Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » Alice - Soutěžní povídka

dfghj


Povídka vyprávěná z pohledu Alice, když ještě nebyla upírkou.
Autor: Evelyn

Všude okolo mě panovala naprostá tma, obklopovala mě a pohlcovala. Ležela jsem na tvrdé lavici, oči měla dokořán a snažila se spatřit vlastní ruku, kterou jsem přibližovala a oddalovala od obličeje. Nic, ani když jsem se prsty téměř dotýkala oka. Snažila jsem se vzpomenout si, kdy naposled jsem něco viděla, ale tak daleko jakoby má paměť ani nesahala. Jak dlouho jsem v tomto pokoji? Jak jsem se sem dostala? Žila jsem někdy jinak, nebo jsem nic jiného než tmu nikdy nepoznala? Točila se mi hlava a měla jsem pocit, že sem nepatřím. Měla bych být jinde a něco udělat. Ale kde a co - to jsem si nebyla schopna vybavit. Najednou se mi před očima začaly neuvěřitelnou rychlostí míhat barevné obrazy. Hlava mi třeštila a hrozila, že se každou chvíli roztrhne na tisíce malých kousků. Vyděsil mě hrozivý křik. Jakmile jsem ho zaslechla, obrazy zmizely a mě opět přikryla tma. Křik neustával a uvědomila jsem si, že to já jsem jeho zdrojem. Chtěla jsem přestat, být zase úplně tiše, ale nemohla jsem. A pak jsem z ničeho nic cítila chlad a nastalo ticho. Veškerá hrůza a strach, které jsem cítila, ustaly. Ač jsem slyšela jen svůj vlastní dech a tlukot pouze svého srdce, podvědomě jsem si byla jistá, že už nejsem v pokoji sama. Věděla jsem, že teď bych se měla bát, ale já byla až neuvěřitelně klidná.
“ Copak tě vyděsilo, Mary Alice? Viděla jsi něco ošklivého? “ dolehl ke mně nádherný hlas. Zdál se mi zvláštně známý a prodchnutý stářím, i když bych nedokázala vysvětlit, proč mi tak připadal. Mary Alice? Ano, tak se jmenuji. Vybavilo se mi pár vzpomínek - žena napomínající mě a další dívku, že máme sedět jako dámy… Já sedící na kolenou pohledného muže, který čte pohádku… Dívka křičící, že nemůžu být její sestra, že jsem zrůda… Muž s pohádkovou knížkou a žena z první vzpomínky oblečeni v černém říkající muži v bílém plášti, ať si se mnou dělá, co chce, protože pro ně jejich dcera Mary zemřela, blázna v rodině mít nechtějí...
“ Mary je mrtvá, já jsem Alice. “
“ To mi říkáš vždycky, maličká. Jak tohle mohl někdo provést tak sladkému stvoření, jako jsi ty? Za svou existenci jsem viděl hodně zla a Bůh ví, že jsem ho sám dost napáchal, ale tohle ani já nechápu. Tak sladká, tak voňavá… Zasloužíš si jiný osud. Ano, přesně tak. Zasloužíš si něco jiného a já ti to můžu dát ! Ach, maličká, dám ti dar, který tě ochrání tady před těmi stvůrami v bílých pláštích, co si říkají psychiatři, i před zrůdou z mého světa. James po tobě velmi touží, ale já tě zachráním a budeš navždy se mnou. V bezpečí.“
Tma kolem mě se rozplynula a za mlžným oparem jsem viděla samu sebe - krásnou, usmívající se, volnou… Dívala jsem se na sebe, ale jako bych to nebyla já. Z té, kterou jsem viděla, zářilo sebevědomí, nadšení a štěstí. A byla něčím jiná než jakýkoliv člověk, jakého jsem kdy spatřila. Nedokázala jsem však pojmenovat čím. A pak jsem uviděla úchvatného muže, který zářil. Doslova zářil. Slunce se o něj odráželo a jeho pokožka jakoby byla pokryta miliony diamantů. Jeho rudé oči se do mě vpíjely a v úsměvu se mu zaleskly děsivé zuby. Najednou jsem všemu rozuměla. Byl to upír a čeká na mě. A já budu také upírem.
Mlha zmizela a opět mě zahalila tma. Podívala jsem se směrem, kde jsem tušila svého vysvoboditele a usmála se. “ Rozhodnutí bylo učiněno, viděla jsem budoucnost. Nyní zbývá ji naplnit. “ Myslím, že nikdy ve svém životě jsem si nebyla ničím tak jistá jako teď. Moje mysl byla po dlouhé době, možná úplně poprvé, naprosto jasná. Odhrnula jsem si vlasy z levého ramene a naklonila hlavu napravo. Za okamžik jsem ucítila ledový dotyk na krku a pak jen bolest, do níž jsem se pomalu propadala…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alice - Soutěžní povídka:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!