Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Jak naklonovat Edwarda Cullena 2

11.07.2010 (07:45) • Maryola • FanFiction parodie • komentováno 0× • zobrazeno 2586×

V noci se mi zdál strašně divný sen, byli v něm růžoví trpaslíci a stále opakovali moje jméno. Po probuzení jsem nad tím přemýšlela a pak mi došlo, že za to mohl Charlie. Nedávno mi nad postel připevnil nebesa s růžovými trpaslíky. Prý to ladí s jeho bikinami...

BLIK! (přeskočilo jí v mozku)
„Už vím, co udělám, proč mít Edwarda jako člověka? Upravím si nějaké zvíře a budu ho považovat za Eda,'' řekla jsem sama sobě nadšeně. Nemyslete si, že jsem zoofil, to ne, to já s ním nechci dělat, to, no víte co.

„Lulinko!'' zaslechla jsem ze zdola hlas Charlieho. Nedávno mi začal říkat Bellulinko, a protože to bylo moc dlouhý, zkrátil to na Lulinko. Což mi připomíná, že jsem ho chtěla dovést k psychiatrovi.
„Už běžím, taťulíku!'' Seběhla jsem schody a vlítla do kuchyně. Charlie seděl u stolu se svým novým kamarádem Marcem. Bylo mu deset a s Charliem si skvěle rozuměl, zrovna si hráli na kuchařky (stříleli po sobě vařečkou).
„Udělej něco k jídlu, prosííím!''
„Teď nemůžu, jdu si najít zvířátko!'' A popadla jsem klíče od auta.
„Tak přines nějaký šťavnatý!'' křikl táta.

Oblékla jsem se do zimního kabátu a vydala se do města, auto jsem raději nechala doma. Ve městě se na mě divně dívali a já se před nimi nestačila skrývat. Co když je někdo z nich robot a chce mě zabít?

V hlavě jsem si promítla svůj plán.

Možnost č. 7: Předělat si nějaké zvířátko na Edwarda.

Zavýskla jsem, poskočila a utíkala k lesu. Byla tam spousta mravenců, ale ti byli moc malí. Sedla jsem si na pařez a čekala na čarovnou babičku.

„Haf!'' Pes! Vedle mě stál pes a vypadal skoro stejně jako Edward! Měl světlou srst a veliký, dlouhý... jazyk.
„Oooch, Edo! Pojď, vezmu si tě domů, oholím tě a budeme spolu bydlet!'' Pohlcená svým náhlým štěstím jsem doběhla i s Edíkem domů. Konečně se mi zadařilo!

„Taťulíku, mám psa! Jmenuje se Edward a bude se mnou v pokoji!'' Ticho, táta už asi spí.
Došla jsem do pokoje a posadila se na zem. Edu jsem nechala spát na posteli a já si ustlala na zemi.

Ráno mě probudil Edík, nevím, co chtěl, vždyť přeci jíst nemusí!
„Edwarde, nezlob!'' Jen na mě štěknul a utekl dolů za Charliem.
„Edwarde, pojď sem, musím tě oholit!'' Konečně přiběhl a já se pustila do holení, nejdřív jenom kousek. Vzala jsem do ruky strojek a začala. Po chvíli jsem s úlekem uskočila. On má růžovou kůži! Tak to nejde, se srstí je mu více podobný. Přestala jsem a Edu nechala s vyholeným kouskem zad v koupelně.

V pokoji jsem si stoupla před zrcadlo a zazírala na holku před sebou.
„Oholit ho nemůžu, co teda udělám?'' Rozhlédla jsem se po pokoji a nápad byl tu.
„Už vím, nabarvím ho!''

Svým autíčkem jsem se vydala do města, opět v zimní bundě (aby mi nebyla zima), nakoupit potřebné barvy a štětce. Zastavila jsem před obchodem, vlezla dovnitř a čekala na prodavače.
„Dobrý den,'' pozdravila jsem slušně, on naopak neslušně vyvalil oči, „jsem z CSI Miami a potřebuji barvu a štětce.'' Dál valil oči, asi se mu líbila moje bunda.
„Ehm, víte, slečno, že je červenec?''
„Vím, no a?'' Co to bylo za blba?
„Dobrá, co to chcete za barvu a jaké štětce potřebujete?''
„Bílou, normální.'' Podal mi plechovku a pár štětců a já se vydala zpět domů.
„Edo, Edíku!'' Kde je? Hledala jsem ho všude. Snad se objeví.

Neobjevil, řvala jsem a Charlie se mnou. Hledala jsem ho, kde se dalo, jediné co jsem objevila, byla stará, ohlodaná kost na zahradě. Uběhl měsíc po té strašlivé události, kdy zmizel.

„Bello?'' uslyšela jsem za sebou příjemný hlas, znala jsem ho, ale nemohla jsem si vzpomenout... Otočila jsem se a přede mnou jsem ho uviděla.

Byl to Charlie.

Autor: Maryola (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie

Sdílet

Diskuse pro článek Jak naklonovat Edwarda Cullena 2: