Jak vzniklo slavné dílo Shakespeara - Romeo a Julie? Jak ho ovlivnili Cullenovi? Byl to opravdu nápad Shakespeara? Dozvíte se. ;) AVC
03.06.2011 (15:00) • AlliceVolturiCullen • FanFiction jednodílné • komentováno 28× • zobrazeno 2997×
Cullenovi jsou mnohem starší, než jak se nám jeví ve Stmívání. V povídce jsou staří asi tak, aby zapadali do dané doby. O tomto výtvoru Shakespeara mnoho nevím, ale představte si, prosím, že ho napsal těsně před svou smrtí.
Celkem starý muž se procházel po svém bytě a rychle přemýšlel. Dlouho nic nenapsal, to by si lidi mohli začít myslet, že mu došly nápady a inspirace. O něco takové nestál. Hlavou mu prolétávaly různé nápady. Reálné i nereálné, ale žádný nebyl takový, který chtěl a o který stál. Žádný nestál za to, aby byl napsán.
Shakespearovým domem se rozlehly kroky a sám Shakespeare se zarazil v chůzi. Kdo ho přichází navštívit v tak pozdní jarní den? Do místnosti vstoupila půvabná dívka. Muž vypadal překvapeně.
„Co tě sem přivádí, děvče? Co potřebuješ?“ tázaly se jeho rty. Na okno i přes krásné a teplé počasí bušily kapky. Déšť pomáhal Shakespearovi v myšlení a vymýšlení. Byl do krásného klapotu dešťových kapek zaposlouchaný těsně předtím, než dívka přišla. Když však vstoupila, zapomněl na ně a byl zvědav, co má na srdci.
„Vím, že potřebujete nápad a já ho mám,“ řekla a muž vytřeštil oči. „Povím vám ho, ale budu k němu mít požadavky.“ Shakespeare se na ni nedůvěřivě podíval.
„Tak povídej,“ vypravil ze sebe nakonec, ale dál si ji zkoumavě prohlížel.
„Řekněme…“ odmlčela se a pročísla si své nakrátko zastřižené, černé vlasy. „Žila dívka a chlapec. Dříve se neznali, ale ihned, jakmile se poznali, věděli, že jsou pro sebe jako stvořeni. Zamilovali se jeden do druhého.“ Nedýchala, když mluvila, nebo se to Shakespearovi jen zdálo? Je… zvláštní. Pomyslel si.
„Jejich rody, nebo bych také mohla říci rasy, se odjakživa neměly v lásce. Přímo se nenáviděly a dalo by se říct, že mezi nimi propukaly boje. Ta dvojice se milovala nadevše a přes vše. I když s tím někteří nesouhlasili a někteří planuli závistí. Jejich lásku nemohly zlomit žádné překážky, které jim osud nastavil,“ odmlčela se. Nakonec začala opět mluvit:
„Její milovaný však nebyl jediný, kdo o dívku stál. S láskou jiného se musela potýkat skoro denně. Pak je ale osud rozdělil. Byli od sebe odloučeni. A to nebylo pro jejich lásku dobré. Nakonec se ke chlapci doslechlo, že je dívka mrtvá. Nebyla však. Stále žila, to se však k chlapcovým uším už nedostalo.“ Dívka domluvila a vzhlédla od svých bot, které se celou dobu prohlížela k Shakespearovi.
„Dál to musíte domyslet sám. Moje část příběhu nemá konec. Ten konec je jen a jen na vás.“
„A ty tvé požadavky,“ vypravil ze sebe ztěžka a bez dechu Shakespeare, který byl stále očarován kouzlem dívčina příběhu.
„Vymyslete si jména, jakákoli jen ne Isabella a Edward. Pozměňte v příběhu některé údaje. Je jen na vás, jak jste moje podání pochopil. Přesně tak, jak jste ho pochopil, ho napište. Nikdy nikomu neříkejte, že nápad nebyl zcela váš a nikomu o mně nevyprávějte.“ Usmála se. „To je vše. Hodně štěstí.“
Shakespeare se také usmál a otočil se ke svému stolku, aby si zapsal poznatky a připomínky.
„Tvé jméno, krásná vílo?“ zeptal se.
„Alice…“ rozezněl se domem jako ozvěna v jeskyni líbezný hlas. Shakespeare se otočil.
„Děku-“ Zarazil se. Dívka zmizela. Byla snad jen pouhý přelud, který ho přišel zachránit, když neměl nápady? Ne, byla tady. Věděl to. Shakespeare to věděl jistěji než cokoli jiného ve svém životě.
Ještě toho večera sedl ke stolku a začal příběh převádět do líbezných veršů, které jednou v budoucnosti bude znát každý a které nazval jen jediným jménem.
Romeo a Julie.
Dívčiny oči mu nedaly spát. Tak krásnou medovou barvu ještě nikdy neviděl. Její hlas ho budil ze spánku. Do budoucna mělo vzniknout jeho nové dílo, které - aniž by o tom dívka věděla - vzniklo díky ní.
Přízrak jarní noci.
O tomto dílu se svět nikdy nedozvěděl. Shakespeare několik dnů po napsání Romea a Julie umírá. Nápad proto zůstává pouze jeho nápadem.
Když však zpátky nahlédnu do života černovlasé dívky Alice. Ani ta se nedozvěděla o Shakespearovu nápadu „Přízrak jarní noci“. Není možné, aby na tuto chvíli se Shakespearem zapomněla, přesto se tak stalo a ta chvíle z její paměti zmizela. Vize byla smazána.
Kdyby nezapomněla, vyvarovala by se tak chybě, která se stala jejímu bratrovi.
Na to je však pozdě. Osud kráčí svou vlastní cestou a nenechá si do ní mluvit. My jsme pouze loutky, se kterými si zahrává.
Autor: AlliceVolturiCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Shakespearovo Romeo a Julie:
Na to sa skutočne dá povedať len jedno: Zaujímavé. W. S. je jeden z mojich najobľúbenejších dramatikov a už len preto som začala čítať túto poviedku. Ako idea je to super a je to hlbšie, ako som povodne čakala. Proste je to zaujímavé vo veľmi pozitívnom zmysle slova :D Si šikulka.
Suprový!!!! moc se mi to líbilo!!!!
Panebože... To je naprosto perfektní, ty pocity, ten nápad , smekám!
Nádhernéééé. Jen kdyby to byla pravda, že by to vzniklo díky ní. Tleskám.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!