Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Desing, výcvik, hádky a nákupy...

25.07.2009 (13:00) • WWewa • FanFiction parodie • komentováno 2× • zobrazeno 4275×

„Zlato, jsem doma!“ Ozve se ode dveří věta jako vystřižená ze špatného sitcomu. „Alice kráčí chodbou ověnčená taškami s úsměvem na tváři. Pomalu přichází do pokoje a přemýšlí, kam to vše uskladnit. „Jaspere, je doma!“ Volá Emmet zřetelně a srozumitelně. Alice si všimne, kam ta slova směřují-pod kuchyňský stůl. „Jazzi?“ Ptá se šokovaně. Jasper vyleze a nenávistně si měří svého bratra. „To si vyřídíme!“ Stačí zavolat, než ho Alice zapřáhne, jako nosiče tašek. „Jo, jo sliby chyby.“ Zamumlá si Emmet a věnuje veškerou svou pozornost fotbalu v televizi.

Domem se rozezní domovní zvonek. „Někdo zvoní!“ Zařve Emmet a dál napjatě sleduje dění na obrazovce. Okolo něj proběhne Esme se sekáčkem v ruce- zrovna totiž upravuje kuchyňsky kout. „Tady co člověk neudělá, to nemá.“ Postěžuje si a dá Emmetovi pohlavek, zatímco míjí gauč. Otevře dveře a za nimi stojí Jacob. Esme zadrží dech a pozve ho dál. „Ness je nahoře.“ Zakřičí a mizí v kuchyni. Jacob si přisedne za Emmetem a začne sledovat zápas spolu s ním. Na Nessie si ani nevzpomene. Nahoře se najednou otevřenou dveře a z nich se snaží uprchnout zoufalý Jasper. „Vrať se, ještě jsem neskončila!“ Zavolá Alice a stáhne ho zase dovnitř. Jacob a Emmet jen zakroutí hlavou a věnují se dál velké plazmě. U dveří se znova ozve zvonek a Edward letí otevřít. „Já tam jdu, to je Bella!“ Křičí nadšeně, a jakmile otevře dveře, už táhne svou manželku, která se právě vrátila z lovu do svého pokoje, kde cvičí Setha. Už se nemůže dočkat, až jí ukáže jejich nové společné číslo.

Do obývacího pokoje vchází Rosalie a zasněně si prohlíží odraz v zrcadle. „Oh, pane Bože! Co to mám na krku?“ Zvolá zděšeně po deseti minutách neustáleho nakrucování. „Hlavu.“ Odbyde ji Emmet a Jacob propukne v smích. Rosalie vezme lampu a praští ho s ní po hlavě. „Nemyslím hlavu, ty idiote, myslím tohle.“ Ukazuje na velký kýčovitý přívěsek ve tvaru jednorožce, sladěný do fialové barvy. „Aha tohle. To jsem ti koupil k výročí. Navlékl jsem ti ho už včera večer.“ Rosalie se zhrozným pohledem pozorovala tu šílenost, přemýšlejíc, jak se jí zbavit. „Líbí?“ Zeptal se Emmet se zářivým úsměvem. „No jistě, drahoušku…je to tak krásné, že je škoda to nosit, abych to nerozbila.“ Rose našla výmluvu, na kterou by jí mohl Emmet skočit ale… „Takže se ti nelíbí!“ Zařval a okamžitě stál na nohou. Ze svého pokoje vylezla Alice a za ní se zvědavým výrazem na tváři i Jasper. „Tak to musím vidět.“ Řekl si pro sebe. „To jsem neřekla!“ Rosalie taky zvýšila hlas. „Nechápu, že se ti nelíbí vůbec nic, co ti koupím. Ten poník, co jsem ti ho dal k 70. Výročí už chcípl a víš proč?“ Rose jen rezignovaně stála a zírala na Emmeta s jemně pootevřenými ústy. „Protožes řekla, cituji: „Miláčku, je tak krásný, že je škoda na něm jezdit, aby se nám neunavil! Ale tos ještě neřekla, že je škoda ho i krmit!“ Skončil konečně. „Jo, jo chudák ponny, budiž mu země lehká.“ Poznamenal Jasper kysele. Rose se nadechla, aby se mohla obhajovat, ale Emm ji zastavil. „A potom…potom jsem ti koupil krásnou čivavu. A ty? Pamatuješ si, cos udělala?“ Rose provinile sklopila hlavu. „Ta se mi líbila.“ Řekla tiše. „A proč se teda udusila v tvé nové kožené kabelce?“ Zařval Emmet. „A ten papoušek! Jako kdyby neříkal tisíckrát, že má zastřižený křídla, aby nemohl uletět! A ty ho hodíš ven z okna!“ Rose se zamračila. „Víš, jak ten chudák musel trpět? Chtěla jsem mu poskytnout službu!“ „A tos taky udělala! Prokázala jsi mu velkou službu! Naposledy se mohl proletět, viď?“
Otevřely se domovní dveře a vstoupil Carlisle. „A to nemluvím o rybičkách!“ Carlisle se úzkostně podíval na Esme. „Už zase?“ „Jo, tohle už je doufám poslední.“ Povzdychla si a políbila manžela na přivítanou. „Chtěla jsem je nakrmit!“ Obhajovala se Rose. „Jo, jen ty si můžeš splést krmivo pro rybičky s jedem na krysy!“ Rose najednou zuřivě vzhlédla. „Tak fajn! Budu ten kýčovitej krám nosit, spokojen?“ Emmet se vítězoslavně usmál. „Naprosto.“ Rose vyšla ven z domu a přinesla si z dílny motorovou pilu. Ladně vešla do schodů a zavřela se v pokoji. Nějakou chvíli se odtamtud ozývali nepříjemné zvuky. Po chvíli vyšla Rose a za sebou táhla půlku manželské postele a hodila ji se shora po Emmetovi . „A dnes trávíš noc tady!“ Zakřičela rozzuřeně a zabouchla za sebou dveře. Jasper se potutelně usmíval.

Ze svého pokoje vyšla Renesmee a když spatřila Jacoba, zamračila se jeho směrem. „Jak dlouho už tu jsi?“ Zeptala se naštvaně. „Já? Teď jsem přišel.“ Vykoktal Jacob obezřetně. Renesmee se podívala na Emmeta. Ten přikývl, aby zachránil Jacoba před Renesmeeiným útokem. Ta se však podívala nahoru na Alice-Emmetovi se nedalo věřit. „Lžou, je tu už asi půl hodiny.“ Oznámila klidně a sledovala, co se bude dít. „Ty malá potvoro!“ Zařval Jacob na Alice. „Teď jsme si quit. To máš za ten šatník.“ Renesmee se rozzářili oči. „Alice, nechceš jít nakupovat?“ Zeptala se a významně pokývla k Jacobovi hlavou. „ Ale jistě.“ Otočila se na Jazze. „Nevadí?“ Zeptala se svého manžela. „Ne zajdu si na lov s Emmetem, potřebuje to zapít.“ Podíval se směrem k Emmetovi a čekal ustaraný, nešťastný výraz. Namísto toho Emmet objímal plazmu a šeptal: „Slyšíš? Dnes tu budeme spolu úplně sami.“ Jasper znechuceně odvrátil zrak. „Nebo víš co? Nechceš nosit tašky?“ Alice se nepřítomně zamračila. „Ale ty nesnášíš nakupování!“ „To je pravda, ale miluju tebe, což je dobrý důvod, k tomu si tě i jak nakupuješ.“ Alice Jasperův přístup poněkud překvapil, ale nakonec si řekla proč ne a přikývla. Alice se nebezpečně blížila k Jacobovi, který se těšil, že bude moct sám lítat někde po lesích, a chytla ho za ruku. Renesmee se jen zářivě usmívala jeho směrem a následovala je. „Co je?“ Ptal se zmateně. „Jdeš s námi!“ Prozpěvovala si šťastně Alice, zatímco odemykala dveře svého Porshe. „Ne já nechci! To je týrání zvířat!“ Křičel bezmocně. „Promiň, ale nechce se mi tě poslouchat celou cestu.“ S těmi slovy otevřela kufr a pobídla Jaspera, aby jí pomohl. S velkou námahou narvali Jacoba do malého porstoru a vyjeli do obchodního centra.

Emmet se dál mazlil se svou televizí a Esme konečně dokončila svůj kuchyňský kout. Když zavolala Carlislea, aby se mu mohla pochlubit svým designérským dílem, upadl nečekaně do bezvědomí a proboural zeď mezi obývákem a kuchyní. Esme nadšeně zatleskala. „Oh, to je tak pozorné, miláčku. Vždy jsem toužila po kuchyni propojené s obývacím pokojem!“ Zvolala nadšeně a začala zeď ještě upravovat podle svých představ. Rosalie vzlykala nahoře ve svém pokoji, protože si uvědomila, že by jistě byla špatnou matkou, když už zabila omylem tolik zvířat, takže zavrhla nápady na adopci a šla si místo toho zalovit. Edwardovi s Bellou se podařilo úspěšně vydrezírovat Setha a začali rozdávat pozvánky na jejich večerní vystoupení. Alice konečně pochopila, proč chtěl Jasper tak moc do nákupního centra, když večer ve zprávách byla oznámená hrozná zpráva, že v kabinkách jednoho obchodního domu zmizelo záhadně pět lidí. Rozhodla se tedy, že bude bezpečnější, když nechá Jaspera vždy doma, což ho velice potěšilo.

Autor: WWewa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie

Sdílet

Diskuse pro článek Desing, výcvik, hádky a nákupy...: