Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Přistiženi při činu

14.08.2009 (12:30) • Huny • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 12380×

Předposlední hodina se blížila ke konci. Hypnotizovala jsem hodiny, zatímco mě Edward neuvěřitelně rozptyloval svými doteky. 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1 zvoní. Rychle jsem shrnula učení do tašky, Edwarda jsem čapla za ruku a snažila se ho co nejrychleji vytáhnout ze třídy. Nedočkavě jsem ho zatáhla do nějakého kumbálu, přirazila ho na dveře a začala jsem ho vášnivě líbat.

Zřejmě se mu na dveřích nelíbilo, protože mě později přirazil ke zdi. Rukama jsem mu zajela pod košili a hladila každý jeho sval. Když jsem přejela přes bradavky, zasténal mi do úst.

Svoje ruce mi zamotal do vlasů a rty začal obšťastňovat i můj krk. Z vášnivého vzplanutí nás vytrhl zvonek. Edward se ode mě odlepil. „Musíš jít.“

„Nemusím.“ Popadala jsem dech

„Musíš.“

„Ale já nechci,“ přitáhla jsem si ho blíž.

„Bello, přeci nechceš, aby se pan policejní ředitel dozvěděl, že jsi byla za školou.“ Povzdechla jsem si. Moc dobře věděl, jak na mě.

„Dobře, fajn. Vyhrál jsi.“ Stáhla jsem ruce k sobě a Edward mi je vymotal z vlasů. To není fér. Proč musím být po škole, a Edward může jít.

„Přijdu, až budeš doma.“ Vyšli jsme z kumbálu.

Edward mi zvedl bradu a naposled mě lehce políbil. „Miluju tě.“

„Já tebe,“ usmála jsem se.

„Už běž, ať nemáš ještě hodinu navíc.“ Zašklebila jsem se. Kvůli tomu, že jsme dělali o španělštině bordel, nám učitel nasolil hodinu po vyučování.

Sprintovala jsem chodbou. V obraze jsem zkontrolovala svůj odraz. Snažila jsem si urovnat vlasy, ale moc se mi to nepovedlo. Dodala jsem si odvahy, zaklepala na dveře a vešla jsem do třídy. Učitel mě sjel káravým pohledem. „Omlouvám se, že jsem přišla pozdě, ale udělalo se mi nevolno.“ Vypadalo to, že mi omluvu sežral.

„Tak se posaďte, slečno Swanová.“ Zapadla jsem na místo. Můj pohled se setkal s Mikovým. Jestli jsem tvrdila, že mi učitel omluvu sežral, Mikovi prostě došlo, kde a s kým jsem byla. Odvrátila jsem od něj pohled a nepřítomně jsem se zadívala z okna.

V paměti mi zase vyvstala vzpomínka na moje nedávné poprvé. Bylo to tak dokonalé. Všude byly svíčky a růže. Edward se sice bál, že mi ublíží, ale já ho ujišťovala, že kdyby mě to moc bolelo, tak mu dám vědět. Byla to ta nejkrásnější noc v mém životě.

„Slečno Swanová!“

„Ano?“ zeptala jsem se vykolejeně.

„Můžete nám prosím přeložit tu větu?“ Tak a jsem v háji.

„Omlouvám se, trošku jsem se zamyslela.“

„Ať se to neopakuje.“

„Jistě.“

I přes učitelovo napomenutí jsem se zase ponořila do snění.

Asi před měsícem mě Alice vytáhla s tím, že si uděláme dámskou jízdu. Moc se i nechtělo, ale Alice už to domluvila s Charliem na celý víkend. A ještě horší to bylo, když mi řekla, že budou kluci pryč.

S mučednickým výrazem jsem v pátek večer nasedla do Alicinýho porsche. A nejlepší na tom bylo to, že mi zavázala oči.

Asi po 5 minutách jízdy Alice zastavila a někdo mě zvedl ze sedačky a donesl mě do jiného auta. Zvuk motoru mi připomínal volvo. „Edwarde?“ zkusila jsem začít komunikaci. Nic. Ticho. „Fajn.“ Založila jsem si paže na prsou a doufala, že to není žádný z jejich otřesných vtípků.

