Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Emmette, už zase?!

03.10.2009 (17:53) • JoHarvelle • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 6227×

,,Mami, já se nudím!" zavřeští Emmett a rozlíceně přechází po pokoji. Zastavil se pohledem na objímající se dvojci jeho bratra Edwarda a přítelkyně Belly a zavrčel: ,,Ó můj Bože! Promiň vole," dodal kajícně s pohledem upřeným nahoru. ,,Nechcete toho nechat?"

„Kušuj!“ odbyde ho Edward a vrátí se ke rtům své přítelkyně.

„Mami! Edward dělá nekalé věci s člověkem!“ zařve Emmet na celý dům, až se okna v přízemí roztřepala.

„To je buzík,“ nadává Edward polohlasem.

„Ma..!“ začne Emmet opět řvát, ale tentokrát to nedokončí. Edward mu skočí po krku a do pusy mu narve Bellinu mikinu.

,,Co uděláš teď, maminčin mazánku?" zeptá se Edward vítězně. Emmett se oháněl obrovskými dlaněmi a vyplivl mikinu.

„Emmettku? Dlužíš Belle novou mikinu.“ Ta se válela v cárech na zemi rozleptaná jedem. Emmetta popadl záchvat smíchu

,,Mami! Mami!“ zaječí. ,,Pojď se podívat, co provedl Edward!" A opět se zachechtal.

Po schodech dolů sejde Carlisle pouze v puntíkatém županu s růžovými žabkami a rozcuchaným hárem. „Můžeš už dát pokoj?“ seřve Emmeta a Edward se mu za Carlislovými zády ušklíbá.

„Ty by sis to taky mohl nechat na to, až budeš plnoletý!“ otočí se na Edwarda.

„Edwarda setřel Carlisle, Edwarda setřel Carlisle,“ výská na celé Forks Emmet.

Bella protočí oči. „Tebe taky, ty demente.“

„Bella sestřela Emmetta a Carlisle taky,“ křičí polohlasně Edward a vyplazuje na Emmetta jazyk.

,,Idiote!" zavrčí Emmett na Edwarda.

,,To odvoláš!" rozlítil se Edward.

,,A co když ne?" zasměje se a uhne před bratrovou fackou. Carlisle si je rozčileně měří a za zády schovává plyšového vlka.

To už přiletí Esme. ,,Co to tu vyvádíte, blbečci?" Pohledem spočine na Carlisleovi. ,,Ale drahoušku měl by sis vzít své léky. Už se opět projevuje tvá úchylná nemoc," šeptá hlasitě a chichotá se.

Edward s Emmetem se po sobě podívají a propuknou v nezastavitelný řehot.

„Ale šňufíček se cítil sám ...,“ šeptá si spíše pro sebe Carlisle.

Všechny kromě Esme to ještě více nabudí a drží se za břicha, jak se popadají smíchy. Carlisle zrudne a sešlehne je pohledem. „Emmetta musí koupat Rosalie, protože se bojí vody! Edward je panic a stydí se před upírkama, takže si to nacvičuje s lidma a Bella ...“ zhluboka se nadechne a přemýšlí, čím by srazil ji. „Bella ...,“ snažil se zoufale něco vymyslet. „Je divná a nemá kamarády!“ usměje se vítězně a čeká, že se všichni jmenovaní rozpláčou. Nastane hrobové ticho.

„A Carlisle se rád objímá se šňupíčkem!“ zařve Bella a skací se na zem smíchy spolu s Emmettem a Edwardem.

„Je to sňufíček!“ zařve Carlisle a z očí mu vyhrknou slzy ublíženosti.

,,Upír jako člověk," prohodí Bella. Carlisle našpulí naštvaně rty.

,,Jsi kráva, Bello. Jdi na pastvu, stračeno!“ zakřičí. Belle vyhrkly slzy, rozběhla se ven, ale nevšimla si skleněné stěny a s dunící ránou narazila. Okamžitě se skácela k zemi.

,,Konečně bude klid a čerstvý vzduch,“ zalebedí si Carlisle a pohupuje se na patách.

„Žiju, ty úchyle!“ zařve Bella z podlahy.

„Do hajzlu,“ vykřikne Carlisle.

„Edwarde, udělej něco!“ sklouzne pohledem na Edwarda, který leží vedle Emmetta a dusí se oba smíchy.

„Prej stračena,“ řvou smíchy bez dechu.

„Jsem si začala s tim pravym,“ šeptá si pod vousy Bella. „Puberťáku jeden! Peru ti, vařím ti, vychovávám ti děti a ty se mi takhle odvděčíš?“ ukáže prstem na Edwarda.

Ty dva na zemi se přestanou smát a zmateně se po sebe dívají. „Co to meleš?“ obratí se na Bellu Edward.

„Jsme v telenovele, musím být dramatická,“ pohodí Bella hlavou mimo záběr.

Všichni kývnou hlavou a pokračují. („Zase zapomněli text,“ nadává si pro sebe héliácky Smpradupan bílý).

Ještě nějakou dobu mlčí a jen se po sobě koukají. Edward vytáhne hamburger z kapsy svých nevkusných tepláků a lačně si kousne.

,,Mami! Tati! Jsem doma!" ozvalo se ode dveří.

,,Hele Fata Morgana!" zaječí Emmett.

,,Pst, blbečku! Teď nejsem známá uklízečka, ale normální teenagerka!" zavrčela Rosalie a sundala si prošedivělou paruku. ,,Představte si, rodinko, měla jsem tři zakázky až v Seattelu a dostala jsem dvoudolarové dýško!" zahlaholila nadšeně.

Teprve teď si všimne všech v místnosti. Carlisle si hraje s šňufíčkem, Edward hladově žere hamburger, Emmettovi po bradě teče jed, jak sleduje Bellu, která má na čele krvavou ranku, Esme má obličej v dlaních a Bella pořád sedí pod skleněnou zdí a mne si čelo. „Doufám, že nepřijede sociálka,“ prohodí Rosalie. „Se nedokážete postarat ani o domácího mazlíčka?“ Vyzdvihne nos vysoko a shlíží na Bellu.

„Ty pořád někde lítáš a já se mám o všechno starat?“ zaječí hystericky Emmet a jed se mu houpá na bradě.

Bože, Don Juan je alespoň kultivovaný, postěžuje si pro sebe.

,,Co tak koukáš, banánku?" vyjel na Bellu Emmett. Všichni se na něj podívali. ,,Hehe, já řekl banánku? Chtěl jsem říct Lonánku!" řekl rychle.

,,Tady ti to nikdo nežere, drahouši," řekne Edward vážně. ,,Teď tě tvá posedlost Ronaldem Weasleyem nezachrání." Emmett hlasitě polkne a najednou jako by mu obrázková knížka s Ronem, v kapse ztěžkla.

,,Co to tu vykládáš, demente?" zakřičí vztekle.

,,Emmette?" ozve se Esme. ,,Ukaž kapsy!"

Vyděšeně polkne a roztřepaně vytáhne konec jedné kapsy.

„A ta druhá?“ zeptá se Edward s úsměvem na rtech.

Emmett se ohlédne po všech přítomných a vezme nohy na ramena. Bohužel se mu stane to samé, co Belle a on skončí vedle ní. „Sakra, ta je tvrdá,“ mumlá si pro sebe.

Jeho bratr ihned zareaguje a vytáhne knížku. To si ale Emmett uvědomí moc pozdě, Edward stojí na druhé straně pokoje a ukazuje směrem k obecenstvu stránky. Můj pufíček. Má láska, je napsáno na různých fotografiích. Pusinka, dáreček, a na poslední straně velkým písmem Pan Emmett Lonánek a desky jsou jeho podpisem celé pomalované.

Všichni propuknou v nehorázný řehot. Carlisle zapomene, že je naštvaný a Bella zapomene na svou bolest. Emmett sedí u zdi a dívá se na všechny se slzami v očích. Jeho tvář se klepe zhrzením.

„Ale copak, pan Lonánek pláče? Jsou to slzy?“ řehtá se Edward na plné kolo.

,,Já vás nenávidím! Člověka pořád jen ponižujete! To si říkáte rodina?" zavzlyká.

Shora přiběhla rozcuchaná Alice v krátkých modrých sestřičkovských šatičkách rozepnutých do nebezpečně hlubokého výstřihu.

,,Emmettku, co ti zase udělali?" obejme brášku a ten se zlomyslně zašklebí. ,,Pojď se mnou nahoru, drahoušku, Jazzienek si s tebou bude hrát, zatímco já ti pojedu koupit něco pěkného!" Z Alicina pokoje se ozve rána a proud nadávek.

,,Doháje, už zase! Nikdy si nemůžu užít pořádnou prasečinku!" křičí Jasper.

„Dočkáš se, doktůrku,“ křikne Alice směrem na něj a zvedá Emmetta ze země.

Z pokoje vyjde k úpatí schodiště Jasper v Carlisleových vypůjčených věcech. „A s ním mám podle tebe dělat co?“

„Vykoupej ho,“ uchichtne se Bella.

Emmett po ní hodí ublížený pohled a znovu se sesype na podlahu. „Tak ti pěkně děkuju, svačinko,“ zaskřehotá Alice, snažící se Emmetta za ruku zvednout.

„Třeba si zahrajte na schovávanou,“ povzdychne si Alice a ihned se jí rozzáří očíčka. „Emmettku, chceš si zahrát na schovávanou?“ zaječí nadšeným hláskem. „Ostatní si s tebou zahrají.“

Ostatní se po sobě vystrašeně podívají, protože vědí, jak to u nich chodí, když se hraje na schovávanou. Obvykle většina vyrve kus podlahy a schová se do ní.

Emmett se hned zvedne a odrazí Alice na stěnu, která se pod tím náporem stejně udrží. „Jdeme? Kdo piká??“ skáče po pokoji a oči zplna otevřené.

„Tak já jdu,“ řekne Alice neslyšně a odchází nenápadně pozadu ke dveřím.

,,Jedna, dva, tři...," počítá a rychle se podívá po místnosti.

,,Nešvindlujte, sestři!" postěžuje si Jasper a jde si hledat nový úkryt.

,,Deset," vyhrkne vítězně. Do hlavy se jí derou nesourodé obrázky toho, jak se někdo nemůže rozhodnout, kam se schová.

,,Tak se konečně schovej, Bello!" zavrčí Alice.

,Stejně tě najdu, ty můj ementálku pěkně děrovaný,' dodala v duchu a mlsně se oblízla. Jde přes obývací pokoj, když najednou o něco zakopne. Slyší tlumený smích.

„Hmm. Máme křivou podlahui,“ řekne si jako pro sebe a smích jí odpoví. „Prostě půjdu dál a ničeho si nevšímám ...,“ vyrve další dřeva z podlahy, i ty neuvolněná, pod kterými je schovaný Emmet.

Jakmile otevře prostor nad ním, rozpláče se. „Já nechci pikat!“

„Ha, ha!“ ozve se ze všech koutů domu. („Už zase mi kradou hlášku!“ řve si pro sebe Nelson ve Springfieldu)

Emmet se ještě více rozpláče. Alice doběhne k té stěně a zakřičí: „Deset, dvacet Emmettek.“

„Neříkej mi Emmettek,“ vzteká se se vzlyky Emmett. „Nejsem malý fracek!“ a utírá si nos do rukávu.

,,Už s vámi nehraju! Podvádíte!" křikne Emmett a odpochoduje naštvaně z místnosti.

Ostatní se po sobě s úlevou podívali a ihned se zaradovali.

,,Konečně je po schovce!" A tak se vratili zpět k tomu předešlému ...

„Miláčku, vrať se také k mým rtům,“ žadoní Bella, protože Edward jí jen olizoval zkrvavené čelo.

„Když ty jsi taky sladká,“ jedoval (=slintal) Edward. Víte, že když se do otevřené rány dostane jed, stejně proběhne přeměna? Jim to logické nepřišlo, měli použít ochranu.

„Zlato, nechceš přizvat šňufíčka?“ ptá se opatrně Carlisle.

Esme otráveně odchází z místnosti a Carlisle pokrčí ramena. „Asi jsme zbyli sami, šnufifíčku,“ šeptá uchýlně vlkovi do ucha a rozepíná mu obojek.

Jasper si oblékne plášť. „Sestři, připravte se na další vyšetření.“

Emmett pláče ve sklepě a dívá se na obrázek svého Lonánka.

Esme a Rosalie se spolu dělí o Dona Juana.

Běžný život u Cullenů aneb úchylnost na každém rohu.

Autor: JoHarvelle (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Emmette, už zase?!: