Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zemřel žalem


Zemřel žalemDlouhou jsem nenapsala nějakou jednorázovku a tak je tady. Doufám, že se vám bude líbit a prosím zanechte alespon malý komentář. Je o dívce, která se rozhodne ukončit svůj život a o chlapci, který se jí v tom snaží zabránit, ale marně.

Bella:

Už nemůžu dál. Nechci žít v tomhle trápení. Proč? To byla otázka, kterou jsem si pokládala každý den a měla jsem jí v hlavě každičkou sekundu od jeho odchodu. Necítila jsem nic. Ani radost, štěstí, smutek, nenávist, bolest, pohrdání ani jiný z ostatních pocitů.

Jen bolest. Prostupovala mnou skrz na skrz a naplnila můj kalich života po okraj, ale přetékala. Už jsem nemohla dál snášet tu bolest, která má mnohem větší sílu než já a topím se v ní, jelikož já jsem ten kalich.Od té chvíle co mě opustil a vzal si s sebou mé srdce nedělám nic jiného.

Sedím a koukám z okna. Nevnímám svět okolo ani obraz přede mnou, který potemní na černou noc a pak se zase rozední a přivede do dnešního dne světlo. Mě je však všechno jedno a nevnímám ani to. Jediné, čeho jsem schopná je otázka - proč?- .

Moje hlava je jí naplněná a ona tam stále zůstává a nedá mi pokoj.Už nemám pro co žít, jelikož on byl to pro co jsem žila.

Po dlouhé době jsem se zvedla ze židle. Charlie nebyl doma a já nebyla ve škole. Nechodím tam. Charlie se stím pořád moc nesmířil, alenež mě poslat do blázince, to se radši bude trápit každý den pohledem na mě a bude mě mít u sebe.

Zvedla jsem se a musela si znovu sednou. Moje nohy byly uplně ochablé a já se ještě párkrát pokusila zvednou s tím samým výsledkem. Po několika minutách se povedlo a já se vydala do koupelny. Sundala jsem si jen tričko a kalhoty.

Vzala jsem si žiletku vlezla si do sprchy. Poslední věc, kterou jsem udělala. Vychutnávala jsem si ten pocit, ale bolest neustupovala spíš naopak. S každou další kapkou, která dopadala na mé tělo, jakoby přibývala bolest do mého kalichu.

Už jenom chvilku a bude konec. Konec mé bolest. Konec trápení. Konec všeho. Vlastně já neumřu. Umřela jsem již před dvěmy měsíci, když mě opustil. Bude to jen fyzická smrt a ta bolest bude jako kapka fyzické bolesti proti moři psychické.

Zvedla jsem ruku a podívala jsem se na své zápěstí. Žiletka v mé levé ruce vrhla stříbrný odlesk do mých očí. Pomalými pohyby jsem přiložila žiletku k pravému zápěstí a jedním malým pohybem jsem se odřízla od mé nehynoucí bolesti.

Edward:

Seděl jsem před prosklenou stěnou a koukal na sto metrů vzdálený strom. Pozoroval jsem každý jeho kousíček. V hlavě jsem měl prázdno jako po výbuchu. Jediné co jsem měl stále před očima by moje Bella. No vlastně už není moje.

Určitě má už jiného přítele a je štastná. To jediné mě drželo při životě. Už celé dva měsíce nedělám nic jiného. Pořád mám její bolestný obličej před očima, když jsem jí řekl, že odjíždíme. Nikdy si neodpustím, že jsem jí ublížil, ale bylo to pro její dobro.

Do pokoje se někdo přiřítil, ale já nic neposlouchal, dokud jsem neuslyšel její jméno.
„Edwarde, Bella se chce zabít. Musíš za ní jet!" křičela na mě Alice a já nic jiného nepotřeboval vědět. V mžiku jsem stál v garáži a mé Volvo se řítilo po silnice směrem k Forks.

Ta nedočkavost a strach mě spalovali zaživa. Bylo to jako, když zapálíte jedno stéblo slámy v seníku a jeho ničivá ohnivá síla se neovladatelně rozšiřuje. Myslel jsem, že tam nedojedu, ale pak jsem uviděl vítací ceduli Forks. Konečně.

Za několik minut jsem stál před domem. Vyřítil jsem se svou rychlostí do domu a byloé mi jedno jestli mě někdo uvidí. Cítil jsem spoustu Belliny krve, která vycházela z koupelny. Byl jsem nervozní a měl jsem strach. Prudce jsem otevřel dveře a uviděl zkrvavené dlaně opírající se o stěnu sprchy.

V ten okamžik se můj život a celá má existence zhroutila jako domeček z karet. Jako domino, které co nevidět spade uplně. Jako skomírající život co za chvilku vyhasne. Jako láska k mé Belle, která však nikdy neutichne.

Bella:

Byl neskutečně osvobozující pocit. Připadala jsem si, jako bych visela na šibenici a ten provaz co měl být mojí smrtí, někdo přeseknul. Já ho přesekla a náramně si užívala ten pocit. Pocit ulevy, ale také beznaděje, že už nemám ani naději, že ho někdy spatřím.

Cítila jsem se kalich vylévá a za několik sekund nebo minut bude uplně prázdný. Můj život bude u konce. Moje nohy mě už neudržely a já dopadlo tvrdě na kolena. Ruce jsem měla potřísněné vlastní krví a od ní byla celá koupelna. Opřela jsem se jimi o stěnu sprchy.

Zavřela jsem oči a plně jsem si to užíval. Už jsem sotva své tělo držela vztyčená, když někdo otevřet ty stěny a já padala dopředu. Spadla jsem do ledové náruče a naposledy jsem otevřela oči. Byl tam.

Můj anděl ml v očích neutichající bolest, která mě právě opouštěla a jako by přecházela na něj. Usmála jsem se a on měl tvář staženou do nelidské grimasy. Chtěla jsem mu to říct, ale stálo mě to mojí poslední životní sílu.

Obětovala jsem jí pro to.
„Miluju tě," řekla jsem sotva slyšitelně, ale jeho bystrý sluch určitě všechno vstřebal. Naposledy jsem s těmi to slovy vydechla a moje hlava se skácela na stranu.

Moje tělo začalo chladnou. Můj život je u konce a končí v náručí mé lásky. Mé nejtajnější sny se splnily.

Nikdo:

Bezvládné tělo ležící v ledové náruči krásného chlapce pomalu chladnulo a krev, která měla proudit v jejích žilách ted pokrývala podlahu koupelny.

Chlapec vzlykal, avšak bez slz. Jeho život byl u konce, jelikož dívka si ho vzala se bou, stejně jako jeho srdce. Na dívčiných rtech se objevil lehký usměv, který však nešel přehlédnout. Vůně krve prostupovala na příč vzduchem, ale on jí nevnímal.

Vnímal jen svůj život, který pomalu dohasínal. Stále držíc dívku v náručí, skácel se stejně jako ona k zemi. Cítil jak z něj vyprchávají poslední zbytky života, ikdyž jeho srdce už dávno nebilo. Dívku stále držel a jeho vlasy se koupaly v krvi. Nakonec i poslední zbytky vzduchu v jeho plicích odešly a on naposledy vydechnul.

Zemřel žalem pro dívku, kterou tak neovladatelně miloval.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zemřel žalem:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!