Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction poezie » Sen snů

Probudila jsem se se zvláštním pocitem.
Venku silně pršelo.
Mně však tvář prosvitla úsměvem,
nad scénkou, o které se mi snilo.

Básnička je delší, protože má menší děj. Doufám, že se bude líbit. :)

23.08.2011 (15:45) • Elisme7 • FanFiction poezie • komentováno 24× • zobrazeno 2358×

 

Probudila jsem se se zvláštním pocitem.

Venku silně pršelo.

Mně však tvář prosvitla úsměvem,

nad scénkou, o které se mi snilo.

Seděla jsem na louce

a četla svou oblíbenou knihu.

Větřík vál lehounce.

Pociťovala jsem jeho tíhu.

 

Listovala jsem stránkami,

čtený příběh si živě představovala:

dívčinu s kudrlinami,

jak na milého čekala.

 

Vtom mě vyrušil šum z dálky.

Mocný řev a padání stromů.

Otřásaly se i fialky.

Chtěla jsem rychle běžet domů.

 

Vstala jsem, sebrala své věci,

s nadějí, že stihnu utéci.

Ztuhla jsem však nad zjevem,

běžícím přímo ke mně.

Mé srdce ožilo zpěvem,

které to jeho vysílalo něžně.

 

Obrovský vlk se zastavil, jakoby mě teprve zahlédl,

pokynul hlavou a zpět se ohlédl.

Sledovala jsem místo, kam se díval.

Že by někoho očekával?

 

Dlouho se nic nedělo,

dívali jsme se jeden na druhého.

Strach zmizel a napětí vyprchalo.

Chtěla jsem se dotknout jeho těla ztuhlého.

 

Ucukl před nataženou rukou,

kráčel pozpátku,

měla jsem pocit, že mě bodl dýkou,

chtěl po sobě zanechat jen památku.

 

„Nechoď,“ poprosila jsem jej tiše.

Jeho černé oči zazářily.

Přestože vypadal plaše,

mé probuzené city mu už patřily.

 

V hlavě mi vířila spousta otázek:

„Kdo jsi? Co to se mnou děláš?

Jaký je tvůj hlásek?

Jakým jménem na sebe volat necháš?“

 

Z ničeho nic se za ním ozvalo vrčení,

a hlasité, nepřetržité kňučení.

Sklonil hlavu, jakoby mi něco sliboval,

přitom zrychleně ocasem mával.

 

Ztratil se mi z dohledu,

vzal si moje srdce.

Zanechal kopu nezapomenutelných pohledů,

a samotu, která chutnala trpce.

 

Sesunula jsem se k zemi do trávy,

a snažila se porozumět zmatku ve svých citech.

Udělal se mnou hotové divy.

Srdce mi praskalo ve švech.

 

Nedokázala jsem přesně identifikovat,

co ve mně vyvolal,

jak zvláštně se nepřestával dívat,

když na mě víčky mrkal.

 

„Ahoj,“ promluvil někdo nade mnou.

Vzhlédla jsem k němu s pusou otevřenou.

Ty oči!

Vstala jsem, vtom se mi hlava zatočí,

a padám mu do náručí.

 

Držel mě v pevném objetí,

uličnicky se usmíval.

Zaplavil mě stud, mé prokletí,

když mou tvář jeho dech ovíval.

 

Krásná, smyslná, mužská vůně,

zvyšovala počet rychlých tepů.

Pociťovala jsem, že padám do hedvábné tůně,

avšak mysl byla na vzestupu.

 

„Jsem Paul. Nechtěl jsem tě polekat,“

promlouval příjemným hlasem.

„Jen se s tebou v lidské podobě setkat.“

„Tak přece jenom jsi byl tím vlkem?“

vyhrkla jsem překvapeně,

natož jen rameny pokrčil nevinně.

 

Přikývl, zdál se v rozpacích,

jako by se bál mojí reakce.

Stála jsem před ním v střevících,

a bála se velice.

 

Trápily mě obavy, že mi odejde.

A to jsem v žádném případě nechtěla dopustit.

Co když mě už nikdy nenajde,

bála jsem si připustit.

 

„Říkají mi Rachel,“ odhodlala jsem se ke slovům

a, nevím proč, natahovala se k jeho rtům.

Táhlo mě to k němu zběsile,

bojovala jsem proti značné, citové přesile.

 

Co to mělo, ke všem čertům, znamenat?

Proč se od něj nedokážu odtrhnout?

Chce se mi ho milovat,

své tělo na jeho přitisknout.

 

„Polib mě,“ přikázal šeptem,

pohladil mě po tváři a pozvedl bradu výš.

Zavřela jsem oči a vyčkávala se zatajeným dechem,

až se nakloní blíž

a spojí naše ústa, jako skládačku,

zažehne oheň v mém srdíčku.

 

Lehce se ústy otřel o moje rty.

Vstřebávala jsem jeho teplo.

Vteřiny se měnily v minuty.

Byla jsem jak tonoucí pod vodou a on moje stéblo.

 

V tu chvíli jsem se však probudila…

 

...

 

Probudila jsem se se zvláštním pocitem.

Venku silně pršelo.

