Básnička vypráví příběh Esmé od doby, kdy byla ještě člověkem. Sama vám líčí své vzpomínky, jaký byl její život, a co cítila.
Otázkou zůstává, zda potkala toho pravého. Carlislea.
Doufám, že se vám to bude líbit a zanecháte mi komentář. :)
31.07.2011 (17:00) • Elisme7 • FanFiction poezie • komentováno 16× • zobrazeno 1850×
Donedávna jsem vedla obyčejný život,
byl nudný a nezajímavý.
Připadala jsem si jako robot,
na tomhle světě naprosto zbytečný.
Každodenní rutina mě ubíjela,
pořád to samé dokola.
Nejhorší bylo, že jsem se ani nezmohla
zastavit tahle stereotypní kola.
Poslušnost se mezi lidmi cenila nejvíce.
Jen s ní přicházela tolerance.
Kdo se nepodřizoval morálce,
byl považován za zhýralce.
Pamatuji si na tu chvíli dodnes.
Omámil mě vzhledem, chováním, svým šarmem.
Dostavil se na můj debutantský ples,
vyzval mě k tanci hlubokým hlasem.
Za pár dní se rodiče dohodli
na našem sňatku,
předem o majetku rozhodli
a věnovali nám k bydlení pár statků.
Smyslné oťukávání rtů byl slastný prožitek.
Prý se mu říká polibek.
Byl stejně hedvábný jako věnovaný dotek,
svatební noc zas nezapomenutelný zážitek.
Manželství je jako boj,
a pokud je člověk obratný stratég, neprohraje.
Nesmí předem složit zbroj,
naopak, odhalit druhého jinotaje.
Já se bohužel vzdala,
a tak přišla o svého manžela.
Hledal útěchu v náručí jiné.
Nesvedla jsem mu dát to jediné,
po čem toužilo jeho srdce,
a to právoplatného dědice.
Raněná pýcha změnila veškeré pocity,
od lásky až k nenávisti.
Zbyly mi jen darované klenoty,
které však nevedly k radosti.
A pak se všechno změnilo,
kůň se vyplašil a strhl kočár na stranu.
Srdce mi strachem splašeně bilo…
Srážka!
Bylo příliš pozdě na záchranu.
Když jsem se probudila,
mé oči sledovaly světlovlasého anděla.
Prsty jsem jej na tváři pohladila
a přitom se zachvěla.
Jeho rty tančily.
Snažil se mi snad něco říci?
Pokud ano, mé uši nic neslyšely,
slzy stékaly bolestí po líci.
Začalo se mi těžce dýchat,
nepřetržitě jsem lapala po dechu,
srdce v hrudi se přestalo hýbat,
schylovalo se k věčnému oddychu.
S víčky zavřenými, ústy uvolněnými
plíce naposledy vydechly.
Mířila jsem k nebi.
S bolestnými bodnutími
mi kůži prořízly
dva trny, připomínající zuby.
Oheň! Bolest! Pálení!
Nekončilo pekelné trápení.
Sténala jsem plačtivě:
„Tohle je nebe?“
Promluvil ke mně hlas, zněl horlivě:
„Jsem tu pro tebe.“
Jeho slova představovala symfonii,
složenou od Fantoma Opery,
krásnou, láskyplnou melodii,
vítající mě do nové životní éry.
Jakmile jsem nabyla vědomí
a uviděla ho znovu, mého anděla,
koukal na mě s očima zlatavými
a láska z něj jen vyzařovala.
Zapomněla jsem na předešlý život,
samé bolesti, ran a starostí.
I když jsem v hrudi již neslyšela srdce buchot,
věděla jsem, že od teď mě čeká osud plný radostí.
….
Vzpomínky na minulost se nikdy nevytratí.
Nemusím se už však bát dalšího odmítnutí.
Dokud budu vědět, že stojí Carlisle při mně,
budu ho milovat a žít s ním věčně.
To, že jsem upírka, má slova potvrzuje.
Věřím, že i on mé city opětuje.
Tohle sice nebyl skutečný lidský život Esmé, ale tak nějak jsem si ho představovala.
Doufám, že se mezi vámi najde pár příznivců. :)
Autor: Elisme7 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Pamatuji si na tu chvíli dodnes:
OOOO...! Nádhera moc se mi tol íbilo..!
Ahoj,
tady se ozývá BreeTanner, které přihlášení nebere heslo a a tak si musela založit nový profil...
Tato báseň je úchvatná. Jak jsem se pohledem zarazila nad Fantomem Opery! Ale je to pravda, jen zvonivé hlasy upírů ze Stmívání se snad mohou vyrovnat Anděli Hudby. Jeho hlasu, jeho hudbě. A přesto se to zdá hrozně kruté, že se mu někdo dokáže vyrovnat... třebaže jsou Cullenovi smyšlené osoby, zatímco Erik byl skutečný. Muselo by být zajímavé slyšet jeho hlas a mít možnost slyšet jeho Dona Juana triumfujícího... Škoda, že ho nikdy neuslyším. Mimochodem... už sis sehnala tu knížku Fantom od Susan Kay? Psalas, že si ji asi přečteš. Myslím, že se ti bude líbit. Jen je smutné, jaký měl život.
Ale zpět k básni: Myslím, že vůbec nevadí, že je Esméina minulost pozměněna, alespoň to je něco originálního.
Moc krásný:)
Wow, díky moc. Jsem ráda, že se někomu líbilo.
Tak tohle mě naprosto dostalo do kolen! bylo to FANTASTICKÉ! Ale to ji slabé slovo. Opravdu nevím, co říci. Talent jako hrom!
Jémineny , to je nádhera . Esmein životopis v skvelých veršoch . Nádherne precítené , famózne upravené a výsledok - fantastická báseň . Nemám slov . Paráda .
Paráááda
Bylo to super a originální
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!