Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Červená karkulka? To určitě!

22.11.2010 (10:45) • WereVampira • FanFiction parodie • komentováno 6× • zobrazeno 3037×

Červená karkulka? To určitě!

Emmett chytil (nedopatřením) zlatou rybku a přál si od ní, aby byli v pohádce. Naši nic netušící Cullenovi se octli v ,,pohádkovém“ světě (rybka neměla dost peněz a dalších prostředků na celý svět, a tak si většinu vypůjčila z Disneylandu). Po prvním dni, jenž všichni upíři vyskytující se právě na hradě (alias starém strašidelném hradě) strávili v rakvích, se probudili a všimli si svých značně vyčnívajících tesáků. Co se s nimi dělo dál, není momentálně podstatné, důležitější je, kdo další byl do této blázniviny zatažen.

Do divného stavení na konci vesnice,

utekla bledá nemrtvá světice.

Už zaživa jedla jen Heru,

tou břečkou krmí teď i dceru.

„Mami?“ ozval se domkem zvonivý vystrašený hlásek.

„Ještě jsme nezjistily odkud ten hlas vychází, tak v té skříni ještě vydrž,“ odpověděla Bella.

„Dobře,“ pípla sotva slyšitelně Renesme.

Mezitím smejčila Bella po celém domě a snažila se přijít na to, odkud ten hlas pochází. (Bella a Nessie si vyšly na lov a od té doby je doprovází „vypravěč“, skryly se zde, kde doufaly, že budou mít konečně klid, to se ovšem spletly.)

Křehounká dívenka s nosem jak bambulka,

šlohla ho v mekáči, toť celá Nessinka.

„Nemluvil ten hlas o nějaké krádeži?“ zbystřila najednou Bella a vykoukla zpoza postele.

„Nevím,“ odpověděla ze skříně Nessie a v duchu sama sobě nadávala, že se nechala od Jacoba přemluvit k výletu do McDonald´s. (Vsadila se s Jacobem, že dokáže ukradnout tamnímu klaunovi bambulku na nose, aniž by si toho dotyčný všimnul. Nessie samozřejmě vyhrála a Jacob ji musel naoplátku vzít, i přes nesouhlas rodičů, na diskotéku - jen pro informaci, ta diskotéka je nechvalně známá tím, že se od tamtud vypotácíte buď s nohama napřed nebo rovnou na nosítkách. Měl ji tam vzít příští sobotu.)

Bella už mezitím hledání vzdala a šla ke skříni, kde se schovávala Nessie.

„Nessie, myslím, že to nemá cenu, ať to mluví kdokoli, není tady a ani nevím, odkud se to ozývá, jde to odevšad.“ Bella vytáhla Renesmé ze skříně a přitom jí nechtěně natrhla džíny.

„Ale mami, co když na nás teď zaútočí?“

„Nezaútočil ani včera, když recitoval, jak utíkáme a poskakujeme po lese,“

„To je sice pravda, ale co když jenom čeká, až to budem nejméně čekat. Může to být přece někdo od Volturiů!“

„Nemyslím si, že by Aro hrál takovou trapnou hru.“

Ve skříni ukrytou, když matka dcerku spatřila,

vytáhla ji ven a potichu pravila:

Obě dvě si tedy sedly k jídelnímu stolu. Bella přemýšlela, co dál a Nessie si pokoušela upravit roztržené džíny... marně, díra vedla akorát od zadku, přes rozkrok a dolů skoro ke koleni. Po notné chvilce si dceřinina ošívání konečně všimla i Bella a s lítostí uznala, že to ty džíny mají už za sebou a hodí se tak maximálně na ušití nové kabelky.

„Podívám se, jestli tu není něco, co by sis mohla obléknout,“ proběhla kolem ní Bella a začala opět smejčit po domě. Po chvilce se vrátila s vítězným úsměvem na tváři a červenou sukní v ruce.

„Rychle si oblékni červenou sukénku,

jinak pobíhat tu budeš ve vinném soudénku."

„Ne, mami, tak tohle si neoblíknu!“ Nessie byla od své tety Alice řádně módy naučená a jen tak něco si na sebe nevzala.

„No jak chceš, ale jediné další, co jsem tu našla byl soudek bez dna,“ Nessie z té představy zkoprněla a radši si oblékla tu sukni, v duchu se přitom propadala studem do země.

Dcera:  

„Nač je mi maminko červená suknice,

co když uvidí mě v tom Alice?

Jestli po obchodech mě požene tak jako včera,

adoptuje mě a už nebudu tvoje dcera!“

„Ten dotyčnej má fakt smysl pro humor!“ řekla ironicky Nessie.

Matka:

„Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,

než odsud konečně naleznu východ!

Dáme jí kreditku, nějakou zlatou

a Alice vyskočí blaženě patou.“

„Vážně by mě už zajímalo, odkud tohle všechno ví?“

„Ach jo, kdybych alespoň věděla, kde jsme,“ povzdechla si zoufale Bella. Bella už vzdala veškeré snažení najít zdroj básnického a přespříliš dotěrného hlasu.

„Měly bychom se pokusit najít tátu, Jacoba a ostatní,“ navrhla Nessie.

„Máš pravdu, tady stejně jenom ztrácíme čas,“ založila si naštvaně ruce a otočila se k východu.

„Ach jo, jestli mě takhle někdo uvidí, tak se studem propadnu.“

„Ať už jsme kdekoli, tak nás tu stejně nebude nikdo znát, tak se nemusíš tolik bát, že tě někdo pozná," snažila se ji utěšit Bella.

„Ale když už půjdem, tak se ještě trochu najím... nevadí?“ a jakoby na důkaz jí zakručelo v žaludku.

„Proč si neřekla dřív, že máš hlad?“ káravě se na ní podívala Bella.

„Pořád jsme utíkaly a pak jsem byla v té skříni... no, ale stejně bych si radši vzala jenom něco na cestu, tady se mi totiž zůstávat nechce!“

„Vedle jsem viděla nějaký košík s buchtama.“ Sotva to dořekla, tak pro něj upíří rychlostí zaběhla a během okamžiku ho se spokojeným výrazem předávala Nessie.

„Tak jdeme?“

„Hmgt...“ odpověděla s plnou pusou Renesmé.

Popadla Nessinka košík s jídlem,

a běžela lesem, jak píchnutá šídlem.

Navzdory vábivé červené sukýnce,

nestřetla je na cestě vidící Alice.

Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,

brzy ji donesly do známé chaloupky.

„Mami není to náhodou náš domek?“ nevěřícně zírala na chaloupku, která tu před nimi stála.

Bella nevěděla, co na to říct, ta chaloupka vypadala přesně jako ta, kterou dostali s Edwardem, jako svatební dar od Esme. Byla zcela identická, jen její okolí bylo jiné. Tahle chaloupka stála uprostřed starého lesa a kousek od ní tekl potok.

„Vypadá tak, ale jestli je to opravdu náš domek se dozvíme jedině, když půjdeme dovnitř.“

Sotva vešly dovnitř, tak obě strnuly nevěřícně na místě. Před nimi se totiž svíjel na zemi obrovský hnědý vlk v županu. (Snažil se ho celou dobu ze sebe strhnout, ale jakýmsi nevysvětlitelným způsobem se mu pokaždé opět objevil na těle.)

Dcera:

„Co je to za fóry, tak brzo po ránu,

Jake se tu placatí v mámině županu!"

Jacob se zděšeně otočil ke dveřím, ale jakmile spatřil Bellu a Nessie, tak se uklidnil a zakňučel.

Vlk:

„Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,

s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!

Máš pěkné tvářičky, jak žádná druhá,

zato tvá bába byla dost tuhá!"

„Tak a teď by mě vážně zajímalo, jak ten týpek přišel zrovna na tohle?“ založila si Nessie naštvaně ruce na prsa a zahleděla se kamsi nahoru.

„Doufám, že tím nemyslel moji matku... má zrovna žloutenku, která se přenáší i dotekem. Jakeu doufám, že tu s tebou nebyla!“ ohradila se proti vlkovi Bella.

Vlk jen nesouhlasně zakroutil hlavou a prosebně zakňučel.

Dcera:

„Tak to sis vybral kvalitní potravu,

nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?

Pozdě mě nazýváš spanilou dívenkou,

sežral jsi babičku s infekční žloutenkou!!!"

„Jak sežral?“ zhrozila se Bella a pohledem vraždila Jacoba, ten jen zběsile kroutil v záporu hlavou a vydával stále zoufalejší zvuky.

Renesmé nepotřebovala Alicinu schopnost, aby věděla k čemu se schyluje.

„Jakeu uteč!!!“ zakřičela.

Jacob naštěstí zareagoval rychle, takže unikl o vlčí chlup prvnímu úderu. Rychle se postavil na nohy a využil, že už Bella nestojí ve dveřích, proběhl kolem Nessie a vyřítil se ven. Župan, který měl stále na sobě, mu při běhu překážel, ale nedokázal se ho zbavit. Každou chvíli o něj zakopával a lesem se ozývalo dunění jeho pádů i kňučení a vytí, jak se snažil si přivolat pomoc.

Lesem se ozývá zoufalé vytí,

jak se vlk pokouší vyvolat blití.

Někde za nimi běžela i Nessie a snažila se zastavit svou matku.

Všichni tři byly tak zabráni do vlastního běhu, že si nikdo z nich nevšiml otevírajícího se nebe a tam sedícího, značně podrážděného vypravěče.

„A tohle má být prosím pohádka? Kdyby se alespoň drželi textu a nedělali si, co chtějí! Jak tu mám potom normálně pracovat!“

Tou dobou už ostatní Cullenovi přišli na to, že jejich prodloužené zuby jsou gumové, a tak se jich zbavili, stejně tak jako i plášťů a rozhodli se prohlédnout si okolí svého staro - nového sídla. Co tam však našli je zatím v pohádce.

_____________________________________________________________________________________

Podívejte se i na moje shrnutí a jiné povídky, já si tu totiž připadám, že jediné co z mých věcí čtete jsou parodie a to mě docela mrzí.

Tady je první díl této blázniviny

Emmett a zlatá rybka

Autor: WereVampira (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie

Sdílet

Diskuse pro článek Červená karkulka? To určitě!: