Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » O vteřinu později

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

O vteřinu pozdějiJe to z doby Twilight kdy je Bella na parkovišti a zpoza rohu se řítí Tylerovo auto. Předem děkuji za komentáře nebo kritiku.

17.08.2009 (06:00) • RenesmeCullen • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 3449×

Bella:

Poslouchala jsem muziku a zkoumala jak to že mi autíčko jelo tak době. Za chvíli jsem uviděla něco barevného na zadním kole. Byl to řetěz. Musela jsem se usmát, Charlie asi myslel na moji nemotornost, musím  mu poděkovat. Podívala jsem se kolem sebe, parkoviště bylo s půlky zaplněné. Rozhodla jsem se ještě chvíli počkat. Za chvíli jsem zavadila o pohled Edwarda Cullena. Stál tam jako bůh opřený o svoje stříbrné Volvo a usmíval se na mě. Rychle jsem sklopila oči a cítila jsem, jak se mi krev řine do tváře.

Chtěla jsem se ještě kouknout na látku, kterou jsme zrovna probírali v matice, moc jsem ji nerozuměla. Pomalu, ale jistě jsem se blížila ke korbě náklaďáčku. Moje zrádná rovnováha mě chtěla párkrát zradit, ale naštěstí jsem se pevně držela mého autíčka. Ani jsem nebyla u konce a přes sluchátka se mi začal drát pištivý zvuk. Rozhlédla jsem se kolem sebe.

Viděla jsem velkou modrou dodávku, jak se otáčí a se skřípotem se ke mně, blíží. Začal se ozývat panický křik. Ztuhla jsem na místě, věděla jsem, že to není zrovna rozumná reakce, ale moje tělo neposlouchalo. Bylo to stejné, jako když víš, že když se topíš, nemáš se mervomocí snažit dostat na břeh, ale zrovna v tu chvíli máš v hlavě úplně vymeteno a děláš přesný opak.

Za tu chvíli byla dodávka nebezpečné blízko, ani neuplynula vteřina a už jsem cítila, jak mě karoserie tlačí na bok mého staronového auta. Náraz mi vyrazil dech a já se no nemohla teď nabažit, každou vteřinu se moje potřeba ztenčovala a ztenčovala. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale něco mě tahalo pryč. Hlavou mi problesklo, že to jsou záchranáři. Otevřela jsem oči, ale spočinuli na ublížené tváři nejhezčího kluka na světě. Nedobrovolně se mi zavřeli.

Cítila jsem odporný pach krve, spousty krve. Rez, sůl zvedal se mi žaludek. Připadala jsem si jako hadrová panenka, necítila jsem vůbec své tělo. Zvuky zněli strašně odezněle, a já mezi jedním poznala sanitku. Další byl hysterický křik, brečení, uklidňování. Mezi spousty hlasů jsem slyšela jeden, známý, vystrašený a tichý. ,, Bello! Ne zlatíčko, bude to dobré, Bello" křičel Charlie, asi jsem musela vypadat hrozně.

,, Tati" řekla jsem potichu, asi mě ani neslyšel. Držel mě za ruku a jeho slzy padaly na mou hruď. Bylo to jako kdyby někdo do mě bušil jako do pytle. Zaskučela jsem bolestí. Charlie trhl rukou při mém zvuku.

