Na svatbě se Bella zmíní, že Edward s Esmé tančí jako Fred a Ginger, a tak mě napadla krátká jednorázovka právě na téma Carlisle, Esmé, Edward a tanec.
Snad se vám bude líbit, stejně jako přiložené video se skutečným Fredem Astairem a Ginger Rogersovou. Předem díky za komentáře.15.03.2011 (15:00) • Aalex • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 2547×
50. léta
Pracovala jsem právě na plánech na předělání dalšího domu, když ke mně dolehla povědomá hudba. Hudba, která přímo zvala k tanci. Neodolala jsem a nakoukla do obývacího pokoje. Edward seděl před televizí (bylo to teprve nedávno, co jsme se na ni zmohli) a v prstech i nohách mu cukalo. To odtud se linula ta hudba. Zaostřila jsem na obrazovku a spatřila Freda Astaira s Ginger Rogersovou v naprosto úchvatném čísle. No jistě. Swing time! Ten film jsme s Carlislem milovali. Viděli jsme ho snad dvacetkrát.
Vzpomínka mě zahnala zpět do roku 1936 - Carlisle se tehdy přiřítil z práce dříve než obvykle a s nadšeným výrazem mával nad hlavou lístky. „Miláčku, mám na večer dvě místa na premiéru nového Astaira.“
Moje srdce zaplesalo. Vletěla jsem mu do náruče, tak tak že mě stačil chytit a vášnivě jsem ho políbila. Edward jen nevěřícně zavrtěl hlavou. Nechápal naše nadšení pro to být zavření mezi takovou spoustou lidí. Od chvíle, kdy se k nám po své rebelii vrátil, měl s dietou větší problémy než dřív. Aspoň tak nám to tvrdil.
Já ho ale potají podezírala, že spíš nechtěl poslouchat myšlenky desítek zamilovaných párů, kterými se to v sále jen hemžilo. Byl by tam sám… (pozvat nějakou kamarádku odmítal, aby si to nevyložila jinak), a tak s námi nikdy nešel.
Dodnes si vybavuji, jak jsme se na sebe s prvními tóny filmu usmáli a propletli si prsty. Byli jsme Fredem a Ginger okouzleni. Ta lehkost, se kterou tančili, improvizace, novost jejich pohybů… a úžasná hudba, která jim k tomu hrála.
Kdykoli jsem se otočila na Carlislea, viděla jsem stejné nadšení, které se zračilo i v mé tváři. Zamilovali jsme se. Znovu a neodvolatelně. Do tance!
Když jsme vycházeli z kina, zavěšeni do sebe, zeptala jsem se Carlislea, jak se mu film líbil. Šibalsky se na mě usmál, nechal mou ruku, opírající se o jeho rámě, volně spadnout a sám rychle napodobil pár před chvílí viděných kroků, včetně Fredova natažení rukou, jako by mě zval, abych se přidala. Rozesmála jsem se, když jsem viděla ohníčky v jeho očích a neodolala jsem. Napodobila jsem Ginger a přijala Carlisleovu ruku. Plynulé plutí s otočkami střídal rychlý step, jednou jsme byli neoddělitelná dvojice, vzápětí jsme tančili každý své sólo. Celá tahle hra, trvala sotva tři minuty, ale obecenstvo, které se zatím kolem nás seskupilo, nás odměnilo dlouhým potleskem.
Carlisle mě s úsměvem lehce políbil na tvář. „Máme úspěch, má sladká Ginger!“
Já, stále ještě v záklonu, vesele zašeptala: „Mám začít vybírat do klobouku, Frede?“
Carlisle se rozesmál a bez sebemenší námahy mě vytáhl do normálního stoje. „Raději ne, myslím, že k tomu svůj klobouk nepropůjčím.“
Vzpomínka skončila spolu s koncem tanečního čísla. Usmála jsem se a chtěla potichu odejít, ale vtom ke mně Edward otočil. „Takže ty to znáš, Esmé?“
Tázavě jsem zvedla obočí. Proč se ptal? To skvělé na upírství bylo, že jsme se nemuseli nic učit, stačilo se jen pořádně dívat. Naše dokonalé mozky nám pak servírovaly každičký detail přesně v tu chvíli, kdy jsme jej potřebovali.
Než jsem se stihla zeptat, Edward odstrkal nábytek stranou a vytvořil tak improvizovaný parket. Zdál se být trochu v rozpacích, ale přesto mě chytil do tanečního držení. „Nemůžu odolat, promiň, Esmé.“
Pobaveně jsem kývla – rozuměla jsem mu dokonale. Tahle hudba by nenechala sedět ani mrtvolu, natož někoho, kdo mistrovsky ovládá tanec… a to Edward rozhodně uměl.
Poddala jsem se jeho vedení i hudbě, obojí bylo dokonalé. Zatím co Edward vypadal velmi soustředěně, já s lehkostí člověka, který ví, co dělá, protože to dělá už po tisící, občas přidala improvizaci, půjčenou z jiného jejich filmu.
Když jsme skončili, stejně jako tenkrát nás odměnil potlesk – tentokrát byl Rosalie a Emmetta. Usmála jsem se na ně a vesele předvedla pukrle. Edwardova rozzářená tvář byla náhle rozpačitá, jako by se styděl za to, že se nechal nachytat, jak se baví.
Rosalie táhla Emmetta okamžitě k nám, aby to spolu taky vyzkoušeli a já toho využila. Pohladila jsem Edwarda po tváři a s úsměvem jsem mu šeptla. „Každý se občas potřebuje bavit. Tančíš skvěle, a když se přestaneš stydět za svou radost, půjde ti to ještě lépe.“
Edward lehce kývl, ale znovu nasadil ten netečný výraz, který byl jako jeho poznávací znamení. Mizel z jeho tváře tak zřídka… S lítostí jsem sledovala, jak stoupá po schodech do svého pokoje.
Pro sebe jsem si povzdechla: „Jednou se zamiluješ a myšlenky ostatních tě přestanou zajímat. Radost a láska bude to jediné, co bude důležité. Věřím v to, Edwarde!“
♦ THE END ♦
Autor: Aalex (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Fred a Ginger:
Tohel bylo jako bys mi psala něco přímo na tělo. Miluji Frada a Ginger, stejně tak tu dobu, styl, hudbu a tanec. Představa úžasné Esme a citlivého Carlislea jak tančí jako oni je báječná.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!