Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » The dream of Paris, the dream of love 1/3

04.12.2011 (18:00) • aghsf • FanFiction jednodílné • komentováno 13× • zobrazeno 2041×

Ahoj deníčku,

po letech se k tobě zase vracím. Zanedlouho mi bude devatenáct a teď letím na dva měsíce do Paříže za svou sestřenicí Lucy. Vdává se a já jí jdu za družičku. Právě sedím v letadle. Moje matka i otec zemřeli před třemi lety při autonehodě. Sestra také. V Los Angeles jsem byla sama. Žádný přítel, žádná kamarádka. Nikdy jsem neměla přítele, ani někoho, kdo by mě miloval.

Mívala jsem jednu kamarádku. Jmenovala se Rosalie. Bydlela v LA jenom chvilku, asi měsíc. Do Los Angeles si jela koupit jenom kabelku, ale moc se jí tam líbilo, tak tam chvilku zůstala. Tvrdila, že má někde na Aljašce rodinu. Moc jsem jí nevěřila.

Ona hodně bloumala po městě sama. Pak, když jsem večer šla z celodenních nákupů, viděla jsem ji s několika muži. Nejspíš ji obtěžovali. Byla jsem svědkem toho, jak je Rose zmlátila. A to doslova. Sice to byla křehká blondýnka, ale ránu teda fakt má. Pozorovala jsem ji zpoza rohu domu, ale všimla si mě, a tak jsme se staly kamarádkami.

Vyprávěla mi o jejím životě. Narodila se někde ve Forks. Má dva bratry. Jeden je starší než ona a druhý je její dvojče. Neuměla jsem si tu jejich famílii představit. Hádala jsem, že její bratři budou mít stejné zlaté vlasy jako ona. Blonďatá máma. Určitě modelka a otec miliardář. Po krátkém měsíci Rosalie odletěla zpět za svou rodinou. Prý se její matce a otci už stýskalo. Potom se taky poprvé zmínila o svém příteli. Hrozně ho milovala. Taky jsem si přála mít takovou rodinu, lásku. Důvod, proč se vracet domů… Už půjdu, ale slibuju, že až přiletím do Paříže, tak sem večer hned něco napíšu.

Bella

Lucy a její snoubenec Daren mě vyzvedli na letišti. Mně je Daren trochu nesympatický. Přijde mi dost panovačný.

Jejich byt byl docela velký a docela hezký. Já jsem ubytovaná v malinkém pokoji pro hosty. Je tu jedna malá rozkládací postel. Vybalila jsem si a šla se projít. Lucy a Daren bydlí ve středu města.
Je něco kolem deváté večer, venku je už tma.

Paříž je hrozně krásné město. Sedla jsem si na lavičku u Sieny. Dívala jsem se na vlnky, které se pohupovaly ze strany na stranu. V korunách stromů tančil vítr. Začala mi být zima. Kousek ode mne jsem zaslechla zamilované šuškání a povědomý ženský hlas. Otočila jsem se. Kousek ode mne stál hodně svalnatý kluk a držel za ruku nádhernou blondýnku. Teda myslím, že to byla blondýnka. Nevím. Je tu tma.

„Rosalie?“ zeptala jsem se a doufala, že je to ona.

„Bello, jsi to ty?“ zeptala se tím jejím sladkým hlasem.

„Ano,“ řekla jsem a svalovec pustil Rose a já jí skočila do náruče.

„Kde se tu bereš?“ zeptala se překvapeně, když jsem se jí pustila.

„Moje sestřenice se bude vdávat. Jdu jí za družičku.“

„Jak dlouho tu budeš? Mohla bys jít za družičku i nám!“ vykřikla šťastně. Cože? Rose se bude vdávat?

„Ty... ty se budeš vdávat?“ ptala jsem se překvapeně.

„Ano, budu!“

„Tak to moc gratuluju!“

„Díky,“ děkovala se zářícíma očima. Byla jsem ráda.

„Ehm, promiň tohle je Emmett, můj snoubenec,“ představila mi toho krásného svalovce.

„Jsem Bella, moc mě těší,“ řekla jsem, když jsme si třásli rukou. Byl hrozně studený a tvrdý jak kámen.

„Není ti zima?“ zeptala se mě starostlivě Rose.

„Je,“ přiznala jsem a začaly mi trochu drkotat zuby.

„Pojď k nám. Uvařím ti čaj. Včera jsem se pokoušela upéct muffiny. Chceš?“ ptala se mě Rose a oči jí zářily.

„Sestřenice bydlí nedaleko –„ začala jsem, ale přerušil mě Emmett.

„Pojď a nekecej.“ A tak jsem šla s nimi až k Emmettovu autu. Měl Astona Martina. Fakt hustý auto.

„Boží auťák!" pochválila jsem ho.

„Díky,“ zašeptal a políbil Rose do vlasů.

Taky jsem chtěla někoho, kdo by mě miloval. Ach jo. Sedla jsem si dozadu a Rose se mnou. Emmett řídil. Ani jsem nevnímala cestu. Užívala jsem si tu Rosinu nasládlou květinovou vůni. Ani nevím, jak jsme se objevily před nádherným velkým proskleným domem. Byla to nádhera. Vystoupila jsem z auta. Rose mě chytla za rukáv kabátu a vedla mě ke dveřím. Těsně před třemi schody nás předběhl Emmett a otevřel nám dveře. Vešla jsem do luxusní předsíně. To se slovy popsat nedá…. Nádherné.

„Máme tu návštěvu!“ řvala Rose na celý dům.

Po schodech dolů sešel kluk s medově blonďatými vlasy. Měl stejně bílou kůži jako Emmett a Rosalie. Měl zlaté oči. Byl moc hezký.

Přistoupil ke mně a napřáhl ruku k potřesení.

„Jasper,“ představil se.

„Ty budeš určitě Bella. Rosalie nám o tobě vyprávěla,“ řekl a podíval se na Rose.

Kousek ode mě se postavil hezký blonďák. Za ruku držel dívku, tedy ženu s karamelovými vlasy a srdcovitým obličejem.

„Jsem Esmé. Moc ráda tě poznávám, Isabello,“ řekla.

„Já jsem Carlisle, Rosaliin otec. Jsem rád, že tě nám sem přivedla. Pokoj pro hosty bohužel rekonstruujeme. Můžeš ale přespat u Rose. Emmett může na tu noc přespat u Edwarda,“ řekl mile blonďák a podíval se prosebně na Emmetta. Edwarda ještě neznám. Asi to bude ten Rosalin druhý bratr. Ráda bych ho poznala. Má krásné jméno.

„Né! S nim né! Edie furt jen čte nebo přemýšlí! Je ještě nudnější než Jasper! A to je co říct!“ řval Emmett jako malé děcko.

Na schodech se objevil nádherný kluk s bronzovými vlasy, bílou pletí a zlatýma nádhernýma očima. Byl tak nádherný, že to ani nebylo možné.

„Máš nějaký problém, Emmette?“ zeptal se nádherným sametovým hlasem. Díval se vražedně na Emma a potom se podíval na mě. Došel až ke mně a já ucítila nádhernou sladkou vůni. Natáhl ke mně ruku. Přijala jsem ji. Byla ledová jako led a dost tvrdá. Přitom i jemná.

„Jmenuji se Edward,“ řekl tím nádherným hlasem.

„Bella,“ odpověděla jsem a tiskla jsem jeho ruku. Nenápadně jsem ho hladila palcem po dlani. Z mého sevření se po chvilce vymanil. Myslím, že jsem se zamilovala!

Korekce: Myfate

Věnování: Tohle je pro Myfate. Díky.

Moje první jednorázovka. Tak co, líbila se vám?
V pokračování se Bella bude seznamovat s Edwardem.

Autor: aghsf (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek The dream of Paris, the dream of love 1/3: