Každý někdy pociťuje nejistotu či strach pramenící z vlastní nedokonalosti. Jak moc je pro Bellu těžký její vztah s Edwardem? Dvě rozdílné osobnosti z jiné společnosti. On ten dokonalý, ona tou tichou a nevýraznou. Belliny pocity méněcennosti, zoufalství a bolesti...
Doufám, že se bude poezie líbit a zanecháte mi tu také svůj názor. :) S pozdravem vaše Jerrda.
22.03.2012 (15:00) • jerrda • FanFiction poezie • komentováno 6× • zobrazeno 1847×
Za dokonalé video vděčím mému zlatíčku Vilince. :*
Věděla jsem to, ale bylo příliš těžké přiznat si to,
přiznat, že jsme prostě nebyli stvořeni pro sebe,
ale přes všechnu tu bolest stálo to za to,
za těch pár měsíců poznání sedmého nebe.
Ty jsi byl miláčkem společnosti,
ženy na mě hleděly se závistí.
Přesto jsem se cítila jako kůl v plotě,
já - ta šedá myška krčící se v koutě.
Na všechny strany jsi úsměvy vrhal,
životem ses za dokonalostí hnal.
Ty sis liboval v pozornosti,
přiváděl jsi mě k rozpakům, zlosti.
Tvá tvář zahalená rouškou tajemství
dováděla mnohé k šílenství.
Vyznal jsi mi lásku svou,
jak jsem byla důvěřivou!
Měla jsem vědět, že jsou to jen slova
postrádající cit, planá, nepravdivá.
Že to byl pouze promyšlený tah na šachovnici osudu,
že šíp tvého střelce nemilosrdně zacílil na mou osobu.
Přiznejme si to - tváří v tvář, k nelibosti okolí,
tak zdvihni ke mně svůj pohled sokolí.
Při pohledu na to, jak slunce v tvých očích pohasíná,
jak úsměvy obsypáváš jiné, cítím se podvedená.
Jít spát s vědomím, že se zítra probudím do šera,
že neutiší mě tvá náruč, cítit, že část ze mě skomírá.
Smířila jsem se s vědomím, že to ty jsi ten žádaný,
každý je přeci někdy na sebevědomí raněný.
Jsem na tobě závislá jako vlk na své luně.
Bez tebe jsem jako voják, co složil své zbraně.
Ta bolest je až příliš skutečná
na to, aby byla přečkána.
A i když si přeji, abys odešel spolu se svým světem,
jsem rozhodnuta bránit ti i vlastním tělem.
Tak přiznejme si to, nebyla jsem pro tebe správnou partií.
Jako se den mění v noc, tak radost splývá s beznadějí.
Už nemám sílu předstírat, že jsem silná,
cítím se jako lovná zvěř, osudu ponechaná.
Copak není jiného východiska?
Nezapomínám, to ty určuješ stanoviska.
Jsem přemožena dětinským strachem
přicházejícím s každým novým úsvitem.
Chci velet své vlastní prázdnotě,
už nehodlám poslouchat tě!
Chci být sama sebou,
jít svou vlastní cestou.
Můj první pokus o poezii, nic moc, sem tam rýmy drhnou, ale přesto doufám, že se bude líbit. :)
Prosím, zanechejte mi i svůj komentář, abych věděla pro příště, co vylepšít.
S pozdravem vaše Jerrda. ;)
Autor: jerrda (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek So let's face it!:
Hrozně moc si cením Vašich komentářů a zvláště toho tvého Sharken.
Děkuju. :)
Dobré téma, máš pravdu někde to sice skřípalo, ale neznělo to tak zle... Na to, žě je tvá první je krásná
A ona neřekne! Neřekne, že napíše básničku, která se navíc objeví na titulce... A tys měla něco říct, pak se na to taky nepodívám... Takže pro příště jsme si to ujasnily, jo?
Jinak básnička skvělá. Sice to tam trochu skřípalo, ale jen trošičku na začátku, ale pak už nikde. Navíc sis vybrala úžasné téma, které jsi dobře zpracovala. No, já nic nevytýkám, jen tak dál. A já se budu těšit na tvou další báseň.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!