Proč žít svůj život v současnosti, když vzpomínky jsou mnohem lepší? Co kdyby se Edward nikdy nevrátil a Bella pokračovala dál... Má dceru, překrásnou vnučku, ale stejně není šťastná. Byla vdaná, ale její manžel zemřel na infarkt. Je osamělá, smutná.
Avšak i v takovém životě se najdou světlé chvíle. Věnováno Vesper, Forevergirl, IsabelleMarieLilyVolturi a BellaSwan1992. Díky za to, že jste. Tripple drabble (300 slov) Twinkle
23.09.2011 (15:30) • Twinkle • FanFiction jednodílné » Drabble povídky • komentováno 32× • zobrazeno 2847×
Isabella Marie McGrawová seděla ve ztemnělém pokoji a na tváři měla poklidný nevzrušený výraz. Na to, že už měla brzy oslavit devadesáté sedmé narozeniny, vypadala velice dobře. Bílé vlasy jí ve vlnách splývaly téměř k pasu a bledou tvář brázdily hluboké vrásky.
Náhle se ozvalo zaklepání na dveře a do pokoje vstoupila dívenka, jejíž krása by zaslepila anděly. Něžně se usmála. Stařenka roztáhla své scvrklé rty do širokého úsměvu a rozpřáhla náruč. Connie se jí uvelebila na klíně a na hubený prstík namotávala pramen babiččiných vlasů.
„Babi?“
„Ano?“
„Jaké to bylo, když jsi byla mladá?“
Žena se pousmála a přivřela oči. Byla pryč, odešla z tohoto smutného místa a vrátila se tam, kde byla šťastnější. Cítila jeho sladký dech, úchvatnou vůni. Nevnímala nic, jen jeho zlaté oči, ve kterých se už tolikrát utápěla. Vzpomínala na chvíle, kdy se nechávala unášet proudem jeho motýlích polibků...
A potom na ještě mnohem krásnější okamžiky. Když její nahé tělo hořelo pod jeho chladnými doteky, když jeho rty spalovaly její hrdlo jako vroucí láva. A potom jak jí šeptal do vlasů a jak se chichotala a červenala jako malá holčička. A vše bylo dokonalé... Poprvé a naposledy, v celém jejím životě.
Scházíš mi, Bell, řekl sametový hlas. Panebože, ten hlas!
V koutcích vyschlých a unavených očí jí začalo trošku pálit. Ale zakázala si plakat, nechtěla kazit ty nádherné vzpomínky.
„Ach Edwarde, neslyšela jsem tě tak dlouho,“ špitla si pro sebe.
„Cože?“ otázala se Connie nechápavě.
„Omlouvám se, nechala jsem se unést. Víš, mé mládí bylo nejkrásnějším obdobím celého mého života.“
V tu chvíli byl však jejich rozhovor přerušen.
„Broučku, nech babičku odpočívat,“ oznámila jí matka nesmlouvavě.
„Ale mami!“
„Žádné protesty.“ Isabella se však natáhla ke Conniině mamince a položila jí kostnatou ruku na paži.
„Jen jí nech, Susie, miláčku. Vždyť ty jsi byla také malá.“
Protože momentálně toho píšu poměrně dost a asi to také nějakou dobu zabere, můžete tento drabble považovat za jakýsi můj návrat mezi živé.
Vím, že tu takovéto téma už několikrát bylo, ale byla bych vděčná, kdybyste mi zanechali svůj názor v komentářích.
Děkuji celému Stmívání.eu a všem autorům za tyto úžasné stránky a za to, že je pomáháte zdokonalovat a rozšiřovat.
Autor: Twinkle (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné » Drabble povídky
Sdílet
Diskuse pro článek Jedno z mnoha posledních sbohem:
Koukám, že máš úspěcha oprávněný-je to skvělé. Kam se asi poděl Edward? 
Oh, BOže, jak je možné, že jsem si otho nevšimla dříve? JAk jsem mohla takovou nádheru přehlédnout? Twinkí, děkuju ti moc, za věnování k tak nádhernému a úžasnému drabblu. Moc se omlouvám, že jsem nenapsala komentík už dřív, ale vůbec jsem si toho drabblu nevšimla. Bylo to krásné, nádherné a procítěné, plné lásky a smutku. Zkrátka to bylo něco jako citová bomba. Prostě nádherné. Děkuju moc, díkyy tobě jsem se odreagovala a přivodila jsi mi příjemnou náladu. Nádhera! 
Nádherné... dnes prvý drablle, čo ma okúzlil a rozplakal... krásne napísané 
Je to úžasný! Dokonalé! Nemám slov! Píšeš dokonale!
Moc hezké. Mě to okouzlilo.
Zlatíčko, zlatíčko moje zlatý, aneb Twinký jedna bláznivá! Ty víš, že je to mrhání věnovat něco mě, tak co blbneš! 
Ale děkuju, ách, to je, jsem hrozně moc pyšná, že něco tak děsivě skvostného, dechberoucího, supermegakrásného je věnováno mně. To tvoje psaní... Kolikrát už jsem ho obdivovala? Jo, nesčetněkrát! Protože tohle je vážně talent, talent darován Bohem, takhle dokonale psát umíš ty a za to ti prostě bude patřit můj neskonalý obdiv. Ten drabble byl báječný, nádherný, překrásný, božský, neuvěřitelný, bravurní, brilantní. Ták procítěný... Až jsem měla na krajíčku. Ale to už jak známo tvé povídky umí. Hrozně krásné to bylo. Sice už na tohle téma bylo dost povídek, ale to bychom mohli říct o pomalu každém tématu "To už tu bylo...", ale fakt je, že to každý napíše jinak, a ty jsi to napsala totálně jinak, originálně, krásně, prostě tím svým Twinklyovským způsobem, který ták miluju. A hlavně jsem hrozně moc ráda, že vstáváš mezi živé, protože jsi mi skutečně hrozně moc chyběla a už se moc těším na tvoje nové povídky. Dokonalý drabble! Mockrát, mockrát děkuju, že jsem mezi lidmy, kterým je věnován.
nádherný drabble - a to tak, že jsem musela vypnout tu překrásnou hudbu, kterou jsem si na začátek pustila, protože jsem to nedávala a přes slzy neviděla na monitor.
Ach jo -
Jako druhá varianta celého příběhu Belly a Edwarda (kdy Edward Bellu opustí navždy) je to dost pravděpodobná možnost, že by to celé bylo právě takto... a to mi přijde strašně moc smutné. Ale strašně moc.
A tobě se skvěle povedlo popsat zestárlou Bellu tak, aby to bylo lehké vzdušné a skutečné.
Smutné a zároveň milé a takové, že si čtenář řekne - "ale prožila si krásný život".
Vůbec jsi to nehnala do patetické roviny a ani ses nesnažila, aby to bylo moc smutné - což mi přijde fakt výjimečné. Už proto, že většinou jsou drabbly s tímto zaměřením v první řadě o lítosti, což tady nebylo.
(Ale na mě to stejně bylo strašně smutné.)
Líbí se mi, že jsi to pojala tak, že Bella vlastně takto šťastná - má děti, vnoučata a její mládí je pro ni jen krásnou vzpomínkou - bylo to tak dávno, že vlastně už je to jen jakousi pohádkou.
Ale pohádkou, ve které mohla být tou princeznout a která jí protekla mezi prsty ...
Nemůžu si pomoct - ale to Edwardovo připomenutí (že ho pořád ještě slyší) ve mně vyvolalo jediný dojem - že se s tím stále ještě nevyrovnala a její život ve skutečnosti nikdy nebyl doopravdy šťastný, což je mi moc líto.
Obzvlášť druhá polovina drabble působí na první pohled dojmem, že je Bella vlastně relativně šťastná babička, ale když se podíváme hloub, je tam zřetelně cítit ten hluboký smutek...
moc krásné a dojemné!
no a strašně moc děkuju za věnování 
Děkuji vám, jsem ráda, že se vám to líbí...
Áchjo, brečím u toho jak telisko... Je to krásné téma a máš to neuvěřitelně nádherně zpracované. Je mi z toho fakt smutno... Mě zas někdo dostal 
Bylo to naprosto dokonalé! Lepší zpracování nějaké povídky jsem snad ještě neviděla. Smekám
Victoria1, MischellCullen: Děkuju vám děsně moc... a ta písnička je opravdu úchvatná, strašně moc procítěná... Když ji posloucháte, dodá tomu zvláštní podtón, je to to pravé ořechové...
Moje práce jsou jen povrchní slova...
Vážně děkuji, jsem z toho paf... 
Nádherné drabble, úžasná písníčka.
Krásné...viackrát som si Bellu predstavovala ako starenu, ale takto sa mi to páči najviac... a tá pieseň...jedným slovom dokonalé
Wau, Twinklíí, tohle bylo naprosto skvělé! Bylo to napěchované city, emocemi a bylo to naprosto dokonalé, opravdu. Jsem ráda, že jsi zpátky...
Děkuji vám všem mnohokrát, takovou chválu si ani nezasloužím...
Je to velice krásný, procítěný a smutný drabble.
Moc hezké!!
No asi sa pridám. Bolo to veľmi silné, niečo takéto by som chcela napísať, niečo také hlboké a zložité v tak krátkom úseku. Ja by som to ani nenazvala najlepším drabblom. Lebo sa to od drabblou líši až neuveriteľne! Je to miliokrát prepracovanejšie než typické drabble na tému tw. Dokonalosť, vravím, lebo lepšie slovo ma nenapadá, ale zaslúžilo by ho to. Môžeš byť na seba hrdá.
No tak to bylo úchvatný. Naprosto dokonalý. Dád do drabblu tolik pocitů. Vážně se ti to moc povedlo!
Nemáš zač
Ne, dělám si srandu 
Fakt to bylo moc hezký
POKRAČOVÁNÍ!!!!POKRAČOVÁNÍ!!!! 
kajka007: Vážně vůbec nevím, jak ti poděkovat... nemyslím, že bych si zasloužila tolik chvály...
Ten pocit znám, takové to mravenčení v břiše...
Vždycky se tak cítím, když poslouchám tu písničku, co je u tohohle článku 
Děkuji ti opravdu hrozně moc, vážně, dostala jsi mě...
Vydarené. Celkom jednoduché, ale ja vždy vravím, že v jednoduchosti je krása. Neskutočne sa mi to páčilo. 
Ááá! To bylo úžasný! Vážně! Umíš do toho dát tolik citů... To nechápu... 
Je mi Belly líto... Chjo, vy mě normálně rozesmutníte! 
Twinkle,
to bylo překrásné a vyrazilo mi to dech na plné čáře. To, co jsi ty dostala do 300 se někomu nepovede ani ve 100kapitolové povídce. Znáš tokový ten pocit, když něco čteš, nedýcháš u toho a máš takový divný v žaludku? Přesně tohle jsi mi teď provedla. Drabbly poslední dobou trošku vynechávám, ale udělala jsem dobře, že jsem si tohle přečetla. Opravdu nádhera! Málem jsi mě rozplakala.
Děkuji vám všem za nádherné komentáře!
moc krásné, povedlo se ti zachytit ten okamžit naprosto dokonale!
Páni! To bylo více než dokonalé, já nemám slov.
Bylo to neskutečně procítěné a dojemné, plné citu a bolestných i radostných vzpomínek. Něco takového by muselo být pro Bellu velice těžké, ale když si to člověk vezme kolem a kolem, prožila šťastný život, viděla vyrůstat své dítě a později i vnučku.
Bylo to vážně dokonalé, já před tebou smekám.
Wooooooow, tak toto bolo vážne prenádherné!
Musím priznať, že takýto precítený drabble som nečítala už vážne veľmi dlho. 
Krása!
Áhhhh! 
To bylo tak sladké a smutné. Neumím si ani předstat, kolik bolesti to muselo znamenat pro Bellu. 
Každopádně bych jí přála, aby se ještěj jednou mohla setkat s Edwardem, zasloužila by si to. Každopádně máš ode mě poklonu, tohle byl krásná drabble a já se podívám na další.
Nádherné, precítené... Užasný drabble.
Môžeme len s úsmevom ďakovať, že si sa vrátila a tvoja tvorba je každým článkom lepšia a lepšia. A vďaka za venovanie, ale to skôr ja ďakujem tebe za prečítanie tohto nádherného drabblu.
Musím přiznat, že na drabble jsem se již dlouho nepodívala. Ale když jsem četla Tvůj článek, koutky se mi samy povytáhla nahoru. Bylo to hezky napsané, plné citu a já se při té chvíli odreagovala. Děkuji Ti...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!