Všemi nenáviděná Tanya a většinou nenáviděný Jacob. Jak si tahle dvojice vyvrhelů poradí na svatební hostině? Tripple drabble.
07.09.2011 (09:30) • domcamerci • FanFiction jednodílné » Drabble povídky • komentováno 18× • zobrazeno 2950×
Jacob seděl za stolem a ládoval se dortem. Sledoval u toho Bellu a Edwarda a přál si, aby mohl být na Edwardově místě. Říkal si, že je to tu samá pijavice. Vstal, chtěl si nabrat další várku dobrot.
„Číšníku, doneste mi šampaňské," zavolal na něj nějaký postarší pán. Jacob se podíval na svůj smoking. Zaklel a pokračoval ve své krasojízdě. Když si vzal, co chtěl, posadil se k parketu.
„Sedí se vám pohodlně?" zeptal se ho příchozí. Jacob se radoval, že se tu taky konečně někdo stará o jeho pohodlí.
„Je sedadlo měkké?" Dobře, tak hodně by se starat nemusel, ale Jacob opět přikývl.
„A mohl byste si sednout někam jinam, než sedím já?" Tak dost! Nejdřív je tu považován za číšníka a pak ho vyhodí ze sedadla.
Na druhé straně se konalo rodinné foto Cullenových a poté se k nim připojil i klan z Denali.
„Tanyo, ještě kousek se posuň!" dirigovala Alice. Tanya chtěla stát vedle Edwarda a styděla se, že to Edward ví. Ten taktně mlčel. Alice předala fotoaparát Charliemu a sama si stoupnula do popředí vedle novomanželů. Blesk cvaknul a Alice hned zkontrolovala vizi budoucí fotografie.
„Úplně špatně!"
„Jak to můžeš vědět?" nadával Charlie.
„Tanyo, musíš sem, na kraj, jinak to nebude lícovat." Alice vzala Tanyu za ruku a dotáhla ji až na kraj vedle cedru. Stála za Carmen a byla vidět jen zpola. Myslela na to, že Edward je pro ni tabu, a teď ji nechtějí ani na rodinnou fotografii. Sebrala se a odešla do vzdáleného kouta. Zaregistrovala vlkodlaka.
„Taky tě tam nechtějí?" zeptal se jí ten pes. Seděli na židličkách ve stínu.
„Tanya."
„Jacob." Oba dva v sobě našli zalíbení. Jacob byl svalnatý a Tanya krásná. Pak se oba nadechli.
„To by nešlo," řekli dvojhlasně a dál smutně sledovali novomanžele. Tanya Edwarda a Jacob Bellu.
Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné » Drabble povídky
Diskuse pro článek Jak se Jacob s Tanyou potkal aneb Proč nás nikdo nemá rád?:
"To by nešlo." - skvělý závěr. Moc hezké, vtipné.
Ani jednoho nemusím, ale tohle nemělo chybu!
„Tanyo, musíš sem, na kraj, jinak to nebude lícovat." Alice vzala Tanyu za ruku a dotáhla ji až na kraj vedle cedru.
Nejlepší!!!!
mě to teda spíš připadalo smutný...
To je dokonalé Konečně něco, co mi zlepšilo náladu. Nádhera!!
Už dávno som sa tak nenasmiala, ale koniec bol úplne perfektný. Krásne napísané, úžasný nápad. Chudinka Tanya a chudák Jacob. No čo už. Bella a Edward k sebe patria... Pekne napísané.
Ahoj, promiň, článek ti musím vrátit, jsou v něm chyby...
- Tvoje povídka má 225 slov. Minimální počet slov jednorázových povídek (a tedy i parodií) je 500 slov.
- čárky (!)
- Kolem oslovení se píší čárky.
- si (zvratné zájmeno)/jsi (příslušný tvar slovesa být)
- ve Volterre -> ve Volteře
- překlep - o voodu?
- Špatně píšeš přímou řeč. Prosím, při jejím psaní se drž tohoto konceptu...
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.
Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.
Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."
Až si chyby opravíš, prosím, zaškrtni znovu "článek je hotov". Díky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!