První a poslední setkání Belly a Renesmé Cullenových...
Říká se, že děti vidí a cítí víc než ostatní...
300 slov
22.01.2012 (17:00) • nikilutz • FanFiction jednodílné » Drabble povídky • komentováno 9× • zobrazeno 1267×
Najednou jsem necítila nic. Bolest se vytratila a já, jako bych procitla ze stašlivého snu, stála v bílém rouchu a bosá na studené podlaze své milované rodiny. Zvolala jsem na Edwarda, ale on se ani nehnul. Zavolala jsem ještě jednou, ale opět nezareagoval. Seděl jako socha vedle své blonďaté sestry.
Cosi se mu pohnulo v náručí a pohlédlo na mne. Nádherná, malinká holčička s vlnitými vlásky a hnědýma, kouzelnýma očkama. Byla jako andělíček stojící pod sluncem. Nic krásnějšího jsem nikdy neviděla. Byla tak podobná Edwardovi a mně. Má ruka mi nevědomky vystřelila k břichu. Dítě, které jsem tolik milovala, bojovala za jeho právo na život, už tam nebylo. Byla jsem opět štíhlá. Stále jsem zírala na tu nádhernou holčičku, jež se vrtěla a natahovala z Edwardova náručí.
„Renesmé,″ zašeptala jsem a oči mi zalily slzy neskonalého štěstí.
Zatahala za vlásky tatínkovi. Otočil se a díval na místo, kde jsem stála. Jeho pohled byl prázdný, oči se mu leskly. Ten pohled mne mučil, nesnesla jsem jeho bolest. Přistoupila jsem blíže. Chtěla se ho dotknout, on však můj dotek necítil. Snad mne ani neviděl, spíše se díval skrz. Té malé holčičce se ale rozzářila očka a natahovala se vší silou ke mně.
„Rosalie, můžeš,” zamumlal Edward nepřítomně a podal naši dceru, mé milované dítě, sestře.
Chtěla jsem jí popadnout do náruče, ale mé ruce to nedokázaly. Bylo to jako chytat vzduch. Pohladila jsem ji po tvářičce a políbila na vlásky. Zachvěla se. V tu chvíli mi to došlo...
„Velice tě miluji, Renesmé. Zlatíčko, buď silná a statečná.”
„Mama!” vykřikla srdcervoucím hláskem a ukázala na bílou, mramorovou rakev. Ach...
Pohlédla jsem do místa, kam směřovala její sněhobílá ručička. Padla jsem na kolena a vytřeštěnýma očima zírala na svou zuboženou tvář, tělo a jméno, jež bylo nádherným písmem vyryto z boku mé věčné postele...
Autor: nikilutz (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné » Drabble povídky
Diskuse pro článek Mezi dvěma světy:
užasné..nemám slov fakt krásný
zajimave, až na to, že je to strášně moc dlouhé ;-) (ironie, nic ve zlem)
www.stmivani.eu/components/images/emoticons/smile36.gif
To nemyslíš vážně? Takhle... Takhle to useknout... Ať už tuto povídečku či její život.
Ona má být s ní... No, co nadělám.
Je to krásné a asi by to tak vypadalo... Bylo to strašně sladké
Mám slzy v očích! To bylo tak nádherné, tak smutné a hlavně originální a krásně napsané! Hltala jsem slovíčko po slovíčko, je docela škoda, že je to drabble. Takovou bych si přečetla i jednorázovku... Klaním se. Nejvíc se mi líbila ta bolest...
Možná bych snesla i pár Belliných slov pro Edwarda, ale to bych už měla místo obličeje vodopád. Moc povedé, je docela příjemný, přečíst si něco, co nekončí "a žili šťastně až navěky..."
Páni..to je..nemám slov. Je to krásné...ale smutné
Krásne
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!