Probudila jsem se, ale v nebi jsem rozhodně nebyla, bylo to asi peklo. Protože mě bolel celý člověk. Bála jsem se otevřít oči, abych nezjistila, že tohle taky bolí. ,, Co jí je doktore?" zeptal se úzkostně Charlie. Uvědomila jsem si že jsem v nemocnici, protože všude pípali přístroje. ,,Ztratila hodně krve" řekl doktor melodickým hlasem, ale znělo to nějak opovrženě. ,,Museli jsme ji zašít, tady, tady a tady" lehce se mě dotýkal, ale bylo to neuvěřitelně bolestivé. ,,Stop" zakřičela jsem. Rychle jsem otevřela oči a viděla že sebou všichni sebou cukli. ,,Bello" vypískl Charlie že jsem nevěřila že je to jeho hlas. Vrhl se na mě a začal že objímat. Začala jsem křičet bolestí, nechtěla jsem mu ublížit, ale moc to bolelo. ,,Promiň" omluvil se a zase se posadil. Měl velké kruhy pod očima. ,,Běžte se prospat pane Swane, o dceru se vám dobře postaráme" pověděl otci doktor. Ani jsem se na něj nepodívala. Jen jsem zkusila udělat na tváři úsměv aby povzbudil Charlieho k pohybu. Zaváhal ale pak vyšel ze dveří. ,,Pa, Bello"

 

Edward:

Opíral jsem se o svoje Volvo a Alice na mě něco mluvila, nevnímal jsem ji. Díval jsem se na dívku, která zrovna přijela na Bellu Swanovou. Rozhlídla se po parkovišti a když viděla můj pohled, rychle sklopila oči a začervenala. Musel jsem se usmát, byla kouzelná. ,,Edwarde Cullene posloucháš mě?" zakřičela na mě Alice. ,,Ale, jo" odpověděl jsem rychle a zas sledoval Bellu jak se nemotorně motá kolem svého auta. ,,Tak na co jsem teď myslela hmm??" zeptala podezíravě. Nakoukl jsem rychle do její myslí a hned odpověděl. ,,Že Bellu srazí auto a umře" řekl jsem zase nepřítomně. Emmett zatnul dech a já se zamyslel co jsem právě řekl. Podíval jsem se na Alici a ta křivila tvář.

Koukal jsem se kolem sebe a našel jsem Bellu. Zrovna jí auto tisklo k tomu jejímu. Vyletěl jsem upíří rychlostí a snažil se jí dostat z mezi aut a přitom jí nic neudělat. Bohužel, co jsem ji vytáhl, jí začala téct silně krev. První den jsem snil o tom, jak by chutnala a teď jsem měl příležitost. Měl jsem její krev na prstech.

Špičkou jazyku jsem se dotkl svého zakrváceného prstu. Probudil se ve mne dravec a už jsem se připravoval ke skoku, jenže mě chytly svalnaté železné paže. Marně jsem se kroutil, nedalo se vykroutit. Podíval jsem se na Emmetta docela jsem se koutkem mysli zajímal jak to že odolává. Měl na nose kolík a Alice taky. Musel jsem se zašklebit. Emmett mě uviděl a začal se smát, trochu povolil a moje tělo chtělo zase vystřelit za spoustou krve, jenže Alice se předemne postavila a vlepila mi facku. Museli mě odtáhnout domů a tam ještě pár minut držet než jsem se začal aspoň kapku ovládat. Slyšel jsem Jaspra na hoře jak se mi posmívá, Rose jak lituje její oblečení, protože se jí dneska docela i líbilo. Esme byla s toho zděšená a Emmett s Alicí mysleli na něco jiného.

,,Volal Carlisle, bude operovat tu Bellu, ztratila spoustu krve a budou jí muset hodně zašívat. Docela pomohlo, že si ji Edwarde, vytáhl" Alice ztuhla, bála se o svoji kamarádku. Už si ji přivlastňovala a plánovala, co sní, bude dělat a ona jí málem umře.

Sedla si na gauč a začala si kousat nehty. ,,Alice nech toho, nedorostou ti" varovala ji Rose. Alice se zatvářila ještě zděšeněji a začala se pomalu houpat. Po několika hodinách volal Carlisle a nám se všem ulevilo. Bella byla na živu a už se probudila, začal pro ni nový život. V koutku duši jsem doufal, že ho začne právě se mnou, ale já jsem budoucnost neviděl.

 

Pokračování

Autor: RenesmeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek O vteřinu později:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře