Včera sa mi sníval jeden sen, tak som to musela napísať. Je to krátka jednorázovka o tom, ako Edward ide práve domov za Bellou a Nessie, no doma ho čaká niečo strašné. Čo sa stalo? Prosím, berte ten koniec s nadhľadom. Ten sen ma úplne vyviedol z miery a ja som to jednoducho musela napísať.
14.05.2011 (18:00) • Forevergirl • FanFiction jednodílné • komentováno 8× • zobrazeno 4137×
„Alice, kde si dala tie nové hračky pre Nessie?“ pýtal som sa svojej sestry. Práve som sa chystal ísť za Bellou a svojou dcérkou, ktoré na mňa čakali v našom novom domčeku. Alice nakúpila našemu poloupíriemu dieťatku nekonečné množstvo hračiek.
Tak veľmi som s tešil za svojimi zlatíčkami, a to som ich nevidel len dve hodiny.
„Sú dole v obývačke,“ odpovedala mi Alice a prevrátila očami nad mojou zábudlivosťou. No ale nezabudli by ste, keď myslíte len nad tým, že o chvíľu uvidíte svoju milovanú manželku a krásnu dcérku?
Nessie mala ešte len mesiac, ale jej múdrosť bola neuveriteľná, no už od narodenia pije len krv. Párkrát som v jej myšlienkach zazrel, že by chcela radšej ľudskú krv. Cítila totižto tú vôňu z Belli, ktorá je zatiaľ človekom, takmer sa neovládla, no to bolo len v deň jej pôrodu.
Odvtedy svojich dvoch anjelikov strážim neustále, nedokážem od nich odtrhnúť oči. V noci obe naraz sledujem, klipkám očami z jednej na druhú a usmievam sa od šťastia a radosti, ktorú mi tieto dve dali.
„Pozdravuj Bellu a Nessie, Edward,“ povedala mi Esme, keď som schádzal dole.
„Samozrejme, mami. Neboj sa, veď budeme za vami neustále chodiť,“ uistil som ju. Bola to úžasná babička.
„A povedz Nessie, že za to hryznutie do prstu si s ňou ešte vybavím,“ ozval sa Emmett. Polovica domu sa začala smiať nad týmto zážitkom. No moja dcérka je proste úžasná, vedela presne, koho má pohrýzť. Vlastne som jej to našepkal a ona ma pochopila. Niečo úžasné, a to má len mesiac.
„No idem, všetky veci som zbalil, takže za pár dní sa uvidíme,“ oznámil som im a hnal sa domov, kde ma už čakali.
Bývali sme na druhom konci mesta v malej chalúpke, je tam krásne. Ale pri Belle a Nessie všetka krása vybledne, lebo ju zatienia ony, moje dve srdiečka. Stále som ich mal obe pred očami, vlastne som ich mal plnú myseľ, tak veľmi ich ľúbim. Nikdy by som nedopustil, aby sa im čokoľvek stalo. Nikdy.
Už som bol takmer doma, už teraz som mal široký úsmev na tvári, srdce mi takmer začínalo biť od tej radosti. Zdalo sa to, že som ich nevidel takmer celý rok, bolo to neznesiteľné.
Rýchlo som vystúpil a zobral všetky veci.
„Belli, Nessie, som doma,“ povedal som hlasnejšie, keď som sa vyzúval. Do kuchyne som položil tašky, no bolo zvláštne, že som nepočul srdce mojej milovanej manželky, iba malé trepotajúce sa srdiečko mojej dcérky, no bilo inak. Rýchlejšie.
Vošiel som do obývačky, ale ani tam neboli, tak som skúsil spálňu. Otvoril som dvere, a to čo tam uvidel ma priklincovalo. Nie. Nie. Toto nemôže byť pravda.
„Bells!“ vykríkol som na celý Forks. Podlomili sa mi kolená, naliahavo som prehmatával jej telo. Srdce jej nebilo, krk mala celý od krvi. Bola mŕtva. Moja ľudská manželka nežila. Prišiel som neskoro.
„Nie, Belli. Belli, prosím, prebuď sa. No tak, toto mi nemôžeš urobiť,“ vzlykal som.
Bola mŕtva, moja láska bola mŕtva. Jej chladné telo ležalo na zemi, zabil ju upír. Nie, toto... toto nemôže byť pravda.
„Nie, Bells, prosím, nenechávaj ma tu samého. Nie, toto mi nemôžeš urobiť. Sľúbili sme si to... navždy. Nie, Belli... nie,“ vzlykal som unavene. Naliehavo som ju hladil po bielej tvári. Telo sa mi otriasalo vzlykmi. Rozstrasenými rukami som chytil jej telo do svojho náručia.
„No tak, Belli, prosím... anjelik môj, neopúšťaj ma, nie.“ Agónia pohltila celé moje telo, bol to môj koniec. Koniec všetkého, nepociťoval som nič okrem bolesti, ktorá ma ničila, trhala na malé kúsočky. Agónia mi všetko spaľovala. Cítil som sa strašne unavene... mŕtvo.
A zrazu som začul tiché krôčiky za mnou. So vzlykom som sa otočil. Bolo mi jedno, kto to je. Kiežby to bol ten, kto zabil moju lásku, kto ma týmto činom zabil, zobral mi všetko. Ale to, čo som uvidel, som nečakal. Nie, toto nemohla byť absolútne pravda, nikdy by to neurobila... ten vrah šiel práve ku mne.
„Nieee!“ skríkol som. Nessie sa na mňa pozrela, uprela na mňa svoje karmínové oči. Zrazu vzlykla a skočila mi do náručia.
Autor: Forevergirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Zabila si mi ju!:
Oh...
Ten konec mi vážně málem přivodil infarkt! Chudkák Bella, chudák Edward.
Proč je všichni pořád nechávají trpět, když oni jsou takový hodný...
Umře jeden, umře druhej, dcera, co pak?
Chudáci...
Samozřejmě, bylo to NÁDHERNÉ, nádherně napsané... Bylo v tom dost vidět takový to očekávání něčeho špatnýho...
A Nessie z toho musela být taky špatná, což? Přece jen, je to chytrá holka a zabít vlastní mámu... brrr, ani na to nechci myslet.
Umíš to tak živě popsat, že to úplně vidím před sebou... Uuuh...
Ale nádherné, vážně, píšeš moc krásně...
jaj, konce tvých jednorázovek, jako by jsi se bála pokračovat, moc pěkné, ale to pokračování by mě zajímalo
Bylo to naprosto originální a skvěle napsané, ale přiznám se, že jsem ráda, že takové sny nemám, protože to jsou spíš noční můry.
nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie nie :( ja smutné konce neznášam budem plakať . VeĎ Nessie ju miluje ja to viem . Ale Edwardov pohlad ma dohnal k slzám
Veľmi vám ďakujem za komenty
Vesper, vyskúšam tie rady pred spaním, snáď to pomôže
Ne, ne, ne, ne, ne!!! Já ty smutné konce tak nesnáším - ne ve smyslu nenávidím (což taky) ale hlavně to nesnáším psychicky!!! Vždycky mě to úplně rozbourá a já jsem pak citově otřesená!!! Už podle názvu bylo jasné, že to nebude nic veselého a já to četla jen proto, že jsi to napsala ty, má drahá Forevergirl. To ti říkám úplně narovinu... já totiž jinak takové povídky, kde Edward trpí nečtu, protože mě pak na nějakou dobu úplně vyhodí z provozu. Ach jo, chudáček. Dcerka mu zabije lásku...
ALE BYLO TO NÁDHERNÉ (dá se to vůbec říct, když je to tak strašně smutné?!?!?) ... moc krásné a jsem ráda, že jsem se přinutila si to přečíst... a teď zas nějakou dobu nebudu takové drasťárny číst.
A tobě doporučuju dát si před spaním teplé mlíčko s medem, poslechnout si uklidňující hudbu, přitulit se k něčemu (příteli nebo medvídkovi) a myslet na něco hezkého a NIKOHO VE SNECH NEVRAŽDIT A NIKOHO NENECHÁVAT TRPĚT
ach... tak, Eďo, neboj... to se jen naší Forevergirl něco moc ošklivého zdálo a tvoje Bella je stále živá a zdravá
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!