A je tu další depresivní poezie a myslím, že tentokrát je i celkem brutální. A o čem vlastně? Bellin porod, její myšlenky, vražda... Co se stalo? Co bude na konci Edward k Belle cítit? To se dozvíte, když otevřete tento článek...
19.06.2011 (16:00) • JoheeeCullen • FanFiction poezie • komentováno 28× • zobrazeno 2641×
Křečovitě jsem zavřela oči, zatnula pěsti,
jako bych se tím mohla zbavit bolesti.
Prala jsem se, křičela, plakala,
jen abych to dítě ze sebe dostala.
Cítila jsem Edwarda vedle sebe,
cítila jsem, jak mě pozorují jeho oči hnědé.
Cítila jsem jeho starost o mě,
ta byla patrná po celém domě.
Však prudká bolest mě vytrhla z mého myšlení,
a mně bylo hned jasné, odkud pramení.
Slyšela jsem praskot mých žeber
a Edward vedle mě dále jen seděl.
„Tak něco dělej!“ Chtělo se mi křičet,
však povedlo se mi jen bolestí syčet.
Ale on dál mou ruku svíral
a jen na mé soužení zíral.
Ze rtů se mi vydral bolestivý sten,
cítila jsem, že si dítě našlo cestu ven.
Že se na svět dostane, jsem věděla,
a tak jsem pokojně oči zavřela.
Upadla jsem do milosrdného ticha,
když se ta stvůra rvala ven z mého břicha.
A v té mé osobní temnotě
jsem smýšlela o životě.
Kruté myšlenky mě napadaly,
ale přesně na své místo zapadaly.
Jak bych to dítě mohla milovat, najednou nechápu,
to už mu radši ten jeho ďábelský ksicht rozdrápu!
Zničím to pekelné stvoření!
Pěkně rychle, žádné mučení!
Ať si pak Edward říká, co chce,
klidně budu ta černá ovce.
Klidně ať mi pak život sebere!
Ale to se se mnou nejprve popere,
jelikož já se své šance na život nevzdám,
to radši pár tvrdých ran rozdám!
Najednou mě z mého krvavého bálu
vytrhla bolest podobná žáru.
Cítila jsem, jak mi proniká do tkání, do kostí,
mé srdce se znovu sevřelo bolestí.
To mě musí mučit zas a znovu?
V ústech jsem cítila pachuť kovu.
Krev mi utkvěla na rtu.
Ha! Teď bych chtěla vidět tu upíří partu!
Slyšela jsem syčení a vrčení
a z mého hrdla se vydralo bublavé chroptění.
Mé srdce ledová pěst sevřela
a má pokožka zbělela.
Své rudé oči jsem otevřela
a na nově vypadající svět je upřela.
Viděla jsem každé zrnko prachu
a má hlava se zbavila strachu.
Byla jsem nezastavitelná zrůda,
už nikdy v mém životě nenastane nuda.
Budu vraždit všechno živé,
používat své dívčí zbraně, řeči lživé.
Budu žít život bez dětí
a mou první obětí,
má prvorozená dcera bude,
nic než kostra z ní nezbude.
Z mého hrdla se vydral šílený smích
a já provedla ten smrtelný hřích.
Lehce jsem oddělila její hlavu od těla,
tak skonala má kdysi milovaná dcera.
Rodina se na mě překvapeně dívala
a já dál hlavičku toho dítěte svírala.
Najednou jsem si uvědomila svůj čin
a něco z dobra prostoupilo tím zlým,
co mi zatemnilo mozek,
co přetrhlo můj rodinný svazek.
Sevřela mě nevídaná úzkost
a té mrtvolky blízkost,
jen mou šílenost stupňovala,
takovou bolest jsem nikdy nepoznala.
Pak se na mě konečně Emmett vrhnul
a svou tíhou mě na zem strhnul.
Začal mi trhat končetiny
a já na okamžik jediný
přemýšlela, zda se bránit,
zda svůj proklatý život chránit.
