Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Vyprávění

29.11.2011 (20:00) • AnneRose • FanFiction jednodílné • komentováno 16× • zobrazeno 2530×

„Maminko! Maminko!“ křik mé malé dcerky se nesl celou naší chaloupkou.

„Copak, zlatíčko?“ odpověděla jsem jí.

„Mamí, vyprávěj mi pohádku!“ nařídila.

„Ale Nessie, mě už nic nenapadá. Vyprávěla jsem ti už o všem!“

„Tak mi vyprávěj něco z tvého dětství, něco, co jsi dělala nejraději.“

Usmála jsem se. Tohle jsem své mamince taky vždycky říkávala a pamatuji si, jak mi bylo líto, když řekla, že je moc unavená. „Dobře, ale bude to krátké.“

Nessie se usmála, zachumlala do peřinky a čekala, až začnu vyprávět.

„Byla sobota ráno. Do teď si to živě pamatuji. Hned, jak jsem se vzbudila, běžela jsem dolů podívat se, jestli je někdo doma. Slyšela jsem broukání melodie z filmu Titanic. Uviděla jsem, jak moje maminka sedí u toaletního stolku. Hned jsem se rozběhla k ní. Milovala jsem, když se maminka líčila. Mohla bych se na ni koukat celé hodiny. Sedla jsem si na deku, kterou jsem si tam jednou dala a už jsem jí nikdy neuklidila.“

Nessie se zasmála.

„Copak?“ zeptala jsem se.

„Nic, nic, povídej dál,“ rozkázala s úsměvem na rtech.

„Dobré ráno, zlatíčko! Jak pak ses vyspinkala?“

„Dobže, a ty?“

„Já taky, miláčku. Ale teď se musím chystat do práce.“

„Ale nejdžív se musíš nalíčit.“

„Ano, nejdříve se musím nalíčit.“ Usmála se, protože už věděla moje záměry.

Otevřela svoji fialovou taštičku s líčidly a začala.

Nejprve si celý svůj obličej nakrémovala. Ten krém voněl tak nádherně. Potom si nanesla na řasy řasenku. Připadalo mi, že se jí řasy o pět centimetrů prodloužily. Po řasence přišla na řadu rtěnka. Měla světle růžový odstín a mamince se perfektně hodil k pleti. Nanášela si ji na rty tak lehce, jemně. Na řadu pak přišel pudr. Obdivovala jsem svou maminku, jak dokáže tak lehounce pohybovat rukou.

Maminka se na mě podívala a řekla: „Bellinko, ty se tváříš, jako kdybys viděla čokoládové slunce.“ Zasmála se.

„Maminko, jsi tlásná!“ zašeptala jsem a vlepila mamince polibek na tvář.

„Miláčku, nejsem. To si jen myslíš. Ty jsi mnohem krásnější! Ale teď už musím letět, jinak přijdu do práce pozdě. Panebože, to je hodin! Opravdu už musím, Bello! A nezapomeň, že tě mám moc ráda!“

Podívala jsem se na Nessie. Už se vznášela v říši snů. Přikryla jsem ji peřinkou od Alice a políbila ji na čelíčko. Už jsem se těšila na Edwarda, dnešek byl mezi mnou a Edwardem nabytý vzrušením.

„Edwarde?“ zavolala jsem a z mého hlasu bylo to vzrušení slyšet na míle daleko.

Edward byl v okamžiku u mě a začal mě hladově líbat. Odnesl mě do postele a já byla v pohádce s mým princem.

Ráno jsem se rozhodla, že budeme ležet dlouho. Sice jsme slyšeli Nessie, jak už vstala, ale předpokládala jsem, že si v pokojíčku hraje.

Vstávali jsme v devět hodin. Řekla jsem Edwardovi, že musím do koupelny se nalíčit. Když jsem přišla do koupelny, málem jsem dostala infarkt! Všude kolem se válely rtěnky, řasenky, make-up, tužky na oči a uprostřed toho všeho seděla moje malá nezbedná dcera Renesmé a smála se na plné kolo. Celý obličej měla pomalovaným vším možným.

„Edwarde!“ křikla jsem na celý les.

„Bello? Bello? Co se děje?“ Edward přiběhl do koupelny a jen, co to uviděl, rozřehtal se na plné kolo.

„Bello, promiň, ale to nejde se nesmát,“ vysoukal ze sebe a jeho záchvat pokračoval.

Věnovala jsem mu rozzuřený pohled, ale začala jsem se taky smát, až mě rozbolelo břicho.

„Nessie, ty moje nezbedo. Jak se mám teď nalíčit?"

„Maminko, ty jsi krásná i bez líčidel," pronesla moje dceruška a pro tento okamžik se nedalo již nic dodat.

Autor: AnneRose, v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Vyprávění :