Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zrádce - jednorázovka

Rozbřesk

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zrádce - jednorázovkaTak dneska jsem měla hrozně pesimistickou náladu, takže tahle jednorázovka tomu odpovídá... Doufám, že na vás mou náladu nepřenese a i přesto, jak smutná a pesimistická je, se vám bude líbit... Díky za komenty.(doporučuju pustit si nějakou smutnou písničku) >Pro ty co čtou nečekanou lásku: 12.kapitolu už skoro mám, takže ji sem brzy dám... Vaše Veruuuu

22.04.2009 (13:11) • Veruuuu • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 3867×

„Nenávidím ho... Nenávidím sebe, že jsem mohla být tak naivní a věřit mu... Věřit mu, že jeho srdce patří mně, že je mi oddaný, že mě miluje... Proradní chlapy!!! Jak jen mohl? Jak mi jen mohl vyrvat srdce z hrudi a bez mrknutí ho rozdupat! Co si bez něj počnu? Znamenal pro mě vše... Byl mé slunce na zemi, byl můj smích, můj pláč, byl vše, co jsem měla... Bez něj jsem ztracená, tak jako bez svého srdce. Nemiluje mě! Jak jsem mohla věřit. Jak jsem mohla..." Uvnitř mě to křičelo a já s tím nemohla nic dělat. Jako omámená jsem se dopotácela do svého pokoje. Zrovna jsem se vrátila z nejhoršího odpoledne, nejhorší schůzky v mém životě. Ještě před deseti minutami jsem pořád klečela na tom samém místě, kde mě nechal. U našeho stromu, u stromu, kde mi poprvé vyznal lásku... Poslední dobou byl zvláštní, najednou se ode mě vzdaloval, ale já to připisovala tomu, že v jeho rodině to teď není nejlepší. Dokonce se mi neozval asi tři dny, ale řekl, že byl nemocný. Pravda od té doby, byl nějaký pobledlý. Měli jsme se sejít, měli jsme si popovídat, proč je tak smutný, proč se mi vyhýbá a místo toho se stalo tohle...

***

Přišla jsem na naši louku a k našemu stromu, Mathias už seděl pod stromem a čekal na mě. Když mě uviděl zvedl se ze země a pozdravil mě. Chtěla jsem mu dát pusu na přivítanou, ale odtáhl se a uckl očima. V hlavě jsem měla zmatek, nechápala jsem, co se děje a tak jsem se zeptala:

„Mathiasi? Co se stalo?," snažila jsem se mu přitom dívat do očí, ale on těma svýma stále unikal mému pohledu. Měl je zase tak zvláštně zbarvené, ale nad takovými úvahami nemám teď čas přemýšlet.

„Co mám dělat?" Honilo se mi v hlavě. Popošla jsem blíž k němu a chtěla jsem ho obejmout kolem pasu, když znovu udělal krok vzad. Sesunula jsem se k zemi, dala si hlavu do dlaní a zašeptala jsem:

„No tak, co se děje? Mathiasi," když jsem vyslovovala jeho jméno už jsem vzlykala. Neklekl si ke mně, nepohladil mě, jak by to udělal jindy. Jen stál a díval se na mě.

„Je," koktala jsem ze sebe „je to kvůli Catrin?"

Catrin, ta nová dívka u nás ve škole, Mathias s ní měl pár společných hodin a občas se spolu bavili. Nikdy jsem tomu nevěnovala přílišnou pozornost, byla jsem přesvědčena, že miluje jen mě, nebo aspoň mi to tvrdil. Pořád mlčel. Už jsem to ticho nemohla vydržet, zvedla jsem se a ve mně se najednou nahromadilo dostatek bolesti a zlosti, že jsem na něj vykřikla:

„Tak mluv! Slysíš! Nebuď srab, řekni mi to! Proč jsi mě sem volal? Aby ses díval jak trpím?! Prosím, tak už dělej... Doraž mě..." Na nic víc jsem se už nezmohla a znovu jsem se sesunula k zemi. Stejně ani nevím, kde jsem vzala tolik síly, abych na něj křičela. Mathias se na mě podíval se zvláštní bolestí v očích a potom poprvé promluvil:

