Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zapomeň na mě! část 1/2

Anna

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zapomeň na mě! část 1/2Bella se rozhoduje. Skočit z útesu nebo ne? Ovšem v této verzi se rozhodne pro ne. Jak by vypadal její život, kdyby se Edward nevrátil? Zůstane s Jacobem? Je to moje první jednorázovka a bude mít celkem dvě části. Komentujte, kritizujte. :)

22.09.2010 (09:15) • alfa • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2275×

ZAPOMEŇ NA MĚ! - 1. část

POHLED BELLY:

Jacob mi slíbil skákání z útesu, nebo ne? V hlavě mě nabádal jeden hlas. Ten špatný, stále toužící po Edwardovi nebo alespoň po halucinacích.

„No tak, běž! Skoč! Uvidíš ho, zase ho uvidíš. To přece chceš, ne?!“ snažil se mě přemluvit. Ale byl tu taky druhý hlas. Ten dobrý, rozumný.

„Bello, neblázni! Nikam nechoď. Co kdyby se ti něco stalo?! Ublížila bys Jacobovi, Charliemu...“ Nevěděla jsem, koho mám poslechnout. Oba v mé hlavě čím dál hlasitěji křičely jeden přes druhého. Třeštila mi z toho hlava.

„Dost! Přestaňte se hádat!“ zakřičela jsem. Až teď jsem si všimla mladého páru procházejícího se po pláži. Dívka se tvářila, jako by si myslela, že jsem blázen (což nejspíš jsem). A kluk, který ji držel za ruku, vypadal pobaveně. Nemohla jsem se na to dívat. Byli spolu a šťastní. Já už Edwarda nikdy neuvidím. Zbaběle jsme se rozeběhla k Billyho domu. Slzy mi samovolně tekly z očí a já viděla dost rozmazaně. Zakopávala jsem o kořeny stromů a kameny. V hlavě se mi promítaly dosud celkem úspěšně potlačované vzpomínky. Úplně živě jsem viděla Edwarda jak říká: „Zapomeň na mě, Bello!“ Cítila jsem, jak se díra v hrudi zvětšuje. Nemohla jsem se pořádně nadechnout. Byla jsem už blízko domu. Ve dveřích byl Billy a vyděšeně mě pozoroval.

„Bello! Co se stalo.“

„Nechte mě všichni být!“ zavzlykala jsem a utekla kolem něho do Jakeova pokoje. Lehla jsem si na postel a obličej zabořila do polštáře, který byl za chvilku celý mokrý. Brečela jsem dlouhou dobu. Nikdo za mnou nepřišel. Nikdo, kdo by mě měl rád a kdo by mě utěšil. Všichni mě opustili. Dokonce i Alice, moje nejlepší kamarádka. Brečela jsem ještě víc. Potom jsem vyčerpáním usnula.

Probudilo mě vrznutí dveří. Nejdřív jsem si nemohla vzpomenout, kde to jsem, ale pak jsem si vzpomněla. Znovu se mi začaly koulet slzy po tvářích. Jacob si za mnou přisedl na postel a objal mě. Pláč jako na povel přestal. Všichni mě nepopustili. Ještě mi zůstal Jake. Musím žít. Alespoň pro něj. Rychle jsem se rozhodla. Jiná možnost už nikdy nebude. Ten, kterému jsem dala celé své srdce, mě opustil, ale ještě tady pořád byl můj rozum, který říkal, ať jsem ráda alespoň za Jacoba. Rázně jsem zvedla hlavu, začala se přibližovat k jeho obličeji. Tvářil se překvapeně a nehýbal se. Mezi námi byla jen pár centimetrová mezera. Jemu to nejspíš konečně došlo a zrušil mezeru mezi námi. Začal mě líbat. Srdce mi divoce bušilo a hlasy o sobě daly zase vědět.

„Nedělej to! Vždyť miluješ Edwarda. Nedávej Jacobovi falešné naděje!“

„Edward se už nikdy nevrátí,“ vzkázala jsem v duchu tomu hlasu a on konečně sklapnul.

A tak začala nová etapa mého života. Života bez Edwarda.

 

***

 

Dneska byl můj velký den. Teda aspoň takhle to viděla máma. Dneska si totiž beru Jacoba. Už je to pět let, co jsem se rozhodla pro něj. Rozhodla možná není to správné slovo. Já totiž neměla moc na výběr. Buď život s Jacobem a snažit se zapomenout, nebo život skončit. Myslela jsem, že časem budu vědět, jestli jsem se rozhodla správně. Ale já to pořád nevím. Celou noc jsem nemohla spát. Trápily mě výčitky. Jake si určitě myslí, jak ho bezmezně miluju, jenže já i přes všechnu snahu na Edwarda nezapomněla. A co hůř, já ho pořád miluju. Už jsem se ani nesnažila zapomenout. S časem se moje díra skoro zahojila. A nebo jsem se s ní naučila žít. Už jsem ji brala jako součást sebe samé. Ale nemohla jsem přece tohle Jacobovi udělat. To si nezaslouží po tom všem, co pro mě kdy udělal.

