Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Záchrana ďáblem

06.05.2012 (15:00) • Break • FanFiction jednodílné • komentováno 7× • zobrazeno 1509×

Alec

Se sestrou jsme čekali, co bude dál. Vlastní rodiče nás předali úřadům. Už jsme nebyli jejich děti. Ne potom, co se projevily naše… schopnosti. Podle všech se z nás staly zrůdy, které si nezaslouží žít. Opravdu, šance na přežití byly téměř nulové.

„Alecu, co si myslíš, že bude dál?“ zeptala se mě téměř ustrašeně Jane. Moje sestra, dvojče. Měla obavy, koneckonců já také. Ale takový strach, jaký sužoval mou sestru…

„Nevím,“ zašeptal jsem. Jane steklo po tváři pár slz. Objal jsem ji. Vidět, jak se moje sestřička trápí, bylo horší než cokoliv, co jsem zatím poznal.

„Strašně moc se bojím,“ vzlykla. Vůbec jsem netušil, jak jí utěšit.

„Neboj se, nic se nám nestane,“ pokoušel jsem se ji zklidnit. Rvalo mi srdce, když jsem takhle viděl svoji sestřičku. Pohladil jsem ji po vlasech. Ale moje utěšování nezabíralo. Janin pláč byl děsný. Opravdu to pro mě bylo utrpení. Horší než jistý oheň… horší než… schopnost mé sestry. Vidět, jak lidé, kteří ji nějak naštvali, trpěli…

„Ale co když ano? Co bude potom? Jak to s námi skončí?“

„Jane…“ smutně jsem si povzdechl. Ano, znal jsem odpověď…

„Alecu?“ Nemohl jsem se jí koukat do očí. Byly plné smutku a bolesti. Začal jsem si vyčítat, co se stalo. Že jsem to dovolil. Mohl jsem to utajit. Ale nestalo se tak. Měl jsem Jane krotit… Neudělal jsem to. Nechal jsem její temperament, aby si dělal, co chtěl.

„Opravdu to dobře skončí. Uvidíš,“ zalhal jsem. Jane se na chvíli ve tváři objevila úleva. Ale ta okamžitě zmizela. Tušila, co se bude dít dál.

„Zabijí nás, že?“ Janina otázka byla dost jasná. Radši jsem mlčel. Nevěděl jsem jak odpovědět. Bylo to zničující.

Aro

Dva slibné talenty a jejich děsný osud… Musel jsem tomu nějak zabránit. Nemohl jsem dopustit, aby byli zabiti. Bylo by to zbytečné plýtvání. Strašná škoda. Takže jsem se rozhodl, že se vydám do Anglie. Musel jsem nějak nenápadně zakročit. Původní plán – nechat je vyrůst v jejich vesnici - se ukázal jako nenaplnitelný, když se objevil ten nomád. Oznámil mi, že moje nadaná dvojčata právě vedou na popravu. Chtěli je upálit. Už jsem nesměl dál váhat. Nakázal jsem Demetrimu, aby šel se mnou. Další váhání bylo naprosto nepřípustné. Bratři chápali, co to pro mě znamená, nijak mi nebránili. Co nejdříve jsme se tedy vydali na cestu. Žádná zastávka na lov, nic. Opravdu jsme měli naspěch.  A také jsme měli nesmírné štěstí – dorazili jsme právě včas. Oheň už hořel,  Jane s Alecem se svíjeli v bolestech a křičeli. Dav přihlížel, mnozí měli ve tváři úlevu. Mezi lidmi jsem poznal jejich rodiče. Dal jsem Demetrimu povel, aby se postaral o vesničany, nesměl jsem dopustit, aby byli nějací svědkové, porušil bych tím naše vlastní zákony, a sám jsem si došel pro ty dva. Nejdříve Jane, potom Aleca. Oba byli hrozivě popálení a už skoro nevnímali. Okamžitě jsem je kousl. Alec ani nevykřikl, zato Jane ano. Ale jakmile byla zahájena přeměna, oba ztratili vědomí. Vzal jsem do náruče Jane, Demetri Aleca. Vydali jsme se zpět na hrad. Opět jsme spěchali, jako novorozené bychom je sami nezvládli.

