Bellina neobvyklá večeře. A to poslední, co doma našla - vydatná meruňková marmeláda. Krátká oddechovka. Šílená jednorázovka, možná i bez nápadu, ale hlavně mě bavilo ji psát! Doufám, že zanecháte komentář, i když je to... No poznejte sami!
20.09.2013 (17:00) • Johnna • FanFiction jednodílné • komentováno 9× • zobrazeno 2248×
Jak se dá vlastně zabít upír? To už vím, ale jak se dá zabít vlkodlak? To je spíše otázka! Je tolik způsobů, tolik náhod nebo nešťastných událostí, které mohou každého vlkodlačíká navždy zahubit. Tady je jeden:
Bella se vrací domů. Je krásná květnová noc. (Děj se odehrává po odchodu Edwarda, Jacob a Bella jsou báječní přátelé a Bella začala zase žít.)
Vešla vstupními dveřmi a hned zamířila do obývacího pokoje. Charlie už spal, objímajíc polštář se štěňaty, který dostal od Belly jako žert. Jen na něj letmo pohlédla a vypnula puštěnou televizi, která ho nejspíše uspala. Potom pokračovala rychlým krokem do kuchyně. Prvním objektem její pozornosti se stala lednice.
Otevřela ji a mlsným pohledem hledala cokoliv, co Charlie ještě nestihl spořádat. Nedopadla moc dobře. V rohu, zasmušeném stínem, se válel jen plátek šunky a napůl snědená zavařovačka kyselých okurek. Bez váhání otevřela přihrádku na zeleninu, kde kupodivu nebyla žádna zelenina. Jen sklenice s meruňkovou marmeládou. Chvíli jen stála a beznadějně kmitala očima po marmeládě a šunce s okurkami. Nakonec zvolila šťastnou střevní cestu - všechno dohromady!
Za okamžik už seděla u jídelního stolu a co nejúsporněji krájela šunku na malé kostičky. Nejspíš si myslela, že to bude vypadat tak, jako by toho bylo víc. Okurky zvídavě pohlížely na šunku a čekaly, až přijdou na řadu. Za pět minut bylo vše nachystané! Okurky byly smíchané se šunkou v misce, vedle nich marmeláda a lžíce, připravena na první ponoření.
Bella vystartovala po lžící jako důchodce po zlevněných oplatcích. Lehce zabrala, aby povolila víko. a nedočkavě nasála tu meruňkovou vůni. Zabořila - teda chtěla zabořit lžičku do marmelády, ale jaksi to nešlo. Byla jako kámen. Lžička po ní jezdila jako po zamrzlém rybníku. Bez úspěchu to zkusila ještě poslední okurkou, kterou nestihla nakrájet, ale marně. Okurka se zdála stejně bytelná, jak ta marmeláda. Nakonec sáhla po noži, který byl ve dřezu a začala vraždit marmeládu. Po důstojném boji vyřezala Bella malý kousek marmelády neurčitého tvaru, hodila ho do misky, kde už čekaly střevní problémy na poslední špetku všehochuti. Ale než se stačila alespoň pokochat tou nádhernou kulinářskou pochoutkou, zaklepal někdo na dveře - byl to Jacob.
Bella naštvaně pohodila lžíci na stůl a otevřela.
„Co tady sakra děláš?! Za prvé - je pozdě a za druhé - právě večeřím!" Hned jak otevřela, začala chrlit slova.
„Jen jsem... Přišel jsem si promluvit, Bello." Vypadal vážně. Možná až moc.
„No, jestli u toho povídání můžu večeřet, tak pojď dál," řekla už mile, nejspíš pochopila, že to nebude taková „sranda".
Jacob se posadil naproti Belle, která už taky seděla, a vítězně se usmívala na kousek marmelády v misce.
„Takže?" zeptala se Bella zvídavě.
„Takže... Asi se ti to nebude líbit. Teda, doufám, že ne! Protože kdyby jo, bylo by to špatně. Ale zase..."
„Dobře! Chápu! Řekni raději to, co chceš opravdu říct."
„Odjíždím. Jedeme pryč z Forks. A už se asi nevrátíme." Jacob to řekl smutně, ale smířeně. Bylo jasné, že protestoval, ale jinak to nejde.
„Odjíždíte?" Hlas ji zradil uprostřed slova. „Cože? Já... Asi jsem tě špatně slyšela! Víš, co jsem ti právě rozuměla?" „Bello, já to myslím vážně. Musíme odejít z Forks. Můj děda onemocněl a musíme jet za příbuznými do Texasu. A s největší pravděpodobností tam i zůstaneme."
„Ale já... Nebudu tu mít nikoho. Budu sama," hlesla nevěřícně.
„Můžeme si psát."
„Psát? Ty si chceš psát?!" vyjela hystericky. „To nic nezachrání! Ty přece nemůžeš odjet! Nemůžeš mě opustit stejně jako on!"
„Bello, nevím, co na to říct. Prostě je to tak, nejde s tím nic dělat!"
Bella seděla mlčky na židli a nakonec řekla: „Jsem tak strašně naštvaná!" A hodila po Jacobovi ten vydolovaný kousek marmelády. Trefila ho přímo do hlavy. Jacob ležel na zemi a nehýbal se.
Ale na obalu nepsali: „Touhle marmeládou můžete i zabíjet!" Rozhodně tomu Jacob udělá reklamu, pokud to nepřežije!
Řešte! Protože vůbec nevím, co mě to napadlo! :D Ale prostě meruňková marmoška, to je prostě slast! Nebo naše domácí: špendlíko - hruško - jablková, ta je taky brutálně dobrá! :D
Autor: Johnna (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Naštvaná marmeláda:
Blbost to každopádně je, Michy. Prostě jen taková zbloudila myšlenka, sranda. Taky už je to 2 roky staré.
Podle popisu jsem si říkala, co to bude za blbost, ale účel to splnilo Zasmála jsem se
Bella vystartovala po lžíci jako po zlevněných oplatcích
Vzala si kuchyňský nůž a zavraždila marmeládu
BOMBA!!! já se tu tak blbě tlemila, a když jsem se tu chechtala asi 10minut tak přišel táta, abych se trochu ztlumila pořád se hihňám jak idiot, snad mě to brzy přejde
Ok tak tohle bylo super. Bože já nemohla při větě, bella vystartovala po lžíci, jako duchodkyně po zlevněných sušenkách. Tahle věta to u mě vyhrála na plné čáře a ještě teď se gebím jako pakuň
To bylo moc... A asi tě teď opravdu příšerně zklamu, ale meruňkovou marmeládu bych si nedala!... Nedává to smysl? Ok bude se snažit o trochu smysluplnější komenty... No každopádně se mi to líbylo, i když sem měla pohybnosti, zda tohle číst, ale nakonec sem se rozhodla dobře.
super nápad!
hmm... dala bych si meruňkovou marmeládu...
jsem se řehtala - nejvíc pobavila ta věta:
Bella vystartovala po lžíci jako důchodce po zlevněných oplatcích.
Jsem si zas vzpomněla...
Každopádně GOOD IDEA!
Bylo to pěkný!
Hej! No toto! Tak jo, zaprvý, zázrak to není, zázrak je že jsem nespadla ze židle Není to nejvtipnější, ale náhodou jsem se pobavila, někomu se to líbit nemusí, ovšem já na toho někoho kašlu protože si myslim že to bylo parádní! Hlavně popisování Bellina světoborného kuchtění Ne, fakt, moc hezký, tleskam
*A:99*
pobavili ma tie prirovnania a inak ehmmm.. nice!
To je fakt super oddechovka. I jsem se zasmála. Já si teda na marmeládu moc nepotrpím, ale vtip je vtip.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!