Victoriina poslední noc. Věděla, do čeho se žene? Jak končí hloupá pomsta? Hlas rozumu ji určitě musel varovat. Ale třeba neposlouchala schválně. Songfic na nádhernou píseň a zlomový okamžik jednoho neživota.
29.09.2011 (18:00) • Deedee • FanFiction jednodílné • komentováno 11× • zobrazeno 2566×
True death
Mladý chlapec jako věrný pes ležel jí v náručí a věděla, že nespí. Ani její oči nedokázaly upadnout v spánek. Hleděly do zdi a neviděly nic víc než zeď. Dřevěné trámy zbité v celek, který měl chránit proti mrazu. Ale jediný chlad, který cítila, byl uvnitř jejího srdce.
Její nepřítel se skrýval v sněhem pokrytých kopcích. Tak daleko od jejího lesa, od její armády. Snažila se představit si, jak se asi cítí. Zda klepe se zimou a strachem. Chtěla zažít pocit, že on je na tom hůř. Chtěla si užít blížící se pomstu, vůni přicházejícího vítězství. Ale nedokázala to. Uvnitř ní bylo totiž mnohem víc pusto a nehostinno než v kterémkoli lese. Chyběla jí podstata žití. Chyběl jí on, její stvořitel.
My girl, my girl, don't lie to me.
Tell me where did you sleep last night?
Milovaný hlas zněl jí v uších. Ne osamocená, však poslední vzpomínka na jediného opravdu milovaného muže v jejím životě i v tomhle čase přežívání. Že nemá se bát, že vše dobře skončí. Nedbal jejích rad. Z her se občas pláče. Vycítila blížící se pravou smrt. On jí dal nový život a ona ten jeho nedokázala zachránit. Vina řeže jako tisíc čepelí. On teď v klidu spal. To její hlava byla plná stesku, strachu a vysněných slz.
In the pines, in the pines,
where the sun don't ever shine,
I would shiver the whole night through.
Kéž by usnul aspoň mladík na jejím klíně. Tulil se k ní, tolik jí důvěřoval. Provinile se ale necítila. Jen musela držet tajemství, a to vždycky zatěžuje. Ne z lásky, jen pro vlastní prospěch přála mu chvilku bezvědomí a snění. Snad by pak mohla dovolit svým myšlenkám mluvit nahlas. Takhle zármutek topila v tichu.
Již brzy zmírní bolest pomsta. Však bude to stačit? Dvakrát mrtvého už nic nevrátí. Chce vůbec tolik riskovat jen kvůli zadostiučinění? To není ten důvod. A přece to touží udělat, přece je odhodlána zítra zaútočit. Tak proč?
Ta stále temná stěna, jakoby náhle plátnem byla. A na něm jeho postava promlouvala k ní.
Little girl, little girl, where will you go?
I'm going where the cold wind blows.
Žene se do nejistoty. Chlapce v náručí zabít jde a s ním desítky dalších. Tajemný duch - tvář v dřevě - varuje před zahráváním. Příliš nepřemýšlí, jen trochu váhá. Nejvzácnější muž jí z rozumu mluví. Ale na tyhle rady nikdo nedbá.
Tak probdí celou noc. Snaží se představit tu tmu, kdyby spala. Co by se jí zdálo? Byla by zas k jeho tělu blíž? Co může ztratit touhle výpravou? Buď získá mlhavý okamžik klidu. Anebo se s ním sejde tam, kde už dávno měla být.
In the pines, in the pines,
where the sun don't ever shine,
I would shiver the whole night through.
Dalšího dne není času na rozmýšlení. Letíc mezi stromy nachází její duše uspokojení. Že přijde brzo zadostiučinění. Až uvidí vrahovu hlavu k zemi padnout a rty své smočí v poháru krvavého vítězství.
Co na tom, že mladý ji miloval? Co po něm, že přišel o hlavu? V bitvě nezáleží na počtu mrtvých. Jde jen o vítěze. V raněném ženském srdci o to víc.
Her husband, was a hard working man.
Just about a mile from here.
His head was found in a driving wheel.
But his body never was found.
Jenže z her se pláče. Snad chtěla být jako on, že neposlouchala rady zkušeností. Nebo ji tolik pomstychtivá ublíženost hnala? Jedno je jisté, sny se jí naplnily. Vrah se svým hříchem bude muset věčně žít. A ona se s milým shledá. Nebude jen stínem na promrzlé zdi. Bude to skutečný on, kdo se jí v jiném světě zeptá:
„My girl, my girl, don't lie to me.
Tell me where did you sleep last night?“
Nejlepší verze písně je tato:
Ale nejnovější zazněla v posledním dílu True blood. Z tohoto seriálu pochází taky spojení upíří „pravé smrti". Proto ve vzpomínce na všechny, které nás v posledním díle opustili, tahle píseň.
Autor: Deedee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek True death:
Dee, strašně ráda jsem si od tebe po dlouhé době něco přečetla. Sice to nebylo nic veselého (ve Shrnutí máš, tuším, slovo depresivní), ale pro mě to byl kus něčeho náramně a příjemně napsaného, na dobrou noc.
Jsem ráda, že jsi našla inspiraci v soundtracku a zrovna z TB, kde jsou písně vážně povedené. Dle mého to sedlo dokonale, ale nejen to... Citlivé, detailně popsané, část úvahová se tam vždy nějak promítla... A bylo to tak poetické, samozřejmě vím, že dokážeš psát tak jemně, ale ta směs slov byla jako zvonkohra, úplná melodie...
Tímto komentářem bych ti taky chtěla poděkovat za hlas v Nej povídce, nevím, jestli ti zpráva na icq došla, hrozně si toho cením.
A popravdě, v hloubi duše doufám, že se k nám sem jednou vrátíš, aspoň sem tam s nějakou parodií a rozhodně i tímto druhem tvorby, který ti podle mě tolik sednul, jde vidět, že z větší části si to myslíš taky, přímo to z toho sálá.
Co mě trošku uklidňuje, je to, že mě ještě čeká celá Zalití sága, sice jsem se k ní ještě nedostala, ale věřím, že až budu mít trochu klidnější období, určitě se seznámíme.
Měj se krásně, Dee, ať se daří.
Moc hezký pohled na Victoriiny myšlenky. Je to asi zvláštní, ale mně jí bylo docela líto. Ne proto, že patří mezi mé nejoblíbenější postavy, ale protože vím, že musela hrozně trpět, stejně jako třeba Marcus, když přišel o Dydime.
POvídka se Ti moc povedla, taky bych chtěla umět tak dobře psát.
Má nejoblíbenější písnička od Nirvany, a že mám ráda skoro všechny. Povídka skvělá, moc se povedla...
Co víc dodat? Vystihla jsi skvěle pocity. A je pravda že jsi tam měla dát překlad, ale mě to tolik nevadilo. Já byla tolik zvědavá že jsem si to dala na google. Prostě úžasný
Nádherný songfic a nádherná písnička! Jenom mě překvapilo, že tu jsou i fanoušci True Blood, myslel jsem, že tu nejsou moc oblíbení, ale je to příjemné překvapení, protože True Blood žeru.
Já už jsem ti svůj názor řekla
Přeložit jsem si to kupodivu zvládla i sama, a to je co říct
Bylo to takovým zvláštním způsobem tajemné Ikdyž se mi to nejspíš zdá
Prostě se mi to líbilo.. A tu písničku jsem v životě neslyšela
Killy: Ahoj, to mě opravdu nenapadlo. Spoléhám na to, že kdo by nerozuměl a toužil rozumět, použije google. Alš že jsi to ty, komentující čtenář (a takovým já jsem moc vděčná) tady je překlad:
Moje holčičko, moje holčičko, nelži mi,
řekni, kde jsi spala minulou noc.
V borovicích, v borovicích,
tam, kde slunce nikdy nesvítí,
bych se já třásl celou noc.
Moje holčičko, moje holčičko kam půjdeš?
Já půjdu tam, kde fouká studený vítr.
V borovicích, v borovicích,
tam, kde slunce nikdy nesvítí,
bych se já třásl celou noc.
Její manžel byl těžce pracující muž,
jen asi míli odtud.
Jeho hlava byla nalezena ve volantu,
ale jeho tělo se nikdy nenašlo.
Moje holčičko, moje holčičko nelži mi,
řekni, kde spala minulou noc.
atd...
snad jsem pomohla
Bolo to krásne. Veľmi pekný a zaujímavý pohľad na to, čo si mohla myslieť. Mám len jednu vec: Nemohla si k tej pesničke dať rovno aj preklad? Lebo taký ako ja, čo nerozumeli pomaly ani polovicu z textu, sa v tom tak trošku strácali. Akurát je tu anketa, že koľko máme rokov. Druhá najväčšia skupina je do 15 (do ktorej, mimochodom, patrím,) a tí tomu nebudú rozumieť. Veď chodíme len na základku! Inak nič. Trošku som pokritizovala, trošku pochválila, a na záver ti dám:
Aha, omlouvám se. Myslela jsem, že se počítá i text písně. Nějak to ještě předělám. Díky za informaci.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!