Máme tu další krátkou jednorázovku. O čem? Samozřejmě v ní bude hlavní postava Edward - lamač dívčích srdcí. Komu ho zlomí tentokrát?
25.06.2011 (17:30) • Kika57 • FanFiction jednodílné • komentováno 20× • zobrazeno 2796×
„Ale já jsem ti nedovolila odejít!“ křičela jsem jako smyslů zbavená.
Už je to tady. Proč mi jenom ubližuje? Vždycky přijde, já se mu snažím dát to, co mu na očích vidím, a on? On opět odejde a nechá mě tu? To nemůžu dovolit. Nebudu pořád jeho hračka!
„Ale já se tě na nic neptal.“ Ani se na mě nepodíval.
A takové je to pokaždé. Myslí si, že je snad pán světa? Že si může zahrávat s mými city?
„Já si s ničím nehraju! To ty jsi mě požádala, abych přišel,“ vyštěkl na mě.
„Takže zase za všechno můžu já!“ Vzala jsem vázu, co mi byla nejblíže, a i s květinami v ní jsem ji hodila po něm. Sklonil se a poté se mi konečně podíval do očí.
„Přeskočilo ti?! Co to do tebe zase vjelo?!“ Z očí mu šlehaly blesky.
„Tak do mě?! Ty bezcitnej, ubohej idiote! Tak si klidně vypadni!“ Na konci se mi zlomil hlas a bylo mi do breku. Kdy tohle všechno skončí? Kdy budu mít od něj pokoj?
Nechápu, co se to s námi děje. Když nejsem s ním, tak je všechno v pořádku, ale když je blízko mě… Nikdy v životě jsem se takhle nechovala. Nikdy jsem nebyla takovou špínou. Co s ním je, že mě pokaždé donutí se chovat takhle? Kdybych mohla, tak se rozbrečím. Rozbrečela bych se a nechala všechen vztek a smutek odplavit v slzách, aby bylo vše tak, jak to bylo dřív.
Dřív to bylo tak krásné. Byl tu pro mě, když jsem ho potřebovala a já tu byla vždy, když potřeboval on mě. Dokázala jsem si s ním jen tak povídat klidně celé hodiny, někdy dokonce dny. Často mi vyprávěl o své rodině, o svém lidském životě, jak to chodí ve městě, kam se přestěhovali, nebo o holkách, které si nedají pokoj a pořád ho pronásledují. Smáli jsme se tomu a říkali, že nám se to nikdy stát nemůže, jenže nikdy neříkej nikdy…
„Kam si myslíš, že jdeš?“ zakřičela jsem tak, že jsem nevěděla, zda bych byla schopna hlasitějšího řevu.
„Můžeš se uklidnit?“ odpověděl mi klidným hlasem a mě tím vytáčel ještě víc.
„Neodpověděl jsi mi na otázku!“ řekla jsem už o něco klidněji, ale pořád rozzuřeně. Ke mně se nikdo takto chovat nebude.
„Sama jsi řekla, ať vypadnu… Tak jdu,“ řekl výsměšným tónem a tím mi rval srdce z hrudi.
Jak může být tak bezcitný? To už mu na mně ani trošku nezáleží? Potlačila jsem vzlyk a otočila se k němu zády, aby neviděl, jak moc mi ubližuje a ničí mě. V celé místnosti bylo ticho. Mučivé ticho, které se zdálo nekonečné, ale opak byl pravdou.
Právě udělal krok…
Slyšela jsem každý jeho pohyb a ze všeho nejvíce si přála, aby neodcházel. Aby zůstal a dal mi to, co se mu já snažím pokaždé a marně dát. Co pokaždé odmítá a s díky vrací zpět.
Další a další krok…
Slyšela jsem zašustění látky jeho košile, jak natahoval svou bezchybnou ruku ke klice.
„Edwarde…,“ zašeptala jsem a z hrudi se mi vydral vzlyk. Slyšela jsem, jak se jeho pohyb zastavil a já se pomalu otočila. Udělala jsem dva malé a nesmělé kroky k němu. Poté mě mé nohy neudržely a já tvrdě dopadla na kolena.
„Prosím… Neopouštěj mě!“ vyšla mi ta slova z pusy. Byla sotva slyšitelná, ale on je svým sluchem zachytil.
„Nemůžu… Je mi to líto, Tanyo.“
Jeho slova mi zněla v uších pořád dokola a já věděla, že nemám šanci… Že tohle je definitivní konec…
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Please, don´t leave me:
Nemám Tanyu ráda, takže...
Já Pink poslouchám, tu písničku znám, a skvěle se k tomu hodí!
Dobře on! Asi bych nesnesla, že by Edward byl s Tanyou. To by mě zabilo, protože já ji prostě nenávidím!
Samozřejmě to bylo nádherné (jak jinak, že?).
No pááni, tohle je dokonalá povídka!!!!! Písničku zbožňuju a už ten videoklip mě vždycky zaujme, tohle sedělo bezvadně. Byla jsem překvapená, koho že to opouští , ale to asi všichni. Klaním se, opravdu. Z.
Takže... Opět si mi vzala slova. Bylo to tak úžasné, procítěné, nádherně a do detailů napsané. Jsi jednička
Popravdě, prvních pár vět jsem si taky myslela, že to bude Bella, ale potom tam byl menší náznak, to když Edward odpověděl na nevyslovenou otázku, takže jsem začala pochybovat. Sice jsi by to mohla pozměnit tak, že by Edward Belle mohl číst myšlenky... Ale Tanya mě za tu celou dobu jedinkrát nenapadla. Skvělééé!
Fu, už som si myslela, že je to Bella, ale nie Super
WoW taky jsem si myslela, že je to Bella, ale to je fuk.
Bylo to úžasné, nevím, kam na ty nápady chodíš, mě by tohle teda nikdy nenapadlo :(
Super práce
Tohle bylo úžasně... myslela jsem, že to bude Bella a Edward a ono to je Tanya... super
SUPER . Chúďa Tanya . Neviem ako ale ja som hneď v perexe tušila že to nebude Bella ale Tanya . Ona by mu dala všetko , on to odmieta . Ale fakt to prehnala . V jednej chvíli ho posiela preč , v druhej chce aby sa vrátil a hádže doňho vázy ... Ale napísala si to tak krásne a dokonale že sa na ňu nedokážem hnevať . Inak , ten koniec bol úžasný .
Páni. Nádherná, i když beznadějná a smutná povídka. Je mi Tanyi moc líto. Proč se někteří chlapi dokážou tak moc změnit, že to změní i nás? Super povídka.
já jsem ti to ještě neokomentovala? a sakra... tak to musím komentovat! moc dobrý, samozřejmě Tanya je mrcha, takže je to v pohodě... a Edward udělal dobře... jednou... jinak nááááádherná jednorázovka
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!