Ale pak jsem to vzdala
a než abych se s ním prala,
jsem na svou lásku upřela svůj zrak
a pak mě již zahalil smrti mrak.
Poslední, co si pamatuji
a co ještě za zmínku stojí,
je prázdný pohled mé lásky,
který mi až do brzké smrti dělal vrásky.
Za můj skutek mě Edward přestal milovat
a já až do konce rozhodla se své svědomí zpytovat.
Mé poslední myšlenky patřily tomu králi,
který mi příliš rychle zmizel v dáli…
Pokud toto čtete, právě jste se dostali na konec mé zatím nejdelší poezie! Za půl hodiny s přestávkou na večeři se mi povedlo vypotit těchto 552 slov...
A právě proto vás všechny moc prosím o komentáře! Vidíte, jak mi dodávají múzu?
Věnováno HorsiQ za úžasný obrázek a mnoho dalšího.
Autor: JoheeeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Příliš rychle:
To bylo hezké ale hodně depresivní
to bylo vážně krásné, je jedno jestli depresivní. přesně ohle miluju. skvělý námět.
Pááni... já zapomněla jak se dejchá...! Skvělé...!
je to trochu brutus až se na to nechcu dívat ale je to Super Super Super napsané
Všem vám hrozně moc děkuji za úžasné komantáře. Před chvílí jsem se vrátila a... tohle jsem nečekala. Tolik krásných komentíků? Ani nevíte, jak moc jste mě potěšili! Jmenovitě pak chci poděkovat Lucce002, TeenStar, Twinkle a Yriss. Vy jste mě naprosto odrovnaly... Takže doufám, že toto budete číst, protože na to, abych vám každé psala na shrnutí, vážně nemám po 18 hodinách strávených v autobuse energii... Ale zítra to vynyhradím! Snad... Dobrou noc.
PS: omluvte, prosím, mé pravopisné chyby, ale jak už jsem psala, sotva vidím na obrazovku.
Moc,moc,moc krásný... Skoro jsem u toho brečela...:D
A úplne som zabudla . Twinkle , ten komentár je boží . Ako vidím Rajce1 už má konkurenciu .
JoheeeCullen , ako to robíš ??? Tá báseň ma úplne zobrala . Čítala sa sama a mala pocit že som tam . Ten začiatok bol skvelý a to ako Bella v sekunde znenávidela Reneesme , to bola fakt sila . Hrozne sa mi páčilo ako si opísala to že ju štvalo že Edward sa len pozerá . Potom prišlo prebudenie , myšlienky čierne a ja som čítala o Belle tak temnej , zlej a krutej že som vyvaľovala oči a moja brada sa vydala na návštevu podlahy . A keď Nessie zomrela , bolo mi šialene do plaču . No hej . Úplne som sa zžila s tou básničkou . A potom si Bella uvedomila tú chybu . Jajaj , bez extra dlhých rečí a predsa dokonale výstižne a umelecky si povedala čo všetko pri tom zažívala . Ako ju Emmmet roztrhal a jej sa už zrazu nechcelo bojovať a to aká bola nešťastná keď zistila že svojim činom navždy stratila Edwardovu lásku . Plakala som , plakla a plakala . Bolo to nemorálne nenormálne tragické , kapičku desivé a temné ale fantasticky nádherné . Každý verš perla , rýmy bez chybyčky , úplne dokonalé a nádherné a tá hra so slovíčkami bola vynikajúca . Joheee , ty si každým písmenkom lepšia . Som ohromená , uveličená a roztekám sa nad tou básňou . Toto chce obrovský rukonohový potlesk , ohňotroj a fanfári . Je to BEST .
Ode mě získáváš velkou pochvalu.Já básnický střevo nejsem,tkže tě moc ale moc obdivuji!Už se těším na další básničku :)!!!!!
no líp jak Twinkla bych to opsat nevedela, obdivuju lidi co dokážou psát poezii a táto sa mi veľmi páčila možno ode mne jednou velkou pochvalu! a asi si ji budu číst aspoň raz za týden
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!