Alec

Už si pro nás šli. Jane se strašlivě třásla a drtila mi ruku. V očích měla slzy a úzkost. Také jsem se necítil nejlépe, ale dokázal jsem se ovládat. Musel jsem, nechtěl jsem Jane ještě víc přitěžovat. Objal jsem ji. Vděčně mi objetí oplatila.

„Tak pojďte!“ ozval se hrubý hlas. Otevřely se dveře a vešli dva chlapi. Jeden ode mě surově odtrhl Jane a začal jí svazovat ruce. Nemazlil se s ní, provaz jí utáhl tak pevně, že na zem začaly stékat potůčky krve.

Jane ani nehlesla. Možná to bylo tím, jak se bála. Po tváři jí tekly slzy.

Já jsem na tom nebyl o moc lépe. Sice se mě možná chopil mírnější muž, ale dopadl jsem stejně. Přehodili si nás přes rameno. Sestra usedavě brečela, pořád mi to rvalo srdce. Donesli nás k hranici. Kolem stála spousta lidí. Oba nás hodili na zem, jako bychom nebyli víc než jen pytle brambor. Přivázali nás k dřevěnému kůlu, co se tyčil uprostřed. Jane zanaříkala, tak jí ten… hlídač vrazil facku. Dav se zlehka zasmál, bral to jako zábavu. Smutně se na mě koukala. Měl jsem nutkání vzít ji alespoň za ruku, ale nemohl jsem.

„Upalte je!“ zakřičel nějaký muž.
„Zaslouží si jen smrt!“ Tenhle hlas patřil našemu otci. Vedle sebe jsem uslyšel popotáhnutí. Tohle bolelo. Ani u rodičů jsme neměli zastání.

„Zabijte hlavně tu čarodějnici! To ona za všechno může! Uhranula mou matku!“ zavřeštěla nějaká žena, která stála až úplně vzadu. Postupně se začaly podobné výkřiky ozývat ze všech stran. Kat už neváhal a s hořící loučí přistoupil k hranici. K nám. Hodil ji mezi mě a sestru. Suché dřevo chytlo rychle. Téměř okamžitě vzplálo. Oheň se šířil nezávratnou rychlostí. Utvořil kolem mě kruh. Plameny šlehaly vysoko, vůbec už jsem netušil, co se děje s Jane. Slyšel jsem jen její bolestný křik. Začínalo mi být čím dál větší horko. A pak… to začalo. Ohnivý jazyk se mi plazil po nohou. Neuvěřitelně to bolelo.  Měl jsem pocit, že vyskočím z kůže. Neudržel jsem se a z plných plic začal křičet. Jak se bolest šířila, čím dál více jsem si přál, aby přišlo blahé nevědomí. Abych bolestí omdlel a už se neprobral. Tak moc jsem se soustředil… Plamen už zachvátil celý můj trup. Pak to ale přišlo. Ostrá bolest vystřelující z krku a následné úlevné omdlení.

Jane

Strach. Úzkost. Bolest. Nic jiného jsem nevnímala. Měla jsem je tak ráda, nic jsem jim neudělala, tak proč mě chtěli zabít? Nechápala jsem to. Alec jediný na mě byl hodný. Teď byl obklopený plameny. Jako já. Mohla jsem si jen domýšlet, že trpí. Ale zatím byl zticha. Plameny se přibližovaly. Sledovala jsem to. Měla jsem jen jedno přání. Ať tohle všechno skončí. Začala jsem řvát, když se mě oheň dotkl. Nesmírná bolest mě přiváděla k šílenství. Moc jsem si přála, ať ti lidé taky trpí. Ať poznají tu bolest, co mi způsoboval oheň, ta strašlivá muka. Najednou by se mi hodila ta moc, kvůli které mě odsoudili. Ale nemohla jsem. Moje tělo se svíjelo v křečích, mysl byla zahalena oparem bolesti. Než nakonec všechno zmizelo.

Autor: Break (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Záchrana ďáblem: