Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Renesméiny první narozeniny


Renesméiny první narozeninyDalší jednorázovka ze řady Renesméino první... Co když má Ness první narozky? Jaký dárek si pro ni přichystá Jacob? Povídka je to jen kraťounká.

Moje malá Renesmé už slavila své první narozeniny. Po pravdě by to měly být spíš sedmé narozeniny. Rostla tak rychle! Nejraději bych její růst zpomalil, abych si vychutnal její dospívání a také její batolecí roky. Batolení a jedení z lahvičky ale byly pryč už dávno.
Pomalu jsem se zvednul na tlapy a s přemýšlením jsem se vydal zpět k mé upíří rodince. Přeplaval jsem padesát metrů dlouhou řeku - spíš potůček -, oklepal jsem se a potom jsem se běžel proměnit do nedalekého křoví.
Po mém svalnatém těle tekly kapky vody a mé vlasy byly mokré. Miloval jsem tyto vlčí okamžiky, ale ty s Renesmé byly daleko, ale daleko lepší. Miloval jsem její zvonečkový smích. Její zrzavé lokýnky. Její radosti z toho, když se jí něco povede. Rychle jsem doběhl do domu a tam jsem proběhl přízemím a hnal jsem se po schodech nahoru do svého pokoje. Brr - bydlet s pijavicemi. Usušil jsem se a hodil jsem na sebe svoji novou košili, kterou vybírala Renesmé - jasně, je jí šest, ale Alice ji zblbla do nakupování.
Sednul jsem do auta a jel jsem jí koupit dárek. Narozeniny má už zítra!

♥♥♥ 

Můj Jacob byl právě pryč. Jedna dobrá zpráva je, že po úmorném prošení jsem si vyprosila to, že u nás bude Jacob bydlet! Vlastně už u nás bydlí, ale za jeho tatínkem - Billym - jezdí skoro každý den. Já jezdím s ním. Líbí se mi to, jak Billy pořád vtipkuje a také se mi líbí Jacobův starý pokoj. Nejraději však mám jeho garáž. Teta Rose by ji nazvala spíš „plechovkou" nebo „starým obalem na filety" - mně se ale moc líbila. Přišla mi taková útulná.
Měla jsem ráda i ostatní z La Push. Milovala jsem vůni svetrů, které nosila Leah. Milovala jsem Samovu přítelkyni - Emily. Také jsem měla ráda jejich dceru - malou Hilary. Také mám ráda to, jak je Paul věčně nabroušený...
Znuděně jsem přepnula kanál v televizi.
Dávali tam pořad o zvířatech. Teda spíš o psech. Vždycky jsem měla psy ráda, ale žádného jsem mít nemohla, protože jejich instinktem bylo to, aby se našemu domu vyhýbali na kilometry.
Nevím proč, ale bylo mi to líto.
Čile jsme vstala a už asi po desáté za opoledne jsem přešla k oknu, abych se podívala, jestli už náhodou nejde Jacob - nešel.
A nepřišel celé odpoledne a ani večer.
„Renesmé, Jacob už dneska nepřijde... Pojď do postele, ať jsi na ty zítřejší narozeniny fit," domlouvala mi teta Rose.
„Teto, zůstaneš tu dneska přes noc?" zeptala jsme se s očima stále přilepenýma na okenní tabulky, na které včera strýček Emmett maloval sprosté obrazce a různá podobná slova.
Tetička se usmála a políbila mě na tvář.
„To víš, že ano," odpověděla příjemným hlasem a objala mě ještě pevněji, ale stále jemně. Otrhla jsem oči od zahrady a podívala jsem se na ni s lehkým úsměvem ve tváři. Také jsem ji objala a přemýšlela nad zítřkem. Co asi dostanu k prvním narozeninám? Bude se mi to líbit? A co řeknu, když se mi to líbit nebude? Přijde Jacob vůbec? Že by na mé narozeniny zapomněl? Ne, to by nikdy neudělal.
„Pojď, vykoupeme tě a půjdeš do té teplé postele," řekla a mrkla na mě.

♥♥♥

Ráno jsem se probudila do světla, které mi do okna svítilo velmi jasně.
„Teto, teto Rose, kde je Jacob?" zeptala jsme se a koukala jsem rozespalýma očima po pokoji. Teta právě mlátila Emmetta přes hlavu mokrou houbou a nutila ho, aby umyl své sprosté dílo u mě na okně.
Rozesmála jsem se hlasem jako zvonečky a koukala jsem se na tu podívanou.
Oba dva na mě hned obrátili hlavy a s krásným úsměvem ke mně přišli. Emmett skočil na mou postel tak, až to v ní nebezpečně zakřupalo a s uličnickými dolíčky si lehnul na břicho vedle mě.
„Jaké to je být o rok starší? Já už jsem to nezažil tak dlouho, že už jsem zapomněl, jak se stárne!" křikl tak, až jsem nadskočila.
„Ness, máš tu snídani," křikla babička z kuchyně. Vydala jsem se za lahodnou vůní palačinek.

♥♥♥

„Jacobe!" křikla jsem a pozorovala jsem, jak jde Jacob od jeho auta k našemu domu. Běžela jsem mu naproti.
Objala jsem ho a vyskočila jsem mu do náruče.
„Ahoj, prcku," pozdravil mě známou větou.
Už, už jsem se nadechla protestovat, když jeho batoh zničehonic kníknul.
„Co to bylo?" zeptala jsem se ho podezíravě.
„Nic," řekl nevinně.
„Tak mi to ukaž." Povzdechl si a šáhnul pro batoh. Vyndal z něho malého pejska, který měl kolem krku mašli s nápisem ´Všechno nejlepší k narozeninám přeje Max.´



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Renesméiny první narozeniny:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!