Jednorázovka dějově zasažená do Rozbřesku.
A kdo/co v ní? Edward, Bella a jejich vřelé vítání + jedno malé, zvídavé dítě...
21.02.2011 (19:00) • Neyimiss • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 3316×
Rodičové – šťastní a vyrušení…
„Spinkej, maličká,“ zašeptala jsem a dívala se s něžným výrazem na svou malou dcerku. Jestliže normálně vypadala jako andílek, když ležela v postýlce a spala, byla ztělesněním dokonalosti.
„Dobrou noc, broučku,“ ozvalo se mi za zády a najednou jsem ucítila, jak mě čísi ruka objala kolem pasu. Mimoděk jsem se usmála. Malá, avšak šťastná rodinka. A to nejhlavnější – moje rodinka.
Nemohla jsem být šťastnější. Byla jsem tím, čím jsem si přála být – upírem -, a po boku jsem měla tu nejskvělejší osobu pod sluncem – Edwarda. A jako přídavek jsem měla maličkou, přenádhernou dcerku, která jako by vypadla z oka svému otci.
Chvíli jsem jen tak stála a sledovala ji, Edwardovu hlavu položenou na mém rameni. Jeho dech mě šimral na krku, avšak nenamítala jsem – bylo to příjemné.
Najednou jsem na krku ucítila něco jiného než předtím – dech nahradily rty. Sladké a hříšné, které přímo volaly po zulíbání…
Zatímco můj neposedný manžel zezadu ožužlával onu část mého těla, já jsem nás šikovně přesunula o několik kroků dál, ať nejsme tak blízko postýlky.
„Edwarde…“ zašeptala jsem do ticha pokoje tak potichu, jak jen to šlo. Opravdu jsem nechtěla vzbudit Renesmé, vždyť sotva usnula - a navíc nesnášela moc dobře vyrušení ze spánku. A já zase moc dobře nesnášela její pláč, trhal mi srdce…
„Ano, má lásko?“ řekl ve chvíli pauzy a pak pokračoval ve značkování mého krku.
„Už jsem ti dnes řekla, jak moc tě miluji?“
„Ne… Ale můžeš mi to povědět teď…“ oznámil mi a přesunul se tak, aby měl pro změnu přístup k mým rtům.
Políbil mě a já šťastně vzdychla. Po dlouhých dvou dnech jsme byli opět u sebe, žádná velká vzdálenost nás nedělila. Snad se ani nedalo spočítat, kolikrát jsem v posledních několika dnech proklela ten zatracený nápad, že se mužská část Cullenovic famílie vydá na vícedenní lovecký výlet. A zatímco si pánové užívali, já jsem seděla doma a celá netrpělivá div že nepřemlouvala ručičky na hodinách, aby pracovaly rychleji.
Z letmých polibků se pomalu stávaly polibky vášnivější, dravější, žhavější… Zkrátka jsme si nemohli pomoci. Od svatby jsme od sebe nebyli odděleni na více než několik hodin - a najednou to byly celé dva dny! K nesnesení…
A také podle toho vypadalo přivítání. Když jsem ho poprvé spatřila, jak vylézá z auta a pospíchá ke mně, moje zamrzlé srdce radostí poskočilo a já se, celá divá, hnala do jeho náruče. Vyměnili jsme si několik spěšných polibků a pak jsme šli k naší dcerce, aby se i s ní mohl Edward patřičně přivítat.
Renesmé měla stejně velkou radost jako já, že opět vidí svého otce. Pro ni to bylo taky poprvé, co ho neviděla tak dlouho a popravdě - nesnášela to moc dobře. Přesně jako já…
A ani pak jsme neměli čas být chvíli pouze spolu, protože se celá rodina sesedla v obývacím pokoji a naše mužské polovičky vyprávěly své nové zážitky. Ta doba byla skoro k nesnesení…
Až po několika hodinách se nám podařilo se od nich odtrhnout, a to pod tou záminkou, že jdeme uložit Renesmé, která už předtím nějakou dobu podřimovala v Edwardově klíně.
A právě v téhle chvíli jsme se teprve pořádně přivítali. Sice poněkud vášnivěji než bylo zvykem, ale přesto s láskou.
„Edwarde,“ zajíkla se Bella, když jí její muž zajel dlaněmi pod tričko a spojil si ruce za jejími zády.
„Ani nevíš, jak se mi po tobě stýskalo…“ zamumlal Edward v odpověď a jal se prozkoumávat háčky, jež držely pohromadě vrchní část jejího krajkového spodního prádla.
Bella mu mezitím přejížděla po svalnatých zádech, vískala mu vlasy a zasypávala polibky jeho soustředěnou tvář.
Už se mu to skoro povedlo, když vtom byl vyrušen… A nutno říci, že sice to nepatřilo mezi vítaná vyrušení, avšak bylo velmi krásné a dojemné… Jejich dcera si totiž právě tuhle chvíli vybrala, aby ospalým hláskem vyslovila svá první slůvka…
„Máma? Táta?“
Autor: Neyimiss (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Rodičové - šťastní a vyrušení... :
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!