„Au!“ zanaříkala jsem, když mi Leah nešetrně utáhla svatební šaty. Ano, správně. Leah. Jsou z nás teď nejlepší kamarádky.

„Promiň,“ usmála se a chtěla pokračovat, jenže já se jí vytrhla.

„Musím za Jakem! Teď hned!“ křikla jsem na ni a rozeběhla se směrem k našemu domu. Už jsem neslyšela, co mi dopověděla. Musela jsem s ním mluvit. Má právo vědět pravdu.

„Jacobe! Jacobe!“ křičela jsem už z dálky. On vyběhl z domu a zmateně se podíval mým směrem.

„Bello! Co tady děláš?! Stalo se něco?!“

„Musím s tebou okamžitě mluvit. Pojď za mnou,“ odpověděla jsem a on mě zmateně následoval. Po chvíli jsem se zastavila a on taky. Zhluboka jsem se nadechla a otočila se k němu. Hlavu jsem měla sklopenou. Nedokázala jsem se mu podívat do očí.

„Musíš vědět pravdu! Já... ty víš, že tě mám ráda, Jakeu, ale to nestačí. Nikdy jsem nepřestala milovat Edwarda. Cit k němu je o tolik silnější než k tobě. Omlouvám se, že jsem ti to neřekla. Je mi to líto.“ Nesměle jsem zvedla hlavu a podívala se mu do očí.

„Bells, tohle já přece už dávno vím.“

„C... cože?!“

„Mně to bylo jasné hned od začátku. Nic to na našem vztahu nemění. On je pryč už navždy. Vybrala jsi si život se mnou a já jsem díky tomu nejšťastnější člověk na světě.“

 

***

 

Seděla jsem na verandě a tak nějak melanchonicky sledovala čtyři děti, které si hrály na trávníku před domem. Billy, Jack, Annie a Carol... moje vnoučata.

Dnes je tomu přesně 70 let, co mě Edward opustil. Pořád ho miluju a pořád to stejně bolí, ale jak už jsem řekla, naučila jsem se s tím žít. Připadalo mi, jako by to bylo včera, co mě opustil. Můj život mi protekl mezi prsty neuvěřitelně rychle a nastalo to, čeho jsem se nejvíc obávala. Je ze mě stará babka. Ale zas tak moc mi to nevadí. Jacob je o 20 let mladší, protože mu nějakou dobu trvalo, než se naučil neproměňovat a začal stárnout. Kvůli mně. Sice náš společný život nebyl plný lásky, jako by tomu bylo, kdybych byla s Edwardem, ale ten život stál za to. Často jsem vzpomínala na dobu s Edwardem. Nikdy jsem nezapomněla ani na jediný okamžik strávený s ním, přestože je mi už 88.

„Bello, je na čase jí spát,“ vytrhl mě z mého rozjímání Jacob.

„Jistě,“ řekla jsem a pomalými kroky se vydala do ložnice.

Jenom já věděla, že dnešek není významný pouze „výročím“ Edwardova odchodu. Dnešek byl posledním dnem mého života. Poznala jsem to, přišel můj čas.

Opatrně jsem si lehla na postel vedle mého muže. Naposledy jsem se podívala na jeho stále krásnou tvář.

„Dobrou noc, Bello.“

„Sbohem, Jacobe.“ Už se mi klížila víčka.

„Cože?! Co to povídáš?!“

„Je můj čas, Jacobe. Díky... za všechno.

„Ne! Bello, ne!“ křičel, ale mě už pohlcovala temnota. Můj život byl u konce.

POHLED EDWARDA:

Bolestně jsem zíral do kalendáře. Už je to 70 let, co jsem ji viděl naposled. Každým dnem bylo těžší a težší nevrátit se, ale zvládnul jsem to. Pořád jsem ji miloval. Nikdy nepřestanu. Ona na mě už určitě zapomněla. Prožila plnohodnotný lidský život s někým jiným, normálním. To jsem přece chtěl, ne?!

Stále mě ale mrzelo, že jsem jí neřekl pravdu. Jak moc bych jí chtěl přiznat, že jsem lhal. Najednou jsem se vzchopil a zvednul se z křesla. Bella musí vědět pravdu. Musí se dozvědět, že jsem ji nikdy nepřestal milovat. Sebral jsem klíčky od auta a odjel jsem směrem k Forks.

Autor: alfa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zapomeň na mě! část 1/2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře