Moje první jednorázovka. Byl to okamžitý nápad, povídka je psaná spontánně takže není časem zkrášlovaná. Doufám, že se vám bude líbit. Prosím o komentáře. Povídku jsem psala během téhle písničky http://www.youtube.com/watch?v=O5E3nUiBwCk.
02.08.2009 (15:07) • Avalone • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2417×
Někde jsem četla, že člověk by si měl užívat života. Že bychom měli každý den prožít tak, jako by to byl ten poslední. Tak moc jsem to chtěla udělat. Chtěla jsem si užívat života. Tahle věta mě povzbudila, a proto jsem souhlasila.
Spolužáci mě pozvali do baru, ve kterém se konala diskotéka. Už dlouho jsem vzdorovala, nikdy jsem to neměla v oblibě, ale něco mi připomnělo tuto osudnou větu. Vždy se mě snažili přemluvit, ale já se nikdy nedala. Ale už se to nedalo vydržet, to neustálé přemlouvání. A použili právě ten výraz: ,,užívej života, dokud máš tu možnost.“ Tak jsem pozvání přijala.
Sejdeme se v 8 na zastávce, nejsem jediná, kdo dojíždí. Začínala se ve mně hromadit panika. Co si jen obleču? Jak se nalíčím? Co si jen počnu? Vždyť mě nikdy nikdo, kromě mých plyšáku neviděl tancovat. Ale nakonec jsem se uklidnila a vše zvládla. Tohle jsem nikdy nezažila, už je mi sice 17, ale ještě nikdy jsem se žádné podobné akce neúčastnila.
Přesně v osm dorazil můj autobus na zastávku, kde už na mě čekali. Takovou akci, které se účastní i zapřísáhlá abstinentka jako jsem já, si nikdo nemohl nechat ujít. -Opravdu mě už unavovalo slyšet řeči o tom, jak se straním kolektivu nebo jaká jsem slušňačka. Už i rodiče si dělali starosti, proč trávím páteční večery doma a ne s přáteli.- Sešla se skoro celá třída.
Vyrazili jsme, mně naprosto neznámou cestou k baru. Už se stmívalo a začínala být zima. Jakmile jsme vkročili dovnitř ovanula mě nádherná vůně, něco jako čerstvé květiny což mě velice překvapilo, ale ihned to zmizelo, pomyslela jsem si, že se mi asi jen něco zdálo. - To jsem celá já. Miluju louku plnou rozkvetlých květin.- Našli jsme si stoly. Kluci nás pozvali na drink a na tanec.
V životě jsem nevypila více koktejlů, drinků, alkoholu…. V životě jsem si tolik nezatancovala. K tanci mě ovšem nezvali jen známí kluci, ale úplně neznámí. Zvláště jeden byl zcela zvláštně nádherný. Byl takový…..ani nevím jak bych ho měla popsat. Jeho kůže byla studená a jeho pokožka byla bledá, hodně bledá, téměř nezdravě bledá. Měl krásné tmavě karamelové oči. A nádherně voněl, právě jako ty květiny, co jsem ucítila prve. I jeho jméno bylo dokonalé, Edward šeptala jsem si pro sebe a přitom se usmívala.
Tančili jsme spolu téměř celý večer. Bylo to zajímavé, nikdy jsem se tak dobře nebavila. Rozuměl mi, a já rozuměla jemu. Jako bychom se znali odjakživa. Kdybych to někdy předtím zažila, řekla bych, že jsem se asi zamilovala.
Kolem půlnoci jsem chtěla odejít, ale on mě stále přemlouval. ,,Ještě poslední tanec, prosím.“ Tomu hlasu jsem nedokázala nic odepřít. Tančili a povídali jsme si až do tří hodin, nikdo z mých známých už tam nebyl i majitel po nás koukal stylem: ,,už by mohli odejít.“ Proto jsme se domluvili, že mě doprovodí na zastávku.
Cestu jsem si opravdu užila. Lépe jsem se nikdy nebavila, byla jsem ráda, že mě vytáhli ven. Jeho hlas se krásně poslouchal. I kdyby povídal o autech a jejich motorech, dokázala bych ho poslouchat hodiny.
Náhle se něco změnilo. Jeho oči téměř zčernaly. Přivoněl si k mým vlasům a dále nic neříkal. Procházeli jsme zrovna neosvětlenou ulicí, když začal zpívat píseň, na kterou jsme tancovali naposledy. Vyzval mě k tanci. Překvapilo mě to, ale nemohla jsem říct ne, ne takovýmhle očím.
Přestal zpívat, podíval se mi do očí a s pohledem plným bolesti, kterou jsem nechápala, mi řekl dvě nejhezčí slůvka. Slova, která jsem nikdy předtím neslyšela a která mi tak chyběla. Miluju tě. Potom mě políbil a já si byla jistá, že já ho miluju ještě více.
Stáli jsme tam dlouho. Líbali jsme se. Najednou se ode mě odtáhl a řekl mi něco, co jsem nedokázala pochopit.
Promiň.
Pohladil mě po tváři. Naposled. Vlasy, které mě šimrali na krku mi odhrnul a nahnul se blíže ke mně. Čekala jsem další polibek.
Avšak naposledy zašeptal ta kouzelná slůvka a naklonil se k poslednímu polibku……
Někde jsem četla, že člověk by si měl užívat života. Že bychom měli každý den prožít tak, jako by to byl ten poslední. Tak moc jsem to chtěla udělat. Chtěla jsem si užívat života…… Možná proto jsem zažila jedinou lásku svého života. Prožila jsem nádherný večer. Byly to nejhezčí chvíle mého života, ale proč tak krátkou chvíli? Proč mi nebylo dáno více času. Jako by někdo řekl 17 let a konec. Nebudu se litovat, měla jsem vše, co by chtěl člověk mít. Rodinu, přátelé i lásku…..
Nikdy nebudu litovat toho, že jsem se šla bavit s přáteli. Jediné čeho lituji je to, že jsem po sobě zanechala zarmoucenou rodinu a přátele.
Milovala jsem je, snad na mě budou vzpomínat v dobrém. Nikdy nezapomenu……
Miluju tě Edwarde!....
Autor: Avalone (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Užívej si života:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!