300 slov (tripple drabble) o tom, jak k nám nadpřirozeno může přijít, když vypneme své racionální já.
15.11.2013 (22:30) • emam • FanFiction jednodílné » Drabble povídky • komentováno 16× • zobrazeno 2731×
Šla jsem si sednout na jedinou volnou lavičku v parku. Krásný podzimní den vyhnal do přírody snad všechny obyvatele našeho malého města. Moc mě to netěšilo, samota by mi dnes byla milejší.
Otevřela jsem skicák a začala šátrat v příliš velké kapse kabátu, nebo že by byla spíš ta tužka moc malá? Ano, všechno je relativní. Snad jen v okamžiku má člověk jistotu, ale i tu mu může jakákoli náhoda pěkně narušit.
Podívala jsem se na nebe. Jestli z toho černého mraku bude pršet, zase nic nenakreslím. Nejde sice o povinnost, ale tolik jsem se těšila na svou chvilku soukromí, ve které pustím ke slovu jen svou pravici.
Ha, tady je – radostně jsem vytáhla tužku z kapsy. Moc ořezané tuhy vidět nebylo, ale pro dnešek snad bude stačit.
Nastala moje chvilka, kdy mi bylo jedno, kde sedím, co je za den nebo kolik je vůbec hodin. Prostě jsem jen kreslila, co má ruka chtěla. Prý se mozek na činnosti těla nějakým způsobem podílí, ale v tomhle případě je to naprostý nesmysl. Tužka mi pokaždé po papíře tancuje sama a moji ruku vede. Z výsledku jsem pak sama překvapená a z toho dnešního obzvlášť.
Z papíru se na mě usmívala chlapecká, téměř mužská tvář. Lehký pokřivený úsměv narušoval ostrý pohled jeho očí. Asi bych mu měla pořídit hřeben, protože to, co měl na hlavě, určitě upravené nebylo.
Nemohla jsem se od svého výtvoru odtrhnout. Jestli mě někdo viděl, musela jsem na něj působit jako pořádný samožer – být fascinovaná svým vlastním dílem. Nechápala jsem, proč se nemůžu odpoutat od jeho pohledu.
„Promiňte, můžu si přisednout?“ ozval se kdosi přede mnou.
Leknutím mi vypadl papír i s tužkou z rukou.
„My se známe?“ ptal se mě s údivem mladík, který mi podával věci. Jeho pohled patřil kresbě, přesto jsem si byla jistá, že...
Autor: emam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné » Drabble povídky
Diskuse pro článek Síla intuice:
Páni, i po dvou letech si to někdo najde? Moc vám všem díky za komentíky
Kraaasneee
Ach jo... Už zase mi tvá povídka vykouzlila na tváři ten přiblblý úsměv, kterého se budu zbavovat asi ještě dlouho. Skvělý nápad a úžasné provedení, prostě se mi to celkově moc líbilo. poslední dobou se mi bůhví proč líbí otevřené konce, takže tomu ani zde není jinak. Pokračování by zajisté bylo moc zajímavé, ale takhle to taky jde. No, s úctou jdu číst dál tvou tvorbu a ještě se na konec ukloním a zatleskám, tvému talentu!
K.D.11
Všem vám moc děkuji za komentáře Udělaly jste mi radost
martino946, pokračování v plánu není. Myslím, že by se tak vytratilo kouzlo
dcvstwilight, pokud si došla k závěru, že je konec špatný, tak se mi záměr nezdařil Proto se divím, že se ti to jinak líbilo... Díky.
Tohle bylo opravdu pěkné, vůbec by mi nevadilo, kdyby to bylo delší. Tohle je podle mě na drabble příliš krátké a to i na ten trojitý. ;)
Vůbec, ale vůbec se mi nelíbí tento příšerně useknutý konec. Nevadí mi otevřené konce, ale tohle podle mě bylo trochu mimo. Každopádně nějaký připitomělý konec mi nebude překážet v celkovém výsledku. Drabble se opravdu povedl! ;)
Krásný drabble. Velice originální.
Ahoj, příště si prosím do perexu napiš i slovně, o jaký druh drabble se jedná. Díky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!