Můj druhý pokus o drabble (tripple drabble - 300 slov). Děj se odehrává po Edwardově odchodu. Bellu přepadají deprese a stále se opakující noční můry. Ze spánku ji budí vlastní křik a bolest na hrudi. Ale co když se jeden takový večer zvrtne? A Bella přijde k něčemu, co by u jejího stavu nemělo co dělat. Co když ji zaujme služební revolver jejího otce? Tuhle povídku bych chtěla věnovat všem, kteří čtou mou kapitolovku DSM. Hezké čtení, kikiii.
11.04.2011 (20:30) • kikii • FanFiction jednodílné » Drabble povídky • komentováno 0× • zobrazeno 1990×
Jen zmáčknout spoušť...
„Edwarde!“ Byl to zase on, kdo mě mučil v nočních můrách. Kvůli komu jsem brečela, křičela a naříkala ze spaní. Byl to on, kdo mě opouštěl znovu a znovu, kdo byl v každé mé myšlence. On, moje chyba, moje štěstí, moje láska.
Pevně jsem sevřela víčka a snažila se zhluboka dýchat. Slzy mi stékaly po tvářích a hlasité vzlyky putovaly pokojem. Kdyby mi někdo uřízl nohu, necítila bych to. Jediné, co jsem cítila, byla bolest, která vycházela z mého hrudníku, obklopovala žebra a neumožňovala mi dýchat. Ta bolest byla nejhorší v těchto chvílích, ve chvílích samoty a nicoty.
Pomalu jsem se zvedla z postele a šla ke dveřím. V ústech jsem měla vyschlo a nohy se mi klepaly. Opatrně jsem sešla schody a zamířila do kuchyně. Do sklenice napustila vodu a zalila s ní vyschlé hrdlo. Ještě jsem si opláchla obličej a byla jsem odhodlaná vrátit se do pokoje a čelit další noční můře.
Pod schody jsem se zarazila a rozešla se ke dveřím. Bylo tam totiž něco, co mě v této chvíli zaujalo víc než jindy. Na dřevěném věšáku, vedle mé bundy, viselo tátovo pouzdro a v něm jeho služební revolver.
Pocit, který mnou projel, byl zvláštní, nebyl to strach nebo odpor. Byla to naděje. Opatrně jsem vzala pistoli do ruky a jako v transu si ji prohlížela. Naděje ve mně stoupala stále výš. Naděje, že ta bolest nadobro zmizí, že už nikdy nebudu muset pocítit takové zklamání, takový smutek. Stačí jen zmáčknout spoušť.
Po bradě mi stekla slza, ale na tváři se mi objevil úsměv. Byla jsem rozhodnutá už nikdy nic necítit.
„Bello? Co to tam děláš?“ Domem se rozezněl Charlieho rozespalý hlas. Leknutím jsem nadskočila a zadívala se na tmavý obrys otce na schodech. Revolver vyklouzl z mých třesoucích rukou a s ohlušující ránou dopadl na zem.
Autor: kikii (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné » Drabble povídky
Diskuse pro článek Jen zmáčknout spoušť...:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!