Krátká báseň z pohledu Belly, která v NM Edwarda nestihla zachránit. O utrpení jedné zamilované dívky...
16.07.2011 (16:00) • IsabellaMarieLilyVolturi • FanFiction poezie • komentováno 31× • zobrazeno 3080×
Jsi pryč, a už se nevrátíš
Sedím tu a čekám na zázrak,
který se nestane.
Každý snaží se vyvíjet nátlak
na mé srdce týrané.
Čekám na to, kdy ke mně se vrátíš,
a mé utrpení tím tak zkrátíš.
To je ten zázrak,
který se nestane.
Z mrtvých totiž ani upír
nikdy nevstane.
Vina má mě nikdy neopustí,
sama sobě nikdy neodpustím.
Kdybych z útesů nechtěla skákat,
k té pitomosti se nenechala zlákat,
byl bys naživu.
Bohužel. Přišla jsem moc pozdě,
již na hranici končil život tvůj.
Má mysl se ocitla v nejtemnějším hvozdě,
prosím, jen mě nelituj.
Nezasloužím si lítosti, ani ničeho jiného,
žádné jistoty, ani slova vlídného.
Kvůli mně tvůj život tak brzy skončil,
tys rovnýma nohama do smrti skočil.
Aro sám ti utrhl hlavu a na kusy tě roztrhal,
naše společné životy tím nadobro zpřetrhal.
Na Ara svou vinu házím,
sama sebe ve tmě ztrácím.
O mou záchranu se stále někdo snaží,
ale mé srdce se stále v žáru žalu smaží.
Proč? Vždyť chci jen zemřít!
Už nenechám žal mé srdce sevřít.
Na prsou mi zeje díra,
v hrudi oheň plápolá,
s tebou zmizela i má víra.
Kdo mě k tobě přivolá?
Bloudím sama po lese,
mé srdce to pomyšlení nesnese.
Že tu nejsi a nikdy se nevrátíš,
můj život tak ke zlému obrátíš.
Že už neuvidím tvoji tvář,
už nikdy nespatřím tu krásy zář,
když vyjdeš ze stínu do slunce jasného,
do odlesků diamantu překrásného,
kterým se v tu chvíli stáváš i ty sám.
Jsi to nejkrásnější, co jen znám.
Miluji tě víc než sebe,
snesl jsi mi kousek nebe,
udělal mě tak nejšťastnější,
můj svět byl do růžova zbarvenější.
Ale pak jsi odešel za zkázou a smrtí,
to proto bolest moje srdce drtí.
Proto mě bolí pomyšlení na tebe,
že koukáš se na mě ze samého vršku nebe.
Kdybys tu teď se mnou byl,
tak do hlavy bys mi vryl,
že všechno bude v pořádku,
že změníš tuhle pohádku.
Že změníš ji v ráj na Zemi,
svázaný s našimi dušemi.
Ale tak to bohužel není,
tvůj odchod, ten to všechno mění.
Minulost už nezvrátíš,
jsi pryč, a už se nevrátíš.
Autor: IsabellaMarieLilyVolturi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Jsi pryč, a už se nevrátíš:
Wow... Tak tohle bylo úžasné... Už dlouho jsem nečetla žádnou poezii, vlastně ji ani příliš nečtu, ale musím uznat, že tohle se ti opravdu povedlo.
Dala jsi do toho kousek sebe, výběr slov byl opravdu dobrý, byly v tom emoce a ten konec... Ten byl naprosto úžasný...
Smekám před tebou, já bych něco takového nevymyslela ani za sto let...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!