„Máš pravdu nemá cenu to prodlužovat... Už s tebou nechci být Melisso... Náš vztah nikam nespěje, podívej se na sebe. Jsi na mně úplně závislá, to přece není normální..." Nechápala jsem význam jeho slov. Ztrácela jsem se, topila jsem se ve smutku, který pohlcoval mou duši. Vyrval mi mé srdce, vyrval mi ho z hrudě. Matně jsem poslouchala jeho další slova:

„Nemiluju tě. A vlastně nevím, jestli jsem tě někdy miloval..." Vzala jsem zbytek svých sil a podívala jsem se mu zhluboka do očí. Někde vzadu jsem viděla bolest, ale přece jen zbytekm, všechen zbytek mluvil o opaku. Jeho slova mi působily jizvy na duši. Vše, co nejde vrátit zpět. Mé srdce rozšlapal na miliony kousků. Nikdy nebude zase stejné, celé.

„Zapomeň na mě, Melisso, bude to pro oba lepší... Věř tomu. Nikdy jsem pro tebe nebyl ten pravý, oba to víme. Tak se vzpamatuj a nemaluj si pohádky..." Naposledy se na mě podíval, odešel a já přestala vnímat okolí... Slyšela jsem jen samu sebe, jak hlasitě vzlykám a pláču...

***

Přešla jsem ve svém pokoji okolo počítače a když jsem si vyslekla mikinu, která byla celá mokrá, a hodila ji na stůl, ťukla jsem tak nechtěně do myši a mě se naskytl bolestivý pohled na můj monitor. Byla tam moje a Mathiasova fotografie, jak se líbáme. Byli jsme oba tak šťastní, oba!!! Asi o minutu později mi přišel e-mail, byl od Catrin. Nechápu, proč mi píše. O co jí sakra jde... Mathias už není můj... A jak to tak vypadá nikdy můj nebyl, celou tu dobu si se mnou hrál. Znovu jsem propukla v pláč. Dokopala jsem se k tomu, že jsem otevřela e-mail, bylo v něm napsáno: ,,Konečně. C.," a potom příloha. Otevřela jsem přílohu a nevěřila jsem svým očím. Byla to fotografie jí a Mathiase, oba byli tak neskutečně bledí, že bych tomu ani sama nevěřila. Na fotografii bylo, jak ho ONA objímá zezadu a dává mu pusu na krk a on se přitom směje do objektivu... Jeho oči měly zase tu zvláštní barvu, ale to už jsem nestačila vnímat, uvnitř mě to explodovalo a já jen cítila tvrdý dopad na zem. Když jsem se vzpamatovala, rozhodla jsem se, že můj svět skončil. Bez něj, bez něj nejsem nic. Bez svého srdce nejsem nic... Nemám nic, pro co bych mohla žít. Nemám své slunce, nemám svou duši, nemám svou druhou půlku... Nemám nic! Teď ho má ona, ta dokonalá cizí holka, co se vetřela do našeho vztahu. Bezvládně jsem odešla do koupelny a napustila si vanu. Duchanepřítomně jsem zírala, jak se vana napouští vodou. Potom jsem znovu zacvakla kohoutek a vyslekla se. Lehla jsem si do vody. Chvíli jsem nechala své tělo bezvládně ležet ve vodě, když se najednou začalo posouvat směrem pod hladinu. Nesnažila jsem se s tím nic dělat, nechala jsem ho sesunovat se, až jsem se najednou ocitla pod vodou... Nesnažila jsem se dýchat, věděla jsem, že je to zbytečné. Myslela jsem jen na to, že budu volná, že budu ušetřena té zničující bolesti uvnitř mě. Zavřela jsem oči a už jsem se nedívala přes tu průzračnou vodu. Nechala jsem se unášet světlem vně mě... A pak to přišlo... Světlo mě táhlo za sebou do neznáma... Mé tělo se osvobodilo od zničující bolesti uvnitř mě. Poslední, co jsem slyšela byl zvonek u dvěří, bylo však moc pozdě... Anděl měl roztáhlá svá křídla a já s ním putovala za tím světlem, které mě tolik lákalo. Má duše opustila tělo a pak... Pak přišel konec...

 

Zrádce 2/2 - druhá část

Autor: Veruuuu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zrádce - jednorázovka:

 1
1. nika
19.10.2014 [13:50]

krásnéé

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře