Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Krátký příběh Zajíčka

Edward a Bells


Krátký příběh ZajíčkaTato krátká jednorázovka - pohádka vypráví o statečném Zajíčkovi, který se jednoho dne stane pochoutkou. Kdo ho zavraždí? A co udělá před svým koncem? To si přečtěte...

Žil jednou jeden zajíc na okraji pole a lesa. Byl to mladý samec – Zajíček.

Štěstí pro něj bylo, že v tak nezralém věku našel svou životní lásku – Lolu. Proběhlo několik měsíců a stále se milují jako na první pohled.

A po těch zbožných měsícech porodila Lola sedm hladových krčků. Tím pádem musel Zajíček vyrůst v zajíce. A převzít plnou zodpovědnost. Dařilo se mu to.

„Dobré ranko, zlatíčko,“ přivítala Lola Zajíčka do dalšího dne.

„Dobré ráno, miláčku.“

Vzájemně se pak něžně políbili a zavrtali se více pod listovou dekou.

Najednou se zničeho nic vynořilo šest dětí a skočily Lole a Zajíčkovi na postel.

„Vstávat!“ zakřičela nejmladší Amálka.

„Máme hlad,“ zakňoural nejrobustnější zajíc – Boban.

A další jeho sourozenci povzbudivě zakňourali. Lola, aniž by čekala na další vyzváním dohopkala do kuchyně a přešla automaticky do sklepa, tedy hlouběji do nory. Kde byly zásoby jídla.

Zatím si Zajíček všiml, že jedna ratolest chybí v přepadení jeho postele.

Zastříhal nechápavě ušima. „Kde je Ušák?“ zeptal se Bobana.

„Nevím, asi chtěl jít taky na lov,“ řekl opovrhovaně.

„To ne!“ zavyl Zajíček a rázně proletěl skrz noru ven, kde zatím jasně zářily paprsky slunce a zpívaly všude, kam dopadaly.

A uprostřed tance paprsků ležel Ušák s krvavou nohou a těsně nad ním kroužil jestřáb.

Ušák se už smířil se smrtí kvůli jeho arogantnosti a nepozornosti. Jen v duchu prosil toho masožravce, ať to udělá rychle a hlavně bezbolestně. Tak toužebné a nesplnitelné přání.

Mezitím, co se utápěl v sebelítosti, si nevšiml, že hopká Zajíček ho zachránit, třeba i vlastní srstí.

Jestřáb uviděl svým ostřížím zrakem možnost, že by přišel o svou kořist, tak si chtěl chamtivě vzít další nebohou duši.

Smrtonosně se stočil do pádu a chtěl polapit Zajíčka. Jenomže Zajíček viděl nebezpečí včas a uskočil stranou a vzápětí se vyšvihl jestřábovi na opeřená záda. Ten se natolik lekl, že usoudil, že bude moudřejší najít si jinou bezbranou kořist.

Ušák těžce dýchal a byl pořádně zmatený, co se před chvíli stalo. Přitom si stlačoval červenou kapalinou, která bez milosti stříkala ven.

„Ty nezbedo. Pojď, vezmu tě do nory. A už to nikdy nedělej,“ zafuněl Zajíček pod námahou Ušákova těla.

Rychle Zajíček prohopkal vzdálenost mezi místem napadení a norou. Hned u vchodu je přivítala Lola vroucným objetím a pohlavkem mířeným Ušákovi.

„Víš, jak jsem se bála. To mi už nikdy nedělej. A teď pojď, ošetřím ti nohu,“ plačtivě zanadávala Lola. A vzápějetí ho stáhla více do nory.

„Je mi to blbé, ale nemáme dostačující množství jídla na zimu, Zajíčku. Pro musíš jít na lov,“ žalostně houkla Lola na svého chotě.

Aniž by něco řekl se rozeběhl do paprsků. Po krátkém rozhodování se prohopkal až k poli a tam sebral vše, co se dalo. Nekoukal, co bere, musel jednat rychle a opatrně.

Při opatrném hopkání k noře se rozhodl navštívit i les pro nějaký dárek, popřípadě léčivou bylinku.

Jen co dohopkal do lesíka se nadechl té intenzivní, teplé, lesní vůně.

Musel přehopkávat pařezy, klacky, kameny a čím dál víc to bylo obížnější. Až mu v polovině skoku dala facku nebezpečná, sladká vůně lovce.

Pud sebezáchovy Zajíčka přeplnil natolik, že se otočil a pelášil zpět na bezpečnější místo. Mrknul, otevřel oči a uviděl nad sebou stín. Podíval se a uviděl největšího lovce pod Sluncem. Bylo to zlé, moc zlé.

Olízl si své ostré tesáky. „Emmettek bude mít svačinu!“ zakřičel lovec nemilosrdně a posměšně.

A Zajíček pocítil drsné, velké tlapy, které ho vyzdvihly nad zem až upustil jídlo pro svou rodinu.

Poslední Zajíčkova myšlenka byla: Ať mi má rodina odpustí. Prosím!

Emmett:

„No, jako svačinku před méďou to stačilo, i když měl nějakou nakyslou krev asi by stejně nadešel jeho konec,“ zabrumlal jsem při odhození bezvládného těla zajíce.

Lola:

„Co se děje, mami,“ zakňučel můj maličký, když jsem upustila list, s kterým jsem mu chtěla ránu ovázat.

„Mám zlé tušení,“ odpověděla jsem zmučeně, načež jsem dohopkala k začátku nory a začala vyhlížet mého Zajíčka. Bez jakýkoliv zábran jsem se vydala ho hledat. Šla jsem po jeho stopách až k poli a pak k lesu, kde jsem uviděla celou katastrofu.

„Próóč!“ vykřikla jsem mezi vzlyky. Naposledy jsem objala bezvládné tělo mého Zajíčka. Doufala jsem, že to je špatný vtip, ale věděla jsem přesně, že to tak není. A naposledy jsem ho vroucně políbila a smutně utekla do nory, kde na mě čekaly zvídavé pohledy našich dětí.


Nikdo:

Takto skončil hrdinský zajíc. Jen pro zákusek našeho milého Emmetta...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Krátký příběh Zajíčka:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!