Mně však tvář procitla úsměvem

nad scénkou, o které se mi snilo.

 

---

 

 

Básnička byla dlouhá, já vím, ale doufám, že někdo až do konce došel. :)

Proto vás chci poprosit o vaše dojmy, pocity, názory, výtky, cokoliv.

Ať vím, jestli má smysl dál něco skládat. :)

Autor: Elisme7 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Sdílet

Diskuse pro článek Sen snů:

Myslím, že budu opakovat to co už dávno víš. Bylo to opravdu úžasné! Mělo to vážně ohromný děj a skvělí rýmy. Rozhodně pokračuj ve svém skládáním!!!

No bomba to bylo , moc se ti to povedlo. Je to krásné. Jak já miluju takovéhle básničky

No, asi v polovině jsem měla co dělat, abych to nezavřela, ale nakonec jsem vydržela a jsem ráda, protože ten konec byl perfekní. Něco se ti tam nerýmovalo a já jsem na tohle dost... háklivá, ale jinak byl příběh pěkný, i když trochu zdlouhavý a příště se ti určitě vydaří lépe.

krása.. taky bych chtěla takovej sne :D :)

Wow, takový ohlas jsem nečekala, děkuju moc

páni já zírám bravo!!! vážně mám otevřenou pusuý!!!

Oh, dojem to teda udělalo. To je tak romantické, že kdyby začalo pršet, roztekla bych se.

Dodatečně musím poděkovat za přibylé názory. O to víc si vaších komentářů vážím, když vím, že poezii nemusíte Díky

Abych přiznala barvu, do rubriky poezie jsem v životě nezavítala. Tohle jsem ale uviděla na titulce a řekla jsem si: A proč to vlastně nerozkliknout? A stalo se...
Bylo to úžasné!

Po dlouhe dobe zajdu na tuto stranku a vidim neco od tebe. No hned jsem si to musela precist :D
Co jsem si to cetla napadlo me, ze by to byla lepsi jednorazovka, ale po tom co jsem to docetla, vim, ze by to nemelo takovy efekt. ;) Opravdu povedene, jsem rada, ze jsi s tim nesekla, protoze tve vytvory jsou jedny z nejlepsich :)

Většinou básničky moc nemusim, ale ta tvoje byla naprosto úžasná jen tak dál!

Killy, tohle nebyl můj sen Všechno je vymyšlené z hlavy ale nepopírám - přála bych si mít takový sen :D
Děkuju vám, holčiny, za pochvaly.

Jeee... paul sa do teba "otiskl"... Taketo sny by som aj ja rada mala... Uplna bomba, čo sa týka poviedky. Dočítala som to celá a musím ťa pochváliť za dĺžku. Bolo to p-e-r-f-k-t-n-ééé!!

Jedním slovem nádhera...

Opět a zas děkuju.
Jsem moc nadšená, že se vám básnička líbila. Čekala jsem, že se najde pár lidiček, co budou breptat "Ježiš, Paul! :-/" ale jsem ráda, že se nikdo takový nenašel... i když mě možná ještě někdo překvapí

Díky. Hlavně Yriss takovej velkej komentář vždycky moc potěší

Nádheraná básnička.

WOW , WOW , WOW ! To bolo proste božské ! Ja nemám slov . Strašne sa mi páčilo že prvá a posledná strofa boli rovnaké . A ten sen bol absolútne perfektný . Dievčinka na lúke stretne vlka , pri jeho odchode jej srdce puká , vzápetí sa zjaví chlapec neznámi a tí dvaja skončia v objatí . No paráda . Bolo to neskutočne romantické , originálne a pútavé . Všetky rýmy boli úžasné , bez jedinej chybičky , čítalo sa to samo a ja som sa roztekala šťastím . Ešte teraz mám pocit že som v siedmom neby . Jeminenky ... Ako sa ti to podrilo napísať ? Je to perfektné , dokonalé , báječné , úžasné , výborné a nemorálne nenormálne krásne . Neviuem čo mám ešte dodať pretože nič z toho čo poviemneopíše tú nádheru . Tlieskam ti rukami aj nohami .

Je to nádherná báseň! Bolo mi vážne veľkým potešením prečítať si to.

Díky vám všem moc!
Moc mě potěšily vaše chvály a opravdu se u nich trochu blbě culím.
Děkuju.

To bylo nádherné! Jak jsem četla řádek po řádku, uculovala jsem se víc a víc, až jsem na konci vypadala jak zamilovanej měsíček:D Krásně procítěné

Páni! Nádhera, jednoduchá struktura, žádné složité metafory, které moc nemusím , nebo stopy. A navíc moje nejoblíbenější dvojice Určitě piš dál

A ještě dodatek... rozhodně musíš psát dál!!

Woooow!!!

Básničky zrovna moc nečtu, jenom když mě něčím upoutají. Ta tvoje básnička mě upoutala snad úplně vším.
Překrásné, opravdu!!!
Jak rozkošné, tak romantické, prostě dokonalost!! Tleskám!!

Bylo to fantastické, úžasné a moc krásné.
Jen tak dál.

Přidat komentář:

Nick:

Text: