Poněkud netradiční songfic na písničku Mistr a Markétka české hudební skupiny XIII. století. Bella se na večírku seznámila s Edwardem. Slovo dalo slovo, a jak jejich večer dopadl? To už si musíte přečíst. :-)
03.04.2011 (16:45) • KalamityJane • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1789×
Songfic – Netradiční seznámení
Párty nakonec nebyla tak špatná, jak jsem si původně myslel. Chvíli trvalo, než se to trochu rozjelo, ale pak to na parketu jen vřelo, a dokonce mě pár holek přemluvilo k tanci. Zhruba uprostřed toho posledního jsem ji uviděl. Hnědovlasá víla, která s úsměvem na rtech doprovázela Jessicu k baru. Okamžitě mě učarovala a já ztuhnul uprostřed pohybu. Její oči, tak zářivě se lesknoucí, zachytily můj pohled a na okamžik jako by ta víla ztratila řeč. Svou momentální taneční partnerku jsem zapomněl na parketu a vydal se vstříc k víle – Belle, jak jsem se dozvěděl z myšlenek Jesssicy. Jessica se na mě usmívala, myslela si, že jdu za ní, ale to se spletla. Počkat, jak je možné, že neslyším Belliny myšlenky? Asi se špatně soustředím, v tomhle davu lidí není divu…
* Byl to skvělý večer. Přišla jsem s Jessicou, která mě přemluvila. Neměla jsem ráda večírky, ale na tenhle jsem se kdoví proč těšila. Asi proto, že už jsem dlouho nikde nebyla… Jessica se podívala za mě a na chvilku zmlkla, což mě donutilo se otočit, abych zjistila, co ji tak vyvedlo z rovnováhy. Aha. Edward Cullen. Panebože! On jde sem. Dívá se přímo na mě. Vždycky jsem si myslela, že ani neví, že existuju a najednou jde ke mně. Vidím jeho světle planoucí oči, mají barvu jantaru. Má tak zvláštní výraz, dívá se na mě… okouzleně? Už je u nás, zdraví se s Jessicou, ale nevěnuje jí jediný pohled. Propaluje mě těma světlýma očima a natahuje ke mně ruku.
Seznámil jsem se s Bellou.
* Představil se mi, ale já moc dobře věděla, kdo to je.
Pozval jsem ji na drink.
* Neodmítla jsem.
Zamotala se jí hlava.
* Ach, ty oči.
Doprovodil jsem ji ven.
* Šla jsem s ním ven.
Nabídl jí odvoz.
* Neodmítla jsem.
Pozvala mě dál.
* „Nechceš jít dál?"
Neodmítnul jsem.
* „Otec dnes nepřijde."
Šli jsme k ní do pokoje.
* „Pokoj mám nahoře."
Sedl jsem si k ní na postel.
* „Chovej se jako doma."
Políbil jsem ji.
* Políbil mě.
Viděla mé tmavé oči.
* „Edwarde, co to máš s očima?“
Nechápala tu změnu barvy.
* Jak je to možné?
Políbil jsem ji.
* Políbil mě.
Polibek mi opětovala.
* Neodmítala jsem.
Začali jsme se vzájemně dotýkat a hladit.
* Vískala jsem ho ve vlasech.
Ta nepřekonatelná vůně.
* Tak krásné tělo.
Ta vůně…
* Mramorová pokožka.
Neodolatelná vůně.
* Černě planoucí oči.
A její hlas.
* „Edwarde, co jsi zač?“
„Jsem princem noci, anděl temné hvězdy,
dávám náruče ztracených snů.“
Vypadá zaujatě, pomalu až vyděšeně. Nechápala.
„Slyším tvé volání, černá ikono ráje,
jsi v mém srdci bodnutý nůž.“
Ta úžasně vonící krev mě volá. Jak jen tomu mohu odolat?
„Slyším nářek tvůj, dávno vím, to vím,
že je měsíc tvůj bílý král.“
* Věděla jsem, co je zač. Nepochybovala jsem. Ale jak si to jen přiznat? Ty oči, ledová kůže, tvrdá a nepoddajná pokožka. Vše tomu nasvědčovalo. Nemohl být z tohoto světa.
„Srdce krvácí, ruku podej mi,
půjdem hledat svůj svatý grál.“
* Svlékla jsem mu košili. S kalhotami mi pomohl. Obdivovala jsem to božské tělo.
„Dám ti lásky svého těla temné voodoo,
v noci se staneš černou Madonnou.“
Líbám ji na prsa, cítím to neutišitelně bušící srdce. Jak mě volá, křičí na mě.
„Kradu tvé tělo, zradím tvou duši,
uprostřed pouště pak zanechám tě opuštěnou.“
Vnikám do její žhavé svatyně a vím, co musím udělat.
„Dávno vím, to vím, slyším volání,
celá hořím v objetí tvém.“
* Pohltil mě žár. Žár lásky a touhy.
„Vím, že s tebou dál život nekončí
v chrámu lásky tajemných her.“
* Je nesmrtelný.
„Poznej můj úděl, má ústa tu máš.
Dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj úděl, má ústa tu máš.
Dej mi svou víru, chrám lásky je náš.“
„A ty dál se ptáš, kdo mi sílu dává,
jsou to stíny mých dávných vojsk.“
Býval jsem silný, nemilosrdný netvor, který nezná slitování.
„Nikdo netuší, co se odehrává
v hluboké noci v úkrytu hor.“
Pořád jsem netvor. Ale neživím se lidmi. Lovím zvířata
„Dávno vím, to vím, slyším volání,
celá hořím v objetí tvém.“
* Je mi jedno, co je zač.
„Vím, že s tebou dál život nekončí,
v chrámu lásky tajemných her.“
* Nekonečný život…
„Vidíš mé tělo, vidíš má ústa,
moji sílu ale nikdy nikdo nezměří.“
Jsem neživý netvor.
„Vidíš mé tělo, vidíš má ústa.
Já jsem ta existence, v kterou nikdo nevěří.“
Pocítil jsem záchvěv její extáze a neodolal pulzování té životadárné tekutiny. Odpusť, vílo.
„Poznej můj úděl, má ústa tu máš.
Dej mi svou víru, chrám lásky je náš.
Poznej můj úděl, má ústa tu máš.
Dej mi svou víru, chrám lásky je náš."
Autor: KalamityJane, v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Netradiční seznámení - songfic:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!