Nejdřív vás musím informovat, že tohle vymyslel můj skvělej taťka. =D Co jsou Bella Sara? Jsou to kartičky koní, jen pro informaci. xD Ale nebojte se, opravdu tahle parodie nebude tolik o koních. =D
02.04.2011 (16:45) • HorsiQ • FanFiction parodie • komentováno 4× • zobrazeno 3484×
Carlisle: *přijde domů a vidí jen prázdný dům* Kde jsou naše děcka, bábuško Marós? *zeptá se Esmé*
Esmé: *čte si velice poutavou knížku, strká nos stále blíž a blíž… už na knížce skoro leží, tak ji to chytlo* Hm… jo? Asi se schovali do upírské chaloupky.
Carlisle: Jak to myslíš? To si zase čteš ty pohádky? *snaží se nakouknout do knížky*
Esmé: *nechce Carlisleovi ukazovat knihu, zaboří do ní tedy nos ještě hlouběji a… knížka se roztrhne a visí Esmé kolem krku* No, tak, jsi spokojenej? Perníku, jeden!
Carlisle: *sleduje tu hroznou scénu* To sis zase četla Upírskou Karkulku?
Knížka: *škrtí Esmé*
Esmé: *necítí knihu* Ne, tu už jsem dočetla, nyní čtu Maďarskou chaloupku.
Knížka: *je otrávená z toho, že nemůže uškrtit Esmé* Hej, vy tam! Hezmé - nebo jak se jmenuješ - máš po Upírský Karkulce! Podívej se na zem! Vypadla ti hlavní stránka.
Esmé: *podívá se na zem a začíná brečet nad tou ztrátou*
Carlisle: *zamilovaně hledí na Upírskou Karkulku*
Esmé: Ach, moje milované děťátko! Moje Karkulka zemřela!
Upírská Karkulka: Prosím, uctěte mou památku tím, že si můj obrázek pověsíte na zeď a naposledy přeříkáte můj příběh Renesmé.
Esmé: Jistě, splním tvoje poslední přání, má dcero.
Carlisle: *bere obrázek Karkulky, když je ve své knihovně - kde ho chce pověsit - tak začne obraz vášnivě líbat*
Upírská Karkulka: *snaží se odtrhnout* Carlisle, to nesmíme. Miluji jiného.
Carlisle: *diví se* Jak to? Koho miluješ?
Upírská Karkulka: *protočí oči* Copak jsi nikdy nečetl mou pohádku? Vždyť jsem se zamilovala do vlkodlaka, když mi chtěl vypít krev, a pak zjistil, že žádnou nemám!
Carlisle: *zklamaně* Jo, aha.
Upírská Karkulka: *vyskočí zpátky do obrázku ke svému vlkodlakovi*
Carlisle: *jde přibít obrázek na zeď*
***
Esmé: *v zoufalé touze splnit Karkulčino poslední přání hledá Renesmé*
Renesmé: *schovává se pod gaučem, aby nemusela zažít tu hrůzu, která znamená poslouchat Esmé pohádky*
Esmé: Renesmé, kde jsi? Mám pro tebe čokoládku!
Renesmé: *začínají jí téct čokoládové sliny, ale zatím se ovládá*
Esmé: Renesmé, kam ses mi schovala?
Renesmé: Na záchod!
Esmé: *jde rychle do koupelny, otevře dveře, a…* Baf!
Renesmé: *tiše se směje*
Esmé: *kouká na záchod* Ne, prosím, jen to ne! *běží k záchodu a nahýbá se nad ním* Neříkejte mi, že se mi Renesmé zase schovala do záchoda! Renesmé, jsi tam?
Renesmé: Ano, babí! Pomoz mi ven!
Esmé: *strčí ruce do záchoda a hmatá malou potvůrku Renesmé*
Renesmé: *vyleze zpod gauče, jde potichu do koupelny, stoupne si Esmé za záda a zaťuká na ni*
Esmé: *je vyděšená, kdo to na ni ťuká*
Toaletní papír: *vycítí šanci shodit Esmé do záchoda, plácne ji přes zadek a čeká na výsledek*
Esmé: *dostává infarkt, bojí se, kdo jí to šahá na zadek a padá do záchoda*
Toaletní papír a Renesmé: *snobsky se smějí*
Esmé: *padá a padá, a když to vypadá, že umře, narostou jí křídla a vyletí zpátky do koupelny*
Toaletní papír: *rychle se hodí do odpadkového koše*
Renesmé: *kouká na Esmé s křídly*
Esmé: *stoupne si před Renesmé, chytne ji za nohu a táhne ji na křeslo* A teď si řekneme pohádku o… Upírské Karkulce! Tak si tady hačni a já ti budu vyprávět.
Renesmé: *doufá, že tu hrůzu nějak přežije*
Esmé: Bylo, nebylo…
Renesmé: Babi, počkej. Tak to bylo, nebo nebylo?
Esmé: No, to bylo tak, že to bylo, zbylo, to nebylo, a tak to teda bylo, bylo.
Renesmé: *snaží se pobrat to všechno v hlavě* Ono by to možná znělo logicky, kdyby to bylo logické.
Esmé: No, tak prostě to bylo.
Renesmé: *znechuceně* Dobře, tak pokračuj v pohádce.
Esmé: *myslí si, že Renesmé pohádka doopravdy zajímá, a tak dychtivě pokračuje* Takže, jednou byla jedna upírka. Ta upírka ale nebyla krásná. Celý život proseděla na zahradě, kde se pěstovalo plesnivé zelí. Říkali jí Upíří Karkulka, které se zkrácené říká Urkulka. A ta Urkulka chtěla jednou poznat i neplesnivé zelí. A tak se lesem vydala do městečka Zelňák. V lese ji neustále pozoroval jeden vlkodlak, který si myslel, jak je nenápadný. Chodil před ní a byl spokojen svojí představou o tom, že ho nevidí. Urkulka mu nakonec řekla, jak je trapné chodit celou dobu před ní, a tak mu chtěla utéct. Vlkodlak se ovšem nehodlal vzdát, a tak zařval: ‚Otisk!‘ a v tu ránu se do Urkulky otiskl strom a přitáhl ji k druhému stromu. Vlkodlak ji zajal a poručil jí, že ho bude milovat. A od té doby se milují a žijí nešťastně až do smrti. Konec.
Renesmé: *probírá se ze zástavy srdce*
Esmé: *je spokojena s tím, že Renesmé přinutila poslechnout si její pohádku*
Bella a Edward: *vrací se z procházky domů*
Esmé: *vidí Bellu a Edwarda* Hej! Sežeňte mi Carlislea! Zahrajeme si na Maďarskou chaloupku!
Bella a Edward: *zasténají, ale jdou pro Carlislea a za chvíli ho přitáhnou dolů*
Esmé: Takže, nyní si určíme pravidla. Edwarde, ty budeš Perníček. Bello, ty budeš Kadeřenka. Já budu Lochneska. Carlisle bude Hamánek a Nebelvírská příšera bude Renesmé.
***
Jeníček, Mařenka, maminka, tatínek a Ježíbaba: *koukají se společně oknem ke Cullenům*
Jeníček: Ach, proč se já nejmenuji Perníček, jako v té krásné upírské pohádce?
Mařenka: A proč mě tam museli dát tak krásné jméno Kadeřenka?
Maminka: Já chci být také Lochneska!
Tatínek: Já bych teda nechtěl být Hamánek, aspoň mě nikdo nežere.
Maminka: *koulí očima* Ale taťko, vždyť já tě úplně žeru!
Ježibaba: Jo, a proč se já nejmenuju Nebelvírská příšera? Ve Zmiozelu už je nuda!
Jeníček, Mařenka, maminka, tatínek, Ježibaba: *rozbijí okno a stoupnou si před rodinu Cullenů*
Renesmé: *první si jich všimne a zatahá Belle za rukáv* Maminko! Podívej! Sváča zadarnýko!
Cullenovi: *vrhnou se na sváču*
***
Esmé: Nevím, jak vy. Ale já bych si už ráda zahrála na Maďarskou chaloupku.
Všichni: *přikyvují a jdou se převléct za své role*
***
Esmé - Lochneska: Ach, Hamánku. Dochází nám výrobky od Hamé, budeme muset vyhnat naše děti do lesa, aby nám nesnědly zásoby.
Carlisle - Hamánek: *kýve hlavou* Máš pravdu, moment, vezmu si pilu a zaženu je do pekel. *sebere pilu ze země, nastartuje ji, běží ven a honí děti*
Bella - Kadeřenka a Edward - Perníček: *prchají před motorovou pilou do lesa*
Carlisle - Hamánek: Lochnesko, už jsem je vyhnal! *hrdě ukazuje na prchající děti*
Esmé - Lochneska: Skvělé! Za to si zasloužíš jeden krvavý koktejl!
***
Bella - Kadeřenka: Perníčku, už musíme zastavit!
Edward - Perníček: Proč? *dívá se na Bellu - Kadeřenku jak na blázna*
Bella - Kadeřenka: Protože ti začínají padat kalhoty, a dneska je čtvrtek a to jsi naostro! *ukazuje na Edwardovy - Perníčkovy kalhoty*
Edward - Perníček: Jo, tak to radši zastavíme. Kadeřenko, koukej mi z mechu uplést pásek.
Bella - Kadeřenka: Netřeba! Podívej se, už to vidíš? Támhle je páskové království!
Edward - Perníček: *divá se směrem, kam Bella - Kadeřenka ukazuje* No jasně! Už to vidím!
Bella - Kadeřenka a Edward - Perníček: *vydávají se na cestu k páskovému království*
Bella - Kadeřenka: Koukej, Perníčku! *ukazuje na ceduli, kolem které právě prošli*
Edward - Perníček: Jů! To je zajímavá cedule!
Bella - Kadeřenka: Ne, tu nemyslím! Myslím tuhle! *zaťuká na druhou ceduli*
Edward - Perníček: Tak to je velice zajímavé, zavolám tam, moment. *vytáhne telefon* Kadeřenko, pověz mi to magické číslo.
Bella - Kadeřenka: Jedna, jedna, jedna, jedna, jedna.
Edward - Perníček: Cože jsi říkala? Šest jedniček?
Bella - Kadeřenka: *zděšeně* Ne! Říkala jsem pět jedniček!
Edward - Perníček: Dobrá, co dál?
Bella - Kadeřenka: No, a teď tam dej další jedničku. A dál to nemůžu přečíst… jo, ještě jedničku…
*Po hodině jedničkování*
Edward - Perníček: *volá do telefonu* Ano, objednal bych si tu express půjčku. Jo, děkuji, nashle.
Bella - Kadeřenka: Tak co, pošlou nám toho okřídleného vlčka?
Edward - Perníček: *vykuleně* O čem to sakra mluvíš?
Bella - Kadeřenka: Vždyť tady píšou, *ukazuje na ceduli* že nám klidně mohou poslat okřídleného vlka.
Edward - Perníček: *zděšeně* Aha…
Bella - Kadeřenka: *vykvinke* Ne! Co jsi objednal?
Edward - Perníček: *dělá, že ho velice zaujaly boxerky, které má ta veverka, co leze po stromě* Ehm… No, já… Objednal jsem padesát kusů bikin…
Bella - Kadeřenka: Cože?!
Edward - Perníček: *protočí oči* Ale no tak, Kadeřenko. Až se v nich uvidíš, budeš mít chuť požádat se o ruku!
Bella - Kadeřenka: Mno, to by bylo lákavé… *dívá se na prst své ruky a představuje si, jak ji prst z druhé ruky žádá o ruku*
Sara: Frky, mrky!
Bella - Kadeřenka: *lekne se* Kdo to je? Nic takového nám Esmé do scénáře nepsala!
Sara: *přiběhne blíže k Belle*
Renesmé: *přiběhne k Belle – Kadeřence a Edwardovi - Perníčkovi, protože se diví, proč se ještě nešli podívat na novou kolekci pásků*
Bella - Kadeřenka: *zamilovaně si prohlíží Saru*
Edward - Perníček: Jo, tak takhle vypadá láska! *ukazuje na Saru, která zrovna kopla Bellu do břicha* Jak romantické! Ošahávat kopyty Belle břicho!
Bella - Kadeřenka: *zamilovala se do Sary*
Sara: *začala nenávidět Bellu - Kadeřenku*
***
Vypravěč: A tak měly Bella a Sara svatbu. Měly více než tisíc dětí, (a neptejte se, jak je udělaly) a protože si všechny nepamatovaly. Vznikly kartičky Bella Sara, které se dnes prodávají po celém světe. Na každé kartičce je jedno z jejich dětí. Jediná, která tam chybí, je Renesmé. Ale to už není Belly dítě. Nýbrž se zjistilo, že Bella je vlastně chlap, a tak Renesmé nemohla nikdy porodit a… teď jsem vám sdělil příliš tajné informace. No dobrá, prostě Renesmé je mutant, který musí celé dny poslouchat Esméiny pohádky. A Edward? Z toho je gay, a jeho partner není nikdo jiný než Carlisle.
A tak vám radím dobře. Nikdy si nedělejte srandu z Červené Karkulky nebo Perníkové chaloupky. Nikdy totiž nevíte, jak se příběh může vyvinout.
Opona: *zatáhne se*
Roboti: *tleskají místo diváků, kteří nudou usnuli*
KONEC
>|> Shrnutí HorsiQ <|<
Autor: HorsiQ (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie

Diskuse pro článek Bella Sara:
Divné ale dobré.
Miluju Stmívání
děsný
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!