Třetí část mé jednodílné povídky. Jake a Ness si jedou promluvit na jednu magickou louku. Jak to všechno dopadne? Skončí spolu? Příjemné čtení, Naty
01.10.2011 (15:15) • NatyCullen • FanFiction jednodílné • komentováno 11× • zobrazeno 1846×
Jake skočil před auto a já dupla na brzdu, lekla jsem se. Možná k tomu použil i svou nadpřirozenou sílu a rychlost, nevím. Ruce si opíral o kapotu a upíral na mě hluboké, čokoládově zbarvené oči. Co to, sakra, je za výmysl? Obešel auto a sedl si na místo spolujezdce, zatímco já jsem byla v mírném šoku z této prekérní situace.
„Jeď někam, kde budeme mít soukromí. Tohle už nemůže dál pokračovat,“ promluvil potichu Jake a já na něho zírala. Nevěděla jsem, jestli mám začít vyšilovat a řvát na něj, ať vypadne z mého auta, nebo jestli se mám rozjet a poslechnout ho. Teoreticky jsem poloupírka, měla bych proti němu nějakou šanci, ale pochybuju, že by mi ublížil.
Zmateně jsem se rozjela a byla jsem z něj celá nervózní. Párkrát mi zdechl motor a vypadala jsem před ním jako naprostý amatér. No tak to je super, to nám to fakt pěkně začíná.
Zajela jsem na polní cestičku, která vedla na louku. V této době tam krásně kvetou sedmikrásky, aspoň to mi bude připomínat šťastné chvíle… Jeli jsme za absolutního ticha, já ponořená v chmurných úvahách, co se bude dít a on? Kdo ví, třeba spřádal plány na mé zabití.
Dojeli jsme na kopec, který se vypínal nad městečkem Forks. Jake vystoupil a já ho tiše následovala, nevěděla jsem, co od toho mám očekávat. Jake se rozhlédl po louce a posadil se do jejího středu.
„Sedni si,“ vyzval mě a já tak učinila. Nadechla jsem se omamné vůně květin, které tady rostly, a má vráska na čele, která vznikla z nervozity z tohoto rozhovoru, se náhle vyhladila. Byla jsem klidná a připravená na jakýkoliv rozhovor či boj.
„Víš, já už takhle dál nemůžu. Nemůžu se vedle tebe jen tak vyskytovat s nějakými jinými holkami, nemůžu vydržet okamžiky, kdy tě nemám na očích. Já… nevím, jak to říct. Asi tě miluju, ale byl jsem dost zbabělý ti to říct, proto jsem chodil s jinými holkami, abych poznal, co na to budeš říkat…“ vysoukal ze sebe zmateně Jake. Zírala jsem na něho s neskrývaným údivem a stravovala všechny tyto informace. On mě miluje? Cože? Že by se přece jenom mé sny o naší lásce vyplnily? To není možné…
„Já… tomu jenom nemůžu uvěřit, Jacobe. Celé noci jsem o tom snila a teď, když mi tvrdíš, že mě miluješ, tomu nějak nemůžu uvěřit, víš? Já potřebuju nějaký důkaz, něco, čím bys mi dokázal, že ty holky přede mnou opravdu byly jenom předměty, na které jsem měla žárlit. Co když mě chceš jenom dostat do postele a pak mě odkopneš jako ty holky předtím? Jak si mám teď být tvým vyznáním jistá? Dej mi důkaz, nic jiného nechci a nic míň nepřijmu.“ Viděla jsem, jak se po mém prohlášení Jakeovi zakabonil obličej. Vím, že nedůvěra bolí, ale já už si v životě nechci vykopat další propast a sama do ní spadnout. Jestli mě opravdu miluje, snad to umí i dokázat, ne?
„Renesmé Cullenová, miluju tě z celého mého divokého srdce. Nikdy mě nikdo takto netrápil jako ty. O nikom jsem neměl tak bouřlivé sny jako o tobě. Nikdy jsem nechtěl nikoho víc. Nikdy jsem nechtěl nikomu udělat čímkoliv radost jako tobě. Nikdy mě nikdo nepřiváděl k šílenství víc jako ty. Jestli lžu, ať se tady propadnu a zhynu.“ Počkal, jestli se opravdu nic nestane. Nestalo.
Zachytila jsem jeho pohled a to se mi stalo osudným. Jeho oči, tak zářivé, tajemné, jiskřivé a magické, na mě upíraly pohled plný vášně a lásky. Možná jsem nemusela věřit jeho slovům, ale jeho očím se nedalo nepodlehnout. V nich byla napsaná všechna ta láska, upřímnost, vášeň, zamilovanost, všechno, co jsem potřebovala cítit a vnímat. A v něm jsem to našla…
Než jsem stihla cokoliv říct, Jake se ke mně přiblížil a spojil naše rty. Už jsem nepotřebovala žádný jiný důkaz na zjištění, že on je ten pravý. Elektrický výboj, který projel mými žilami, byl signál, že on je ten, koho jsem hledala…
Tlumeně jsem se zasmála a své rty oddálila od těch jeho.
„Čemu se směješ?“ zeptal se mě Jake v domnění, že se mi polibek nelíbil.
„Jen musím napsat Tonnymu, že tu schůzku dneska ruším. Že už jsem našla toho pravého,“ řekla jsem s úsměvem a znovu spojila naše rty…
Vím, vím, trochu unáhlené, příliš romantické a jednoduché. Ale od začátku jsem měla v plánu, že budou spolu... Tato celá povídka je věnována Bubulience, která mě doslova donutila ji napsat, a tak je celá pro ni. Doufám, že se Vám to líbilo a že se setkáme u nějaké mé další povídky... Naty.
Autor: NatyCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Za to zaplatíš, Jacobe! - 3. část:
KONIEC???????? to nemysliiis vazne!! ALEBO?
KONIEC???????? to nemysliiis vazne!! ALEBO?
Bomba!! Sice jsem čekala že to bude trochu delší, ale to je jedno! Je to perfektní!
Jéžiši. Ja som proste celá nadšená a šťastná a neviem, čo všetko ešte. Táto jednorázovka mi tak spríjemnila deň, ani si to nevieš predstaviť. To je úplna bomba, presne môj vkus. Krásne, perfektné s hlavne - skončili spolu. Prekrásna jednorázovka a vybojovala som si ju! Som šťastná, že si ju napísala a že som ťa prinútila ju napísať a hlavne vďaka za to venovanie dole. Si úžasná a skvelá tak ako poviedka. Úplne krása, bez chybičky.
Vůbec to nebyl uspěchaný A ta romantika...úžasný
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!