Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Hořký jed ve sladkém obalu

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Hořký jed ve sladkém obaluZbloudilá myšlenka se proměnila v jednorázovou povídku. Co Volterra chystá po skončení příběhu, tak jak ho známe? Opravdu je všechno zalité sluncem a láskou? Znepokojená Volterra, Marcusovo probuzení, Caiusovo zlomené sebevědomí, Arova nenávistná a mstivá povaha, ale především – nový spojenec. Co Aro chystá? Oko za oko? Hezké čtení, děkuji za komentáře, Vaše Šmoulaxx ;)

12.08.2011 (18:00) • SmoulaXX • FanFiction jednodílné • komentováno 9× • zobrazeno 2078×

Hořký jed ve sladkém obalu

Kroky. Byly slyšet pouze kroky. Těžké a namáhavé, jako by jejich majitel byl na smrt vyčerpán a nemohl už dojít ani ke dveřím. Kroky byly samy o sobě zoufalé, ale ozvěna, kterou tvořila široká chodba s klenutým stropem a monstrosními obrazy visícími všude po kamenných zdech, byla děsivá předzvěst neštěstí.

A když už konečně onen hlasitý zvuk utichl, začal znovu. Skončil, jen aby mohl začít. Jako by to někdo dělal naschvál a zkoušel, co to udělá. Jako dítě, které zkouší okrouhat propisku. Ale na tomhle nebylo nic z dětské radosti ani zvídavosti.

Ten zvuk se zarýval do útrob a lámal kosti.

A ten, jenž jej vytvářel, to až příliš dobře věděl. Vědomí, že ten zvuk trýzní znavenou mysl ženy pracující za železnými dveřmi v rohu místnosti, po níž tak soustředěně rázoval, mu působila potěšení. Znovu se dal do hypnoticky přesné chůze a svědomitě si dal záležet na každém kroku. Přesto tomu věnoval jen mizivou část své pozornosti. Přemýšlel. Neúnavně procházel svou mysl, znovu a znovu se nořil do ledové vody vzpomínek a pátral po řešení. Po vhodném způsobu.

Pak se náhled zastavil a věnoval nadšený pohled třem trůnům dominujícím ohromnému sálu. „Není to zvláštní?“ podotkl rozjařeně, avšak dva muži sedící v honosných šatech na královských křeslech mu pohled neoplatili. I přes všechnu tu laskavost, kterou jejich společník oplýval, poznali, co se skutečně skrývá v kalných, hladem ztmavlých očích. A vlídnost to nebyla.

„Je to otravné,“ prohlásil světlovlasý, Caius, který seděl blízko jedné sochy, na níž stále zíral. Malá socha ženy v plášti. Bůhví, co ho na ní tolik fascinovalo. Asi byl natolik znuděný svou vlastní existencí, že civěl na kus kamene, pomyslel si uštěpačně a posměšně si odfrkl: „Co chceš vlastně dělat? Velkou pomstu? Válku?“

„Ano. Co máš, drahý Aro, za lubem?“ přidal se skřípějícím hlasem poslední z vládnoucí trojice. Marcus, věčně apatický. Caius si o něm vždy myslel, že se nijak neliší od soch na hradě. Nyní k němu obrátil udiveně zraky. Byl útlocitný a měkký, záleželo mu na druhých, tím si u Caia nepolepšil, ale najednou se světlovlasému zdálo, že v jindy tak mrtvých očí vidí semínko zájmu.

Načež se stojící muž se sponou ve vlasech potěšeně zaculil. Připadal si jako o Vánocích, se všemi těmi světly a zájmem. I jeho tichý bratr má najednou potřebu se podílet na něčem, co by se dalo nazvat činností. Marcus neumí číst myšlenky, ale umí číst v lidech. A v Arovi rozhodně četl, což se mu právě líbilo.

„Byla to potupa pro nás pro všechny. Utrpěla tím celá společnost. Klan, který se živí zvířaty, pachtuje se s odpornými vlkodlaky a pak ten… ten špinavý kříženec,“ prskal Caius a byl svými slovy sám tak znepokojen a popuzen, že se zvedl z křesla a začal napodobovat svého společníka v přecházení. Připadal si tak potupně a zostuzen. Toužil na ně seslat katastrofy, pohromy a smrt. Jen aby si už vymazal ten děsivý odraz vlastní tváře potom, je porazili. Aby se už nikdy nemusel cítit tak zoufale.

To slovo tak nenáviděl.

Avšak když si myslel, že se zblázní, přistála mu na rameni ruka, která ho zastavila na místě. Aro se tvářil tak šťastně, až se Caius zarazil. On sám emoce neprojevoval, neměl potřebu, ale kdykoliv je projevil Aro, byl si téměř jistý, že to potěší i jeho.

„Klid, můj bratře. Všechno se opět vrátí k normálu. Všechny zčeřené vody budou opět klidnými jezírky,“ promluvil konejšivě a tentokrát tiše přešel po místnosti a zadíval se na velké okno po boku místnosti. Vhánělo do pološera místnosti trochu božího světla, které se nyní zdálo jako nadějný paprsek míru pro Arovu duši. Nastavil světlu svou dlaň a bez dechu ji pozoroval. Viděl tenhle obraz již tolikrát, přesto mu to do mysli vhánělo ten samý pocit. Bezpečí. Nikdy si nepomyslel, že by mu něco takové scházelo, ale právě teď to potřeboval. Než promluvil, postavil se všem zády a zavřel oči.

„Prohra minulých dní nebyla koncem, nýbrž novým začátkem. Je to šance, jak světu ukázat, že vládneme my a nikdy tomu nebude jinak.“ Prudce otevřel oči a hleděl přes barevná skla do spalujícího slunce. „Právě teď o nás pochybují. Jen ať to klidně dělají a nechají se ukolébat lží. Však my je brzy probudíme.“ Ještě nikdy neříkal ‚my‘ s takovým zapálením.

„Takže bude válka, bratře?“ zachroptěl Marcus znuděně a Caius opět vyprskl vzteky. Válka pro ně nepřipadala v úvahu, pobili by je do jednoho. Volterra by padla do jejich rukou a léta vybudovaného impéria by přišla vniveč.

Ale Aro se jen mírně nadechl, neznepokojovalo ho to. „Ne, ta přijde potom. Čest je dobrá a potřebná, ale my teď potřebujeme něco mnohem silnějšího,“ téměř se zasmál, „pomstu.“


„A to nám pomůže jak?“ chtěl dychtivě vědět Caius.


„Nejdříve se musíme upokojit my, abychom vnesli klid i do našeho světa, Caie,“ odvětil Aro se zadostiučiněním. Jenže tentokrát Arův tón Caia neurážel, ani nepoučoval. Světlovlasý mladík se zatvářil jako kočka ukrývající se za rohem, kde čeká na svou nebohou kořist. A Aro šeptem pokračoval, ale jeho hlas už nebyl prolnut nadšením, byl nelítostný. Jedovatý. Přesně takový, jaký ve skutečnosti je.

„Jane. Alecu. Demetri. Felixi. Corin. Santiago,“ vyvolával temným hlasem své přívržence, „jděte. Jděte a doneste mi její hlavu. Nechci ji živou. Nechci ji vidět umírat. Nechci se jí dotknout. Ale chci cítit pach zaschlé krve na jejím hrdle.“ Víc říkat nemusel. Nebyla potřeba jména. Všichni porozuměli a jako hladoví psi se vytratili ze sídla.

Caius se na poslední chvíli vyděsil, i když mluvil pomalu: „Jejich jasnovidka to uvidí.“

Avšak Aro byl tak vyveden z míry, že se ani nesnažil chovat mile. Otočil se na bratra, ten ho ale nepoznal. Tmavovlasému upírovi utkvěl ve tváři výraz nenávistné zloby, kterou do teď věnoval jen dennímu světlu.

„Neuvidí,“ řekl a z jeho slov odkapávala kyselina, která rozežírala uši všem přítomným. „I na to jsem myslel.“ Náhle se rozevřely dveře a v nich se rozhlížel mladý upír, vysoký blonďák se zvědavým výrazem ve tváři. Když ho na Aljašce našli tihle zvláštní nemrtví jeho druhu a nabídli mu přístřeší, potravu a plnohodnotný život, neváhal. Neměl co ztratit, ale měl co nabídnout.

Arův hlas se teď podobal smrtelnému jedu. Jedu ve sladkém obalu.

„Tohle je Fred, mí bratři. Náš nový, výjimečný spojenec.“


Autor: SmoulaXX (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hořký jed ve sladkém obalu:

 1
9. IsabellaMarieLilyVolturi
17.08.2011 [15:54]

IsabellaMarieLilyVolturiTak to je něco, taková palba. Je to super! Už dlouho jsem tak dobrou jednorázovku nčetla. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. zuzinecckaa
16.08.2011 [22:32]

zuzinecckaaTak Freda jsem nečekala.. Upe jsem zapomněla na jeho schopnost :D ne ba ne, spíš mi to nedošlo... Máš to krásně napsaný, mně se to fakt líbí :) akorát bych si i představila pokráčko, ale vůbec tenhle konec nevadí. Je to super Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Cora
14.08.2011 [17:11]

Cora Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
WoW!! Moc hezké!! Byl to velmi zajímavý nápad a moooc hezké zpracování. Hrozně se mi to líbilo a ne jen kvůli tomu, že Volturiovi prostě miluju, ale i díky tomu, jak jsi to krásně podal/a... Prostě nádhera!! No jo, Fred. Jen do nich!! Třeba by mohlo být i pokračování, já bych ho moc ráda uvítala Emoticon Emoticon

6. monacullen
13.08.2011 [14:38]

monacullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Deedee
13.08.2011 [10:56]

DeedeeNo jo, když Cullenovi kopou do vosího hnízda, co čekali? Že by si to Volterra jen tak nechala líbit a fakt už pak nic nedělala mi taky vůbec nesedí. Tahle povídka je úžasná. Postavy dokonale sedí. A Fred na konci to podtrhl. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Veubella
13.08.2011 [9:50]

Veubellaúžasné, bylo to nádherné, kouzelné a krásné Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. nikuska146
13.08.2011 [0:01]

Emoticon Emoticon Emoticon

2. CharlotteAlannaWild
12.08.2011 [19:57]

CharlotteAlannaWildNádhera Emoticon Emoticon Vždy som rozmýšľala, ako asi by mohol Úsvit pokračovať a atiež, ako skončil Fred. Ty si spojila tieto dve veci do jednej a je to úplne dokonalé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticonno nádhera. Nemám slov, vážne. Emoticon Emoticon Emoticon

1. TeeTee
12.08.2011 [18:34]

TeeTee Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Úžasné! Emoticon Nemám slov Emoticon Fred se nakonec přidal k té "policii." Vážně úžasné! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře