Jasper neodolá Emmetovi a vsadí se s ním. Co je to za sázku a kdo vyhraje?
15.06.2011 (15:15) • Kika57 • FanFiction jednodílné • komentováno 24× • zobrazeno 3154×
Dlouhá dřevěná loď s dračí hlavou na přídi, s červenobíle pruhovanou plachtou na stožáru a poháněná alespoň padesáti vesly. Na bocích posádku chránily dvě řady různě zbarvených, kulatých štítů s bronzovými puklicemi nebo hroty uprostřed. Byla štíhlá a rychlá a na vlnách se vznášela lehce jako pták. Její ostrá příď rozřezávala indigovou modř mořské hladiny, zdobíc ji krajkami bělavé pěny. Na špici lodi stál mladý upír. Středně dlouhá medová hříva se podřizovala větru. Jen tam tak stál a svým bystrým zrakem sledoval rychle se blížící loď. To je to, na co čekal.
Jasper:
„Konečně,“ zamumlal jsem a otočil se na svou posádku.
„Tak, panstvo. Je to tady. Všichni se rozejděte na svá místa. Boj začíná…“ Potěšeně jsem se usmál a zamířil ke kormidlu. Letmo jsem zkontroloval, zda jsou všichni na svém místě. Edward s Bellou stáli u nanošených dělových koulí připraveni k palbě. Má Alice měla pouze přihlížet a informovat o plánech protější strany. Tato bitva bude má… Musí! Já, Jasper Whitlock Hale, nesmím prohrát!
Opět jsem zaměřil svůj pohled na protější stranu. Právě jsem ho zahlédl… Třpytícího muže v pirátském oblečení, dokonce s dřevěnou nohou a černou páskou přes oči - Emmetta. Svůj pohled jsem nasměroval na zbytek části lodi a teď už nepochyboval o svém vítězství. To, co jsem uviděl, by se dalo popsat pouze jedním slovem – chaos. Děla nebyla pořádně upevněná, těžké dělové koule kutálející ze strany na stranu a s jeho posádkou to taky nevypadalo slibně. Rose ležela na lehátku v plavkách a vystavovala svou tvář nádherně hřejícímu slunku, už z dálky jsem slyšel, jak se Esmé snaží přemluvit Emmetta, aby to vše ukončil, a Carlisle zkoumal nový život na zábradlí lodi neboli plíseň.
Po tomto jsem byl rád za svou ženu a svého bratra s jeho ženou, kteří mě podpořili a chtěli mi dopřát vítězství, a to nejenom proto, že když Emmett prohraje, tak se nesmí jeden rok s nikým sázet.
„Hej! Vy tam!“ ozvalo se z lodi jménem Rommett.
„Co? Vzdáváš se?“ křiknul jsem zpátky.
Jeho pocity mě jednou zabijí! pomyslel jsem si. Zaměřil jsem se pouze na něj. Zmatenost, zděšení a touhu po vítězství – emoce, které jsem vycítil. K těmto - už tak vražedné kombinaci emocí - přidal beznaděj, strach a hlavně lásku i touhu. Sice to není fér, ale aspoň ho rozptýlím. „Pirát“ na vedlejší lodi nasměroval svůj pohled na blondýnku a zaťal ruce v pěst.
„Na místa!“ zaječel jsem vysokým hláskem a moje posádka, v čele se mnou, to nevydržela a začala se smát. Emm se rozzuřeně zamračil, něco zamumlal a stoupl si ke svojí posádce a skoro nahé Rose.
Bitva měla začít v přesné poledne, které má začít přesně za čtyřicet sekund. I já jsem se šel zarovnat k mojí posádce a povzbudivě jsem se na ni usmál. Nemají šanci!
Tři. Už to brzy začne…
Dva. Adrenalin mi stoupá v mých vyschlých žílách.
Jedna. Nesnesitelná touha po vítězství mi zatemňuje smysly.
„Teď!“ zakřičel jsem z plných plic a všichni se dali do práce.
Koukal jsem na týmovou práci Edwarda a Belly – manželé se nezapřou. Edward dával dělové koule do děl a Bella zapalovala knoty. Do toho všeho se jim tam pletla Alice, která aspoň trochu pročišťovala děla a dávala tam střelný prach. Já se pouze potěšeně koukal, jak si posádka mého bratra neví rady s děly a jeho loď se pomalu potápí ke dnu.
Esmé zkoumala dělové koule a Carlisle počítal správnou dráhu koule, aby nám poškodila loď co nejvíce. Jejich počet koulí byl stejný jako před bitvou a polovina lodi byla pod vodou.
„Emmette! Koukej něco dělat! Před chvílí jsem si nalakovala nehty… Jestli se jenom trochu namočí, tak spíš měsíc mimo ložnici!“ pištěla Rose.
„Můžete přestat,“ dal jsem pokyny. Už nebylo třeba dalšího útoku… Loď už se potápí a my nemáme ani nejmenší škodu. Potěšeně jsem se koukal, jak si Emmett vysazoval Rose za krk, aby se jí nenamočily nehty. Co on neudělá pro trochu sexu… pomyslel jsem si a nevěřícně kroutil hlavou.
„Udělal by všechno,“ odpověděl mi na otázku Edward se smíchem.
Mezitím, co jsem děkoval Edwardovi, Belle a mojí drahé Alice za pomoc, k nám na loď vyskočila čtyřka poražených. Všichni stáli vedle sebe v řadě - až na Rose - promočení až na kost. Emmett jako kapitán lodi se nám poklonil za vítězství.
„Gratuluji k vítězství,“ zašeptal, že jsem ho málem neslyšel. „Ale příště! Příště-“ Přerušil jsem ho.
„Žádné příště nebude,“ zašklebil jsem se.
„Ale…“
„Ale?“ skočila mu do řeči Bella.
„Ale no ták… Jsme přeci upíři… smilujte se nad…“
„Ani nápad,“ smál se mu Edward.
Emmett se skloněnou hlavou odešel do rohu lodi a rozhodl se trucovat, ale my začali oslavovat. Už žádné jeho hloupé a otravné sázky celý jeden rok! Užíval jsem si oslavu společně jako pocit z vítězství. Další vyhraná bitva, ale to se dalo čekat… Jasper Whitlock Hale nikdy nezklame!
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Válka! :
Krása
Bomba! ...Krásna spolupráca... Proste „vojna" v takej normálnej rodinke... Krása!
Děkuji všem, co mi povídku okomentovali! Těší mě, že se vám to líbí a hlavně, že jste nechali komentář... Ale... mrzí mě, že jich neni víc... přečetlo to docela dost lidí, ale komentář? To jsou všichni tak líní a nemůžou tu nechat aspoň jeden smajlík?? myslím, že to zas tolik neni... Aspoň, že je tu pár lidí, kteří obětovali půl minuty... těm jsem vděčná a opravdu MOC jim děkuji
promiň, nějak jsem zapomněla napsat komentář... jinak máš to moc hezké, ostatně jaok vždy chudák Emmett... by mě zajímalo, jak to dopadlo s tou Rose... fakt chudák! jinak tleskám
Úžasné! Ale chudáčik Emm, preňho to znamená viac ako pre kohokoľvek iného. (Myslím výhra. ) Napísala si to úžasne.
Tak myslím, že spíš Rose, Esmé a Carlisle nikdy nezklamou - a na udatnou posádku nesmíme zapomínat. Jazz neudělal vlastně nic, kromě toho, že zmátl Emmetta ještě víc, než byl... a uměl si dobře vybrat. Skvělá a vtipná povídka.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!