Bella je po premene. Všetko je jasnejšie, pestrejšie, hlasnejšie, voňavejšie a úžasnejšie. To ale nie je nič oproti smädu po krvi. A tak vyrazí na prvý lov. Čo sa jej preháňalo hlavou, keď uháňala po lese za korisťou? Prajem príjemné čítanie.
15.08.2012 (15:00) • Yriss • FanFiction poezie • komentováno 7× • zobrazeno 1938×
Obloha žiari miliónmi hviezd,
spev sa ozýva z vtáčích hniezd.
Konáre sa kníšu, lístie tíško šumí,
v súmraku zvuk lesa priam duní.
A predsa je les ostražitý,
mocného predátora cíti...
V krku sa mi vznietili plamene,
najsilnejšie na celej planéte.
Z tisícov vôní iba jediná
ma takto rozbesnila.
Otváram oči a vstávam,
k oknu sa vydávam.
Nočný les je podivne jasný,
zazriem v ňom pohyb zvláštny.
Dopodrobna rozoznávam každý list,
no tú krásu prebíja túžba hrýzť.
Nečakám, vyrazím,
okno hneď prerazím.
Dopadnem ľahko, sotva si to všímam,
do lesa sa ihneď hladne zadívam.
A už počujem ten tichý šuchot,
počujem lahodný vydesený buchot.
Nevšímam si spev črepín,
do lesa za korisťou bežím.
Počujem volanie, niekto sa smeje,
a mne je jedno, čo sa tam deje.
Les okolo šumí, divoko sa mihá,
som tak nádherne rýchla...
Ženiem sa nočným lesom ticho ako tieň,
len ľahké rýchle skoky zo stromov na zem.
V ušiach mi duní tlkot zbesilý,
obeť vie, že ju čaká koniec nemilý.
Srdce jej búcha, krv má horúcu,
už cítim tú vôňu krásne mätúcu.
Už vidím siluetu, už vnímam to teplo,
naplo sa celé moje teplo.
Pocit absolútnej moci ma opíja,
je tak krásne byť krvilačná beštia.
Nemyslím, len bežím za korisťou,
smejem sa s divokou dravosťou.
Jeden skok a šelmu v rukách mám,
teplé krehké telo v objatí zvieram.
Sťa v spomalenom filme ku krku sa blížim,
a odrazu tú božskú chuť pocítim.
Ústa sa mi plnia tou zvláštnou tekutinou,
nechávam sa unášať eufóriou.
Oheň sa tíši, smäd je preč,
so mnou sa točí celý svet.
Lahodná extáza každou kvapkou silnie,
prosím, nech sa nikdy neminie!
Telo však už chladne
a ústa mám prázdne.
Omámene hľadím na mŕtvolu.
Čo som to len za potvoru?
Mŕtva puma s roztrhaným hrdlom,
vyčítavo leží na lístí vlhkom.
Zvodná vôňa sa už vytratila,
zdesenie a zmätok som zrazu pocítila.
Naozaj som zabila to vystrašené zviera.
Pocit viny ma neúprosne zviera.
Hľadím si na ruky, krvou pošpinené,
všetko je odrazu úplne vymenené.
Pomaly už chápem, zmierujem sa s tým,
mám čo som chcela, už to nevrátim.
A v odraze na potoku vidím Bellu novú,
čo sa práve prebudila z prvého lovu.
Autor: Yriss (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Diskuse pro článek Prvý lov:
A čo myslíte , kto na ňu volal a kto sa smial ?
Páni!
Pocity Belly pri love boli opísané úplne dopodrobna, až z toho človeka mrazilo. Vážne obdivuhodné, všetko tam sedelo, čitalo sa to pomaly samo... no klobúk dole, tu by sa nedalo vyčítať nič, ani keby človek akokoľvek chcel... a posledné dva verše - o proebudení Belly po prvom love - to bolo nepredstaviteľne trefné. Sánka dole, šéfe!
Wow, nádherně popsané pocity, naprosto dokonalá básnička. Smekám
Úžasné Belliny pocity nyly napsány naprosto úchvatně. Naprosto jsem cítila jak z téhle básničky sálata dravost a krvelačnost. Úplně mě pohltila a nutila číst do posledního písmene.
Moc se mi líbilo spojení slov "zpěv střepů".
Takže se ti klaním
, protože tohle je další tvá tvorba, která mne nesklamala. Naprostá dokonalost.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!