Tripple drabble o jednom na první pohled beznadějném čekání.
Jaké pocity mohou mít rodiče, když se jejich dítě rozhodne žít chvíli na vlastní noze a uteče v mladém věku z domova? Jak se může cítit matka, která své dítě nadevše miluje?
Název drabblu je oxymorón. ;)
04.07.2014 (15:00) • Kate3 • FanFiction jednodílné » Drabble povídky • komentováno 5× • zobrazeno 1141×
Pršelo. Kapky líně dopadávaly na okenní tabule a pomalu klouzaly směrem dolů k parapetu. Blesky v dálce bičovaly oblohu, hromy burácely na znamení blížícího se konce světa. Tíživá myšlenka otřásla jak jejím tělem, tak myslí. A nejen z jejích myšlenek byl cítit chlad. Oheň v krbu vyhasínal a tenká deka neochránila dívčino křehké tělo před zimou, která zalézala za nehty.
Dávno nebyla dívkou, avšak každý, kdo ji uviděl, musel uznat, že její křehké tělo; naivní, laskavé a tolik vřelé chování a jemný úsměv na její tváři připomínali dívku, kterou kdysi bývala.
Přes všechny ty studené věci kolem vstala z postele, zabalila se do té zatraceně slabé deky a přešla k oknu. Čelem se opřela o chladivé sklo a drobným prstem se dotkla dešťové kapky, která právě dopadla kousek vedle její bolavé hlavy. Bříškem prstu sledovala cestu krůpěje vody, dokud kapka nesklouzla po okně až úplně dolů. Zabalila se více do prošívané deky a ustoupila dva kroky od světel, která zářila za oknem. Čekala, kdy se vrátí, ale nedokázala určit, kdy to bude. Chvíli ještě pozorovala deštivá mračna na obloze a po době, která by se dala nazvat: plná beznaděje se odebrala k vychladlé posteli, kam znovu ulehla.
Najednou se dveře otevřely a ložnicí se mihl tmavý stín, který se zastavil u manželské postele. S očima plnýma naděje vzhlédla k jeho obličeji. Když si všiml jejího ztrápeného výrazu, jen smutně zakroutil hlavou a pomalu si lehl vedle ní. Zabalil ji pevněji do deky a schoval v láskyplném ochranitelském objetí.
Oba je to ničilo, čekání na něj, naděje, že se přece jednou vrátí, obávali se o jeho zdraví a doufali, že se vrátí domů. K nim domů.
Tu mladou ženu naděje nikdy neopouštěla a on jí k tomu nechtěl dát sebemenší důvod.
„Esme, miláčku, neboj se, však on se brzy vrátí domů.“
Autor: Kate3 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné » Drabble povídky
Diskuse pro článek Plná beznaděje:
BabčaS. díky!
Alli, Moc děkuju, těší mě tvůj komentář!
Agule99, děkuju Ti!
Jessy, ona to byla prvně Twilight verze a až potom non-twilight, víš. Esme se dočkala. Edward se přece jen nakonec vrátil domů. Děkuju, ani nevíš, jak MOC mě tvé komentáře vždy potěší. Jsi skvělá!
Jojč, tak už aj v Twilight verzii.
Povedz mi, Katka, ako to ty robíš, že tvoje poviedky dokáže človek čítať stále dokola a stále ho neprestanú baviť? Všetky tie pocity, ktoré Esme prežívala... Bezmocnosť, trpezlivosť... Ktovie, či sa vôbec niekedy dočkala. Snáď áno.
Klaniam sa. Viac takýchto drabblíkov a poviedok z tvojej fantastickej dielne
Páni! Krásnej drabble, vážně. Dokonale popsané pocity. Tleskám!
*A.99*
Úžasný drabblík! Vždy obdivuju tvé schopnosti pro psaní tolika různých emocí...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!