Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction poezie » Příliš rychle

A je tu další depresivní poezie a myslím, že tentokrát je i celkem brutální. A o čem vlastně? Bellin porod, její myšlenky, vražda... Co se stalo? Co bude na konci Edward k Belle cítit? To se dozvíte, když otevřete tento článek...

19.06.2011 (16:00) • JoheeeCullen • FanFiction poezie • komentováno 28× • zobrazeno 2689×

Křečovitě jsem zavřela oči, zatnula pěsti,

jako bych se tím mohla zbavit bolesti.

Prala jsem se, křičela, plakala,

jen abych to dítě ze sebe dostala.

Cítila jsem Edwarda vedle sebe,

cítila jsem, jak mě pozorují jeho oči hnědé.

Cítila jsem jeho starost o mě,

ta byla patrná po celém domě.

Však prudká bolest mě vytrhla z mého myšlení,

a mně bylo hned jasné, odkud pramení.

Slyšela jsem praskot mých žeber

a Edward vedle mě dále jen seděl.

„Tak něco dělej!“ Chtělo se mi křičet,

však povedlo se mi jen bolestí syčet.

Ale on dál mou ruku svíral

a jen na mé soužení zíral.

Ze rtů se mi vydral bolestivý sten,

cítila jsem, že si dítě našlo cestu ven.

Že se na svět dostane, jsem věděla,

a tak jsem pokojně oči zavřela.

Upadla jsem do milosrdného ticha,

když se ta stvůra rvala ven z mého břicha.

A v té mé osobní temnotě

jsem smýšlela o životě.

Kruté myšlenky mě napadaly,

ale přesně na své místo zapadaly.

Jak bych to dítě mohla milovat, najednou nechápu,

to už mu radši ten jeho ďábelský ksicht rozdrápu!

Zničím to pekelné stvoření!

Pěkně rychle, žádné mučení!

Ať si pak Edward říká, co chce,

klidně budu ta černá ovce.

Klidně ať mi pak život sebere!

Ale to se se mnou nejprve popere,

jelikož já se své šance na život nevzdám,

to radši pár tvrdých ran rozdám!

Najednou mě z mého krvavého bálu

vytrhla bolest podobná žáru.

Cítila jsem, jak mi proniká do tkání, do kostí,

mé srdce se znovu sevřelo bolestí.

To mě musí mučit zas a znovu?

V ústech jsem cítila pachuť kovu.

Krev mi utkvěla na rtu.

Ha! Teď bych chtěla vidět tu upíří partu!

Slyšela jsem syčení a vrčení

a z mého hrdla se vydralo bublavé chroptění.

Mé srdce ledová pěst sevřela

a má pokožka zbělela.

Své rudé oči jsem otevřela

a na nově vypadající svět je upřela.

Viděla jsem každé zrnko prachu

a má hlava se zbavila strachu.

Byla jsem nezastavitelná zrůda,

už nikdy v mém životě nenastane nuda.

Budu vraždit všechno živé,

používat své dívčí zbraně, řeči lživé.

Budu žít život bez dětí

a mou první obětí,

má prvorozená dcera bude,

nic než kostra z ní nezbude.

Z mého hrdla se vydral šílený smích

a já provedla ten smrtelný hřích.

Lehce jsem oddělila její hlavu od těla,

tak skonala má kdysi milovaná dcera.

Rodina se na mě překvapeně dívala

a já dál hlavičku toho dítěte svírala.

Najednou jsem si uvědomila svůj čin

a něco z dobra prostoupilo tím zlým,

co mi zatemnilo mozek,

co přetrhlo můj rodinný svazek.

Sevřela mě nevídaná úzkost

a té mrtvolky blízkost,

jen mou šílenost stupňovala,

takovou bolest jsem nikdy nepoznala.

Pak se na mě konečně Emmett vrhnul

a svou tíhou mě na zem strhnul.

Začal mi trhat končetiny

a já na okamžik jediný

přemýšlela, zda se bránit,

zda svůj proklatý život chránit.

Ale pak jsem to vzdala

a než abych se s ním prala,

jsem na svou lásku upřela svůj zrak

a pak mě již zahalil smrti mrak.

Poslední, co si pamatuji

a co ještě za zmínku stojí,

je prázdný pohled mé lásky,

který mi až do brzké smrti dělal vrásky.

Za můj skutek mě Edward přestal milovat

a já až do konce rozhodla se své svědomí zpytovat.

