Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Špetka naděje tu vždycky je!

Edward

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Špetka naděje tu vždycky je!Napsala jsem povídku o Jacobovi, otisku a naději..... Doufám, že se bude líbit. Prosím o komentáře díky Heidi

20.09.2009 (12:00) • Heidi • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2019×

Jacob:

 

„Na co myslí“ Zeptala se Bella hledíc na své břicho.

 

Edward totiž zjistil, že  tomu co ničí Bellu dokáže číst myšlenky.

 

Vypnul jsem. Slova mi splývala- ničemu jsem nerozuměl, bylo mi absolutně jedno na co to malé myslí a jak se tomu Bella raduje. Byl jsem na všechno sám. Člověk, kterého miluji čeká dítě s pijavicí kvůli, které já musím být vlk. Nespravedlnost.  Tohle je už vážně moc. Neměl jsem sem vůbec chodit.

 

Něco kolem mě proletělo. Instinktivně jsem to chytl. Svazek klíčů.

 

Edward mi poskytl možnost k útěku. Samozřejmě jsem toho využil. Rychle jsem odběhl do garáže. Zmáčkl jsem  tlačítko na klíčích. Auto, které rozblikalo  nebylo Edwardovo Volvo, jak jsem čekal ale zbrusunový  Aston Martin Vanquish v černé barvě.

 

Auto ve, kterém jsem vždycky chtěl jet. Užít jsi jízdu. Mít z toho pocit radosti.

 

 

Dnes to ale nebude pro pocit radosti ale pro útěk.  Rychle jsem nastartoval auto a vyjel. Je jedno kam ale hlavně pryč.

 

Výkon 520 koní a 320 km/h – je naprostá paráda.

 

 

Nechtěl jsem dát volnost svým myšlenkám teda ne po cestě. Teprve až budu sám poddám se tomu.

 

Dá to námahu mít prázdnou hlavu. Ale podaří se. Pak už dám volnost svým myšlenkám.

 

Měl bych mít cíl kam pojedu.

 

Plán, který mě napadl je naprosto ubohej. V hlavě mi totiž  zazní slova:

 

„Přejde to když se znovu otiskneš.“ To mi prorokovala Lareth.

 

A právě toto potřebuju. Zamilovat se do někoho jiného.Otisknout se. Odtrnout se od Belly a všech upírů. Zbaběle před tím utéct.

 

Nevěřím tomu, že se to povede jenže špetka naděje tu vždycky je!

 

Stačí jen dobře vybrat místo, kde bych tu dotyčnou chtěl najít. Obchody rovnou zavrhnu. Nestojím o nějakou extra vymóděnou osobu co nemyslí na nic jiného než co si koupit.

 

Příroda napadne mě. Holka co chodí o volným času do parku musí být v pohodě. Doufám!

 

Rázem se z mého útěku stane honba za otiskem. Jsem plnej očekávání. Mohlo by to vyjít?

 

 

Zastavím u Central parku a s mou nalhávanou nadějí vylezu s auta. Holky co se po mě otočí jen kvůli mému autu ignoruji. O takové zájem nemám.

Vydám se napříč parkem.

 

Každou dívku, která kolem mě projde si důkladně prohlížím. Dobře vím, že jestli se mám do někoho otisknou přijde to na první pohled.

 

Blondýnka, která kolem mě projde se na mě dívá, jak na exota jiná se zas na mě usměje. Jenže ta pravá není ani jedna.

 

Po hodině v parku toho mám už dost. Zjišťuju, že byla pěkná blbost si namlouvat, že by to mohlo vyjít. Rovnou to otočím a stejnou cestou se vracím zpět k autu. Už ani nenamáhám dívat na dívky procházející kolem mě. Raději sleduji nebe,slunce, které prosvítá korunami stromů a lehký větřík, který si hraje s listy stromů. Všechno je to nádherné.Mrzí mě, že se nemám s kým podělit o tu krásu.

 

Jdu s hlavou pořád upřenou na nebe a to se mi stane osudným- do někoho celkem prudce vrazím. Děvče, které odneslo mou ránu si zavazovalo tkaničku a já si toho nevšiml. Chudina. Jen se skácela k zemi a bolestně vyjekla.

 

„Promiň…Já tě..“ Dál už ale nejsem schopen dokončit větu. Spatřím totiž dívčinu tvář.

 

A je to tady  už po druhé. Tedy vlastně poprvé. Teď už vím, že s Bellou to bylo naprosto něco jiného.Opravdu se mi to povedlo a já se otiskl. To stvoření, které totiž vidím před sebou mě naprosto okouzlí.

 

Hluboké hnědé oči ve kterých lítají jiskřičky, jemné rty takové kterých se chci hned dotknout, krásně tvarovaný obličej a prostě celkově dokonalá.

 

„Bolí mě noha.“ Zanaříkalo to kouzelné stvoření.

 

Až teprve teď jsem se vzpamatoval.A začal na novo.

 

„Omlouvám se. Neviděl jsem tě. Stalo se ti něco?“

 

„Moje noha.“ Ukázala na kotník, který pěkně natekl. „Bolí to.“

 

„Chceš pomoc vstát? Nebo to zvládneš?“Nabídl jsem jí.

 

Sice mě neodmítla ale sama se snažila vstát. Už skoro stála jenže se zakymácela. Rychle jsem ji chytl. Krásně voní pomyslel jsem si.

 

„Oh..Díky. Asi budu potřebovat pomoc. Jsem tu sama. A dál bych asi nedošla. Navíc se tu vůbec nevyznám.“

 

 

Jsem já to ale vůl. Ani jsem jí to nenabídl. Jasně, že jí chci pomoc. Pomoc a mnohem víc…!!!

 

„Jasně…Moc se ti omlouvám. A kam jdeš? Kam tě mám dovést? Kousek od tuď mám auto.“ Chrlím ze sebe otázky, jak naprostej vůl.  Naprosto zamilovanej vůl.

 

 

„No hledám nějakej hotel. Nasměrovali mě sem.Prý když projdu parkem budu tam.“

 

„Já tě tam odvezu.“Oznámil jsem jí.  Sice mám auto na opačnou stranu. Ani  netuším, kde to je ale musím být s ní.

 

Na odpověď jen kývla hlavou. Obmotala kolem mě ruku aby udržela balanc a mohla se škobrtat spolu se mnou k autu.

 

Dnes  si tu ruku kolem mě obmotala jen aby mohla jít jenže já vím, že jednou to bude jinak. Prostě to vím…!

 

 

Autor: Heidi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Špetka naděje tu vždycky je!:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře