Najde Edward lásku svého života, nebo je to jen jeho fantazie? Čtěte dál. Budu ráda za každý komentář, ale kritika také nevadí.
04.05.2011 (16:45) • twimaja • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 2318×
Než jsem dojel zpátky ke hřbitovu, procházel jsem si důvody mého závěru – pokud Bella napsala Charliemu, aby na náhrobek dal jednu větu, udělal by to. Proč je tam ale jiná? Už ta věta sama „Navždy… můj milý“ o sobě říká, že je to vzkaz. Vzkaz pro mě.
Skoro udýchaně – ačkoli jsem věděl, že to není možné – jsem dojel ke hřbitovu. Neobtěžoval jsem se zamknout auto a běžel jsem do míst, kde jsem před hodinou spatřil tu neznámou dívku.
Přesně na tom samém místě se znovu mihla. Tentokrát jsem byl dostatečně ostražitý a rozběhl se za ní ve chvíli, kdy chtěla přeskočit hradbu místního hřbitova.
Byla to ona!
„Bello?“ zalapal jsem po dechu. Díval jsem se do jejích – o můj bože! – zlatavě hnědých očích. Kde je čokoládově hnědá?
Došlo mi, že Bella nemohla žít dalších šedesát let jako člověk a vypadat stále tak dobře.
„Ed… Edwarde?“ Bella na mě šokovaně zírala. „Ehm, co tu děláš?“
Zmateně jsem se jí podíval do očí, objal ji pažemi a pevně přitiskl k sobě. „Tvůj dopis, pak ten nápis na hrobě… no, myslel jsem, že je to nějaká tajná… zpráva.“
Přikývla. „Ano, to byla.“
A není? V tom to je? Zamilovala se do někoho jiného? Zesmutněl jsem. „Aha. Byla.“ Otočil jsem se k odchodu. Když nemohla beze mě žít svůj lidský život, proč by to nezkusila v tom upířím, že?
„Ne, Edwarde,“ zastavila mě, a když jsem se otočil, políbila mě na rty žhavým, dech beroucím polibkem. Když se odtáhla, zadívala se mi do očí. „Miluji tě.“
„I já tebe. Ale teď bys měla jít k nám domů a všechno do nejmenších podrobností nám říct.“
Bella se nenamáhala kývnout, nasedla se mnou do auta a odjeli jsme k našemu domu.
Všichni z ní byli unešení. Nikdo nečekal takové překvapení. Ani Alice ne, i když Bellinu budoucnost sledovala, nic neviděla.
„Takže, jak se z tebe stala upírka?“ chtěl vědět Emmett.
Bella se zavrtěla. „Dobrá, tak poslouchejte,“ odkašlala si a spustila: „Když jsem se vrátila od Renée po tom, co jsem tam trávila dva měsíce, dozvěděla jsem se, že Jacob se otiskl do Leah. Byla jsem z toho zoufalá, když jsem vzala v potaz, co jste mi vy dva udělali,“ ukázala na mě. „No, zkrátka jsem byla na dně. Z obou. Nevěděla jsem už, pro co žít, když už jsem neměla Edward ani Jacoba. Rozhodla jsem se spáchat sebevraždu. Napsala jsem Charliemu dopis a prosbu o nápis na mém hrobě.
Ten den, co jsem se chystala sebevraždu uskutečnit – den, který je napsaný i na mém náhrobku -, jsem vyšla brzy ráno z domu. Měla jsem vše perfektně vymyšlené. Charlie byl po noční, spal, Jacob trávil většinu času s Leah, a Renée s Philem byli daleko. Rozhodla jsem se skočit z útesu. Ještě ke všemu mě naháněla Victoria, takže jsem byla štěstím bez sebe, že vše půjde tak rychle.
Když jsem byla skoro na vrcholu útesu, všimla jsem si postavy, která stála poblíž mě. Byl to… Laurent.“ Všiml jsem si, jak všichni zděšeně vykulili oči, když slyšeli jméno našeho přítele. „Byl zrovna po lovu, takže mi nechtěl ublížit. Myslela jsem, že mě nechá jít, ale on si chtěl povídat. V tu chvíli bych jediný, komu jsem mohla vše říct, a věděla jsem, že se nic nestane, protože brzy budu stejně mrtvá. On mi však chtěl pomoct, a tak mi nabídl službu. Promění mě v upíra. Chvíli jsem váhala, samozřejmě, ale i když jsem si uvědomila, že se určitě vrátíte do Forks, přijala jsem jeho nabídku.
Pět let se mnou žil. Ne žádný partnerský vztah, pouze ve smečce. Naučil mě všechno, a když si myslel, že už je toho dost, odjel zpátky do Denali.
Ještě jsem nezabila žádné lidi, živím se pouze zvířecí krví jako vy. Jsem na to hrdá, hrdá na své sebeovládání. Zbylých padesát let jsem hodně cestovala. Byla jsem všude možně. Před pěti lety jsem se sem vrátila a koupila zde dům. Před rokem jsem ho však prodala kvůli… finanční krizi. Občas jsem pobývala ve svém starém pokoji, občas… tady, v Edwardově pokoji. Často se toulám v okolí hřbitova a čekám, kdy si pro mě přijde láska mého života.“
Vyskočil jsem z gauče a začal Bellu líbat, dokud si Emmett neodkašlal.
Carlisle prohodil. „No, to je skvělé! Edward přestane být smutný a všichni budeme… šťastní až navěky.“
Ještě ten večer jsem zrenovoval celý svůj pokoj, aby tam bylo místo i pro Bellu. Budoucí Bellu Cullenovou – požádal jsem ji o ruku a Alice začala chystat svatbu.
Autor: twimaja (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Dopis na rozloučenou - 2. část:
Jeee, až teraz som narazila na 2. časť zaujimavé pokračovanie.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!