Auto zastavilo a někdo mě tahal z auta. Asi jsme někam šli, protože se otevřely dveře. „Překvapení.“ Studený dech mi ovanul tvář a já v tom hlase poznala Edwarda.

Sundal mi šátek a já si mohla být jistá, že tohle žádný vtip není. Červený koberec se vinul ode dveří, po schodech a dál jsem neviděla. Okraje lemovaly malé svíčky. „To je nádhera,“ vypadlo ze mě

„Líbí se ti to?“

„Moc.“ Přitáhla jsem si ho a lehce jsem ho políbila.

Jeho odezva mě překvapila. Začal mě líbat vášnivěji a jazykem mi přejížděl přes rty. Musela jsem se odtrhnout, abych se nadechla.

Edward mě vzal za ruku a vedl mě nahoru do patra po červeném koberci, jako nějakou hvězdu. Koberec byl až u Edwardových dveří.

To co jsem uviděla tam, mi vyrazilo dech úplně. Edward vyměnil postel. Jestli tamta byla nádherná, tak tahle byla úžasná.

Rámy byly z kroutícího se železa a na zem volně padaly nebesa. Povlečení bylo ze světle modrého saténu. Všude po pokoji byly svíčky a romantice přidávala i tichá hudba. „Miluju tě,“ vypadlo ze mě omámeně.

„Já vím.“ Edward si mě natočil k sobě a začal mě něžně líbat. Když mi začal docházet kyslík, sjel svými rty na krk. Chytil mě za stehna a sám mi omotal nohy kolem jeho pasu.

Začala jsem mu rozepínat knoflíčky u košile. Prsty se mi neuvěřitelně třásly, ale povedlo se. Edward mi sundal tričko. Teď jsem byla ráda, že Alice trvala na obměně mého šatníku a zahrnula do toho i spodní prádlo.

Polibky směřoval stále níž, až se zastavil u kalhot. Rozepnul mi pásek, knoflík a zip. Když rifle stáhnul níž, neskytl se mu pohled na moje světle modrá krajková tanga. „Hm. Neřekla si mi, že nosíš tohle.“ Na tváři vykouzlil neodolatelný úsměv a já se začervenala.

„Neptal si se. A Alice mi stejně nic jiného nekupuje.“ Přitáhla jsem si ho zpátky ke rtům.

„Ještěže tu Alici máme.“ Vášnivě mě políbil.

Teď byla řada na mě. Rozepnula jsem Edwardovi kalhoty a stáhla mu je. On mi pomalu rozepnul podprsenku.

Hrál si s mými ňadry, až jsem si myslela, že vyletím z kůže. Když už se to nedalo vydržet, opatrně mi bradavky skousnul. Jak zmizeli moje tang,a jsem ani nepostřehla. „Bello, kdyby tě to moc bolelo, musíš… “ Nenechala jsem ho to doříct.

„Já vím. Tak už to neprodlužuj.“ Hladově jsem ho políbila a spojil naše těla v jedno.

Někdo mi zatřepal s rukou. „Bello?“

„Co je?“ zatřepala jsem hlavou, abych odehnala vzpomínky. Přede mnou stál Mike.

„Ty nejdeš?“ Ukázal směrem ke dveřím.

„Jo jasně. Jen jsem se… zamyslela.“ Nahrnula jsem učebnice do baťohu a rychle jsem vypadla.

Nasedla jsem do náklaďáčku a jela domů.

Běžela jsem do svého pokoje a doufala, že už tam Edward bude. Na schodech jsem se málem zabila, ale nikdo u mě nebyl. Hodila jsem tašku do kouta a seběhla jsem do obýváku.

Ani ne za 5 minut někdo zaklepal. Okamžitě jsem byla u dveří. Za nimi stál můj bůh, a jak mě uviděl, rty se mu roztáhly do širokého úsměvu. „Ahoj lásko,“ pozdravil mě. Ani jsem neodpověděla a rovnou jsem ho zatáhla dovnitř.

Začal mě líbat, a když sjel na krk, podařilo se mi ze sebe dostat smysluplnou větu. „Co to děláš?“

„Pokračuju v tom, co si začala ve škole.“

„Tak to je pořádku.“ Přitáhla jsem si zpátky jeho rty a zajela jsem pod košili.

„Bello?“

„Hm?“

„Charlie.“ Můj táta?

„Není tady.“

Teď už jsem košili začala rozepínat. Hned jak se mi to povedlo, spadla na zem. Pak letělo moje tričko a podprsenka. Na schodech jsme nechali Edwardovi kalhoty a přede dveřma skončily ty moje.

Edward mě shodil na postel. Ta byla bohužel moc malá, tak jsme skončili za postelí na podlaze. Stále jsme se mazlili, ale za chvilku letěli Edwardovi boxerky a moje červená tanga.

Zrovna jsem seděla obkročmo na Edwardovi a plně si vychutnávala náš dvojitý orgasmus, když bouchli dveře od auta. Oba jsme zpozorněli. „Charlie,“ vyhrkli jsme najednou a já se začala smát. Pozdě jsem si uvědomila, že jsme oblečení poztráceli cestou.

Bouchli vchodové dveře. „Bello?“ zavolal a já se přitiskla víc na Edwarda. Stále jsem na něm seděla a stále jsme byly jedno tělo. Tenhle pohyb v nás vyvolal další touhu. Skousla jsem si ret a někde v duchu jsem doufala, že sem nepřijde dřív, než se stihnu obléct.

Chtěla jsem se zvednou, ale Edward mě nepustil. „Co?“

„Počkej tady, třeba jsem ani nepřijde.“

„To těžko, když jsme dole nechali takovou spoušť.“ Oba jsme se rozesmáli, ale to už se otevřely dveře. Ani jsem nedýchala. „Bello?“ Zvedla jsem hlavu. Postel byla naštěstí vysoká, takže mi koukala jenom hlava. Nejistě jsem se usmála.

„Ahoj tati, ty už jsi doma?“

„Můžeme si promluvit?“

„Jasně, hned.“

Charlie radši zavřel dveře. Oddechla jsem si. „Tak co mi zakáže?“ zeptala jsem se Edwarda, když jsem hledala kalhotky.

„Nad tím ještě nepřemýšlel. Zatím se zabývá myšlenkou, jestli mě má zastřelit nebo ne.“

„Tak to se mi ulevilo.“ Ze skříně jsem si vytáhla nové oblečení. „Ty se neoblečeš?“ Edward ležel na posteli jen v boxerkách.

„Jestli chceš, aby Charlieho kleplo, tak já si tam pro to oblečení klidně dojdu.“ Nadhodil neodolatelný úsměv.

„Promiň.“ Zhluboka jsem se nadechla a otevřela dveře.

Charlie pochodoval po obýváku. Když se na mě konečně podíval, sbírala jsem ze země Edwardovu košili a moje svršky. Nejistě jsem se usmála a běžela jsem zpátky nahoru.

Na schodech jsem čapla jeho kalhoty a u dveří ty moje. Rychle jsem zapadla k sobě a hodila Edwardovi hromádku. „Dík.“

„Vypadá to, že se stěhuju za mámou,“ povzdechla jsem si.

„Já tě ale nepustím.“ Obmotal kolem mě své ruce.

„Myslím, že se tě nikdo ptát nebude, ale dík. Je hezké to vědět,“ políbila jsem ho.

„Nic proti, ale máš minutu na to, abys sešla dolů, nebo sem Charlie vtrhne a mě shodí ze schodů.“

„Tak jdeme,“ chytla jsem ho za ruku.

Když nás Charlie uviděl ruku v ruce na schodech, přestal přecházet a Edwarda probodl pohledem. „Dobrý večer, Charlie.“ Edward ho pozdravil, jako by se nechumelilo.

Charlie jen kývnul hlavou.

Dovedla jsem ho ke dveřím. „Byla jsi skvělá,“ pošeptal mi do ucha a dal mi pusu na tvář.

„To já vždycky a ty si taky nebyl nejhorší,“ pošeptala jsem mu odpověď.

„Uvidíme se zítra,“ to řekl nahlas a pohladil mě po tváři.

Nasadila jsem povzbuzující úsměv a zavřela dveře.

„Bello, můžeš sem jít?“ Charlie začínal být netrpělivý a já se pomalu šourala do obýváku. Seděl v křesle a pohled měl upřený na vypnutou televizi.

„Potřebuješ něco, tati?“ Pokynul hlavou, abych si sedla.

Když jsem si dřepla na gauč, Charlie se nadechl a začal. „Můžeš mi vysvětlit, co to bylo?“ Zatím to vypadalo, že to vyřešíme v klidu.

„Myslím, že už sis to domyslel,“ zamumlala jsem a sklopila hlavu.

„Bello, já chápu, že už spolu chodíte dost dlouho, ale přesto. A když už jste se dostali tak daleko, mohli byste být trošku ohleduplní a dělat to někde jinde,“ Charlie vydechl.

Tak to šlo hladce. „Jasně, promiň. Už můžu jít?“ rychle jsem se zvedla.

„Ještě něco. Edward Cullen nepřekročí práh tohohle domu. Do odvolání! Jestli to porušíš, letíš za mámou.“

„Cože? Ale proč?“ hlas mi vylétl o oktávu výš.

„Jestli se chcete scházet, klidně se scházejte, ale ne tady! Je to jasné?!“

„To nemyslíš vážně? Je to můj život a já se můžu scházet, s kým chci, kdy chci a kde chci. Stejně tak se můžu vyspat, s kým chci, kdy chci a kde chci. Momentálně je to Edward Cullen a ty se s tím smiř. Jestli se ti to nelíbí… “ pokrčila jsem rameny.

Charlie na mě vyjeveně koukal, protože tohle evidentně nečekal. Sebrala jsem se, vydupala schody a zabouchla jsem se u sebe. Vzala jsem si pyžamo a toaletku a nakvašeně jsem odkráčela do koupelny.

Sprcha ze mě odplavila všechen stres, tak jsem jí protáhla asi na hodinu.

Když jsem šla do pokoje, doufala jsem, že už tam Edward bude. Nebyl. To mě naštvalo ještě víc. Čekala jsem na něj snad 2 hodiny, ale nepřišel. Pak jsem vyčerpáním usnula.

Ráno mě vzbudil ten otravný budík. Došla jsem do koupelny, abych ze sebe udělala člověka a v kuchyni na stole na mě čekal vzkaz. „Můj zákaz platí! Porušení se trestá!“ Naštvaně jsem papírek zmačkala a hodila jsem ho na zeď. Bouchla jsem s dveřma a šla jsem k náklaďáčku.

Edward už byl u školy a bavil se se svými sourozenci. „Ahoj dračice,“ pošeptal mi do ucha a přivinul si mě blíž k sobě.

„Proč si nepřišel?“

„Promiň, Alice mě nepustila. Byla na nákupech.“ Usmála jsem se.

Všichni jsme moc dobře věděli, jak dokáže být Alice zákeřné, když se jedná o oblečení. „A co Charlie?“ Úsměv mi pohasl.

„Docela v pohodě. Akorát si musíme najít jiné prostory a ty nesmíš překročit náš práh.“ Edwardovi se po tváři rozlil úsměv.

„Jenom? Myslel jsem si, že tě pošle okamžitě pryč. A s těmi prostory nebude problém.“ Hodila jsem po něm nechápavý pohled. „No, myslel jsem si, že bych nám koupil nějaký malý domeček s velkou postelí a teď k tomu mám alespoň záminku.“ Úsměv se mu ještě víc rozšířil a pak mě vášnivě políbil.

Přistiženi při činu II

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Přistiženi při činu: