Epika - 400 slov, přesně na písmeno. Druhá část... Tentokrát je to pohled krásné blonďaté upírky - Rosalie Hale Cullen. Děj Epiky se odehrává ještě před Stmíváním (po její přeměně) a končí za Rozbřesku.
12.02.2011 (17:00) • Spyro • FanFiction poezie • komentováno 0× • zobrazeno 1439×
Otevřu oči, svět se mi točí,
je to tak zvláštní,
když dozvím se, co jsem - vykřiknu,
přestože lidé o tom často básní.
Jsem krásnější než dříve,
co mi je to platné,
chci zemřít a být čistá,
moje touhy jsou ale marné.
Edward mě nechce,
bolí to čím dál více,
snad jediná výhoda je,
že neděsí mě neštovice.
Migréna, chřipka, spalničky,
už neslyším v hlavě ani ty bolestí rolničky,
to, čeho se lidé bojí,
na mých prioritách teď stojí.
Ať snažím se sebevíce,
žádné spalničky, žádné neštovice,
přestože je to jenom prkotina,
kůže je jako kámen, tu neprotne ani gilotina.
Citím žízeň, cítím hlad,
cítím horko, pak zas chlad,
první lidské emoce...
To jsou snad upírské nemoce?
První krev, to je silná léčba,
moje oči dostávají zlato.
Jdu zabít svého expřítele,
stojí to opravdu za to!
Uspokojení z jeho smrti mě děsí,
raději jdu do lesa na lov,
tam medvěd se řítí na krásného může,
ještě chvíli a zabít ho může.
Musím ho zachránit,
můj první instinkt je,
vběhnu tam a medvěda zastavím,
už nemusím se bát, už ho nezabije.
Krvácí a hrozí mu smrt,
musím hodně silná být,
proměnit ho v upíra,
a přitom ho nezabít.
Omyl, nejsem dost silná,
Carlisleovi ho tedy dám, ať ho prosím přemění,
když poprvé otevře oči trošku po mně šilhá,
Ach, jak je krásný - to se nezmění.
Pak přijde Forks a spolu s ním Swanová Bella,
ta přijde na upíry - jak bádá,
Edward je z ní úplně mimo,
ať nečeká, že ji budu mít ráda.
Ukradla Edwardovi srdce,
mě nechtěl a to mi vadí,
chodí spolu ruku v ruce,
čas jim strašně rychle pádí.
Ať uštknou ji jedovatí hadi!
Odstěhovat se je dar milosti,
těším se jako malé dítě,
avšak kolem Edwarda
spřádají se smutku sítě.
Chci mu to trápení ušetřit,
tak řeknu mu Alicin sen,
nevěděla jsem, že hodlá si to prošetřit,
a kam se chystá další den.
Volterra, Volturiovi, Aro, Caius, Marcus,
volám Edwardovi, nebere to,
byl to marný a zoufalý pokus,
musím to Alici vysvětlit - zabije mě za to!
Jsem ráda, že za ním Bella jede,
že bratra od zkázy vede,
že miluje ho a chrání,
že vlastním tělem ho brání.
Svatbu jim moje srdce přeje,
konečně mě hezky hřeje,
Renesmé byla nehoda,
já jí ale říkám šťastná náhoda.
Rozkošně kouká na svět,
na každý dům, na každou ves,
jsem smířená i s tím,
že lásku k ní cítí pes.
Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Diskuse pro článek Epika, část 2. (Emoce):
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!