Mé poslední myšlenky patřily tomu králi,

který mi příliš rychle zmizel v dáli…

 

---

 

Pokud toto čtete, právě jste se dostali na konec mé zatím nejdelší poezie! Za půl hodiny s přestávkou na večeři se mi povedlo vypotit těchto 552 slov...

A právě proto vás všechny moc prosím o komentáře! Vidíte, jak mi dodávají múzu?

Věnováno HorsiQ za úžasný obrázek a mnoho dalšího.

Autor: JoheeeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Sdílet

Diskuse pro článek Příliš rychle:

To bylo hezké ale hodně depresivní

to bylo vážně krásné, je jedno jestli depresivní. přesně ohle miluju. skvělý námět.

Pááni... já zapomněla jak se dejchá...! Skvělé...!

je to trochu brutus až se na to nechcu dívat ale je to Super Super Super napsané

Všem vám hrozně moc děkuji za úžasné komantáře. Před chvílí jsem se vrátila a... tohle jsem nečekala. Tolik krásných komentíků? Ani nevíte, jak moc jste mě potěšili! Jmenovitě pak chci poděkovat Lucce002, TeenStar, Twinkle a Yriss. Vy jste mě naprosto odrovnaly... Takže doufám, že toto budete číst, protože na to, abych vám každé psala na shrnutí, vážně nemám po 18 hodinách strávených v autobuse energii... Ale zítra to vynyhradím! Snad... Dobrou noc.
PS: omluvte, prosím, mé pravopisné chyby, ale jak už jsem psala, sotva vidím na obrazovku.

Moc,moc,moc krásný... Skoro jsem u toho brečela...:D

A úplne som zabudla . Twinkle , ten komentár je boží . Ako vidím Rajce1 už má konkurenciu .

JoheeeCullen , ako to robíš ??? Tá báseň ma úplne zobrala . Čítala sa sama a mala pocit že som tam . Ten začiatok bol skvelý a to ako Bella v sekunde znenávidela Reneesme , to bola fakt sila . Hrozne sa mi páčilo ako si opísala to že ju štvalo že Edward sa len pozerá . Potom prišlo prebudenie , myšlienky čierne a ja som čítala o Belle tak temnej , zlej a krutej že som vyvaľovala oči a moja brada sa vydala na návštevu podlahy . A keď Nessie zomrela , bolo mi šialene do plaču . No hej . Úplne som sa zžila s tou básničkou . A potom si Bella uvedomila tú chybu . Jajaj , bez extra dlhých rečí a predsa dokonale výstižne a umelecky si povedala čo všetko pri tom zažívala . Ako ju Emmmet roztrhal a jej sa už zrazu nechcelo bojovať a to aká bola nešťastná keď zistila že svojim činom navždy stratila Edwardovu lásku . Plakala som , plakla a plakala . Bolo to nemorálne nenormálne tragické , kapičku desivé a temné ale fantasticky nádherné . Každý verš perla , rýmy bez chybyčky , úplne dokonalé a nádherné a tá hra so slovíčkami bola vynikajúca . Joheee , ty si každým písmenkom lepšia . Som ohromená , uveličená a roztekám sa nad tou básňou . Toto chce obrovský rukonohový potlesk , ohňotroj a fanfári . Je to BEST .

Ode mě získáváš velkou pochvalu.Já básnický střevo nejsem,tkže tě moc ale moc obdivuji!Už se těším na další básničku :)!!!!!

no líp jak Twinkla bych to opsat nevedela, obdivuju lidi co dokážou psát poezii a táto sa mi veľmi páčila možno ode mne jednou velkou pochvalu! a asi si ji budu číst aspoň raz za týden

Panebože! Ježíši! Joheee!
Co mi to sakra doprdele děláš???!!!
Já... já normálně brečím... ale zlostí... ne, smutkem... já vlastně ani nevím. Tolik mě to vzalo. Nesnáším Bellu za to, co provedla, ale zároveň jí tak trošičku i chápu. Je tam takový ten ždibíček soucítění.
Ten začátek... úchvatné, krásně popsané, jsem ráda, že jsi tam ppříliš "nestrkala" pocity, myslím ty psychické, spíše jsi do toho dala děj, hnalas to dopředu takovým tím hektickým spěcháním, rychlími pohledy, jak se dítě snaží dostat na svět. Jsem hrozně ráda, protože tohle podle mě k té situaci opravdu patří. Ukrutná bolest, ale převážně fyzická, psychika jí v tu chvíli příliš potíže působit nedokázala, protože řešit jí zkrátka v tu chvíli nebyl čas. Musela neskutečně trpět.
A potom ten náhlý nával nenávisti, který jí zatemnil mysl. Je to zvláštní, protože si myslím, že kdyby se to tolik nevyhrotilo, tak jí to okamžitě přejde. Ale Bella prostě reagovala, neřešila nic jiného než tu chvíli, ten moment, přítomnost a stala se z ní krvelačná zrůda. Nebozí Cullenovi. Tolik je to muselo vzít. Všechny. A především Rosalii, řekla bych. Edwarda hlavně vzala Bellina reakce a to, že už to není jeho milovaná lidská láska, ale že už je to zlé, podlé monstrum.
A Renesméina smrt a Bellin pocit viny, stejně jako Edwardův smutek... nebudu to popisovat do detailů, protože bych se znovu rozplakala, ale bylo to prostě nádherné. Už jsem ti říkala, že velice často, když čtu něco od tebe, mi srdce buší jako zvon? Jestli ne, tak už to víš. A taky mívám husí kůži. A pláču. Píšeš totiž hrozně krásně, je to dokonale popsané. Hrozně tě obdivuji a obzvláště tento článek se mi moc líbil, protože to nebyly jen čisté pocity, ale také tam byl děj... a jak už jsem řekla, bylo to velice... plynulé, ale ne pomalé, běželo to, což se mi na tom líbí, protože stejně splašené bylo Bellino přemýšlení.
Takže ti vážně hrozně moc gratuluji k tak dokonalému kousku, protože ta slova, která volíš k popisu situace... vždy se to k sobě skvěle hodí, máš obrovský cit pro jejich volbu. A navíc k nim vymyslet stejně dobrý rým... no, proč asi nepíšu básničky?
Asi už to začíná být trochu dlouhé, takže už budu končit, ale vážně jsi mě dostala...

Odpust mi to! Víš že jsem mrcha, prostě to nemůžu nenapsat: šestý rým, místo hnědé bych dala snědé nemůu si od toho pomoci jinak se tomu nedá co vytknout, nevšimla jsem si ničeho depresivního natoš tak brutálního! je to úchvatný tak a tím skončila má úloha komentátora málem bych zapoměla: to bude asi stačit

Tak to je super! :) Ještě jsem tu nečetla něco, co by mě tak zaujalo! :D si skvělá!

WoW,to bylo úžasné!! Seš tak úžasná.! Nikdy bych neřekla že to bude tak úžasné..! Ty rýmy suprový!! Závidím ti takový talent na psaní.. ;) <3

ohromila si mě! já nemám slov!

Bomba! Proste úžasné!!! Perfektné rýmy a vynikajúco opísané Belline pocity. To ako chcela zabíjať a ako Renesmee nenávidela za tú bolesť... To ako Nessie nakoniec zabila. Čo aj dúfam dostatočne oľutovala... Nessino telíčko v jej rukách... A to všetko písané v dokonalých rýmoch. ...Tak asi takýto výraz tváre som mala pri čítaní tejto básničky... Veľmi to na mňa zapôsobilo. Naozaj prekrásne! Musím vzdať hold dievčaťu s tak úžasným talentom!

wow, spadla mi čelist.. dost drsná básnička.. asi nejdrsnější na tomto webu. Přesto tleskám

Joheeeeeeeeeeeeeee, ja nechápem! Vôbec nič nechápem. Nechápem, ako môžeš byť taká skvelá, ako môže obyčajný človek napísať niečo také úžasné.
Bolo to vážne dokonalé. Slzy som mala na krajíčku, aj keď som sem tam pocítila takú tú ničivú zlosť... Najmä vtedy, keď sa vrhla na Ness. Ako len mohla byť taká hnusná? Veď to jej dieťatko, za ktoré celý ten čas bojovala.
Ani sa nečudujem, že sa Edward choval tak, ako sa choval. Len to, že ju nezachránil a nechal ju Emmettíkovi, nech s ňou robí, čo chce, mi prišlo strašné. Akoby jeho láska k nej s jej neuváženým činom opadla, akoby ju ani nikdy nemiloval. Ale aj ja, ak by som niekoho milovala a zabil by mi dcéru, už by som mu nedokázala venovať ani jeden pohľad, takže to v celku aj dáva logiku, či?
Ono to je aj celkom divné, že mi tá Bellina hlúposť nakoniec príde smiešna. Tak akože rozhodne sa zabiť dcéru, plná zlosti a chuti zabíjať, a potom sa len tak zloží na zem a nerozhodne sa bojovať za svoj život, za svoju lásku.
Teraz ma napadlo, či sa nedá aj Renesmee nejako zložiť. Vieš, keby tak našli tú jej hlavu a prilepili by ju zo sekundovým lepidlom k telu, možno by si ju mohli aspoň vystaviť v obývačke. Na to, že sú upíri, by to nebolo ani morbídne, čo by bolo v celku výhoda, aspoň by ich nepovažovali za bláznov.
A toto ti musím napísať... Dnes, keď som šla okolo domu dôchodcov, spomenula som si na teba. Alebo skôr som si spomenula na to, či by sa tam nenašli nejaký super akční ľudia, ktorí by sa pripojili k nám do skupiny. A aj keď nie, možno by sa tam dalo nájsť nejakých kamarátov. Pretože ja sa do domova dôchodcov chystám, musí tam byť sranda. Najmä, ak máš Alzheimera a nepamätáš si, čo tam vlastne robíš, kto si a kde si. To musí byť fakt haluz.
Ach jéjé, zase dom na stovky kilometrov odbočila od témy, prepáč, dnes mi vážne šibe, viac ako obvykle.
Bola to vážne dokonalé poézia, si skvelá!

Wow...a znova nemám slov, bolo to úžasné. Bolo to veľmi pekné, precítené, proste sa mi to straaaašne páčilo. Si proste jednička, bolo to dokonalé

Já jsem tuhle poezii četla asi jako úplně první, ale to jsem ji ještě nemohla okomentovat... Teď však můžu, na což už se chystám.
Tady se jen potvrdilo tvé nadání pro psaní úžasných básniček, je úžasné, že každou z nich píšeš zcela jinak, všechn jsou však stále dokonalé.
Po prvních řádcích jsem si byla jistá, že deprese z téhle básně vážně přímo čiší, ale bylo to tak nějak... trefné, jo, to by mohlo být to slovo, které tak marně hledám. Znáš ten pocit, kdy máš nějaké slovo v mysli, dokážeš si ho představit, ohmatat, ale převést ho do souvislé věty je absolutně nemožné?
Tak přesně takový pocit mám teď, marně přemýšlím, jakou chválu bych použila pro tvůj výtvor. Snad mohu říci alespoň to, že je to asi nejkrásnější poezie, co jsem od tebe četla, ale i nejkrásnější, kterou jsem četla tady.
Ty pocity, co se v Belle střídaly, touha zabíjet, především své vlastní dítě, které proklínala za bolest, kterou jí Renesmé při porudu způsobovala, ale i ohromná vina, kterou cítila, když si uvědomila, jak velikou chybu vlastně udělala.
Mohu ti složit jen poklonu, tiše závidět a být si jistá, že ta básnička, kterou jsem dneska složila, je absolutně hrozná, takže ji tu určitě nezveřejním. No, i když... Pak by mi to zase mohlo být líto... Ale to už melu blbosti, jestli jsi došla v čtení až sem, pak doufám, že tě můj koment alespoň trošičku potěšil, protože byl právem zasloužený.
Skutečně nádherné!

Já protestuju!! Četla jsem ji mezi prvníma a komentuju takhle pozdě! Protestuju!! tak jo... doprotestováno a můžu komentovat Jak jsem ti už psala, tak je to prostě perfektní! I když smutný... Takhle je zabít... a jak zabíjela Nessie?? Docela brutální... tohle si nebude parozie, co? Ale prostě... ty jsi přírodní talent!! Miluju všechny tvoje básničky a dokonce i to ostatní! Takže až se vrátíš... koukej rychle něco napsat!!

juj, to bylo fakt hustý :D Skvělé hezky drastické :D

Krásné!

Fantastický!

Joheee! Proč? Proč? Proč si mě zabila? Víš přeci, že se srovnávám s Nessie!
Holka, mám na krajíčku! Jo, mám! Asi budu brečet! A však, možná Emm reagoval přehnaně, jenže já být Bellou, nedokázala bych jsem se jim ani do očí podívat. Je to tak krásné, procítěné a moc se mi to líbí.

WoW!!! Takt o byla dokonalost sama! Líbilo se mi to hrozně moc! I když si nemyslím, že by jí takto snadno zabili a chtěli zabít i za to, co udělala, ale k tomuto se to hrzoně hodilo! Bylo to prostě dokonalé a k tomu i ty dokonalé rýmy!! Prostě nádhera!!

Přidat komentář:

